This paper highlighs the contribution of Philipp Lenard (Nobel Prize winner 1905) to the understanding of luminescence and reviews his main results in the field. In particular, the experimental spectroscopic technique introduced by Lenard and the properties of the so-called Lenard phosphors are discussed., Ivan Pelant, Jan Valenta., and Obsahuje seznam literatury
Krátké zamyšlení nad souvislostí struktury krystalů a jejich vlastnostmi a nad fyzikálními a geometrickými principy difrakce rentgenového záření., The article contains a brief contemplation on the relationship between the structure and properties of crystals and on physical and geometrical principles of X-ray diffraction., Václav Valvoda., and Obsahuje seznam literatury
Nedávno se třem skupinám ve Spojených státech podařilo zpomalit světelný puls na neuvěřitelných několik metrů za vteřinu a posléze jej dokonce na okamžik zastavit. Pokusy byly prováděny ve třech různých prostředích: v Boseově-Einsteinově kondenzátu sodíkových atomů, v parách atomů rubidia a v krystalu křemičitanu yttritého, dopovaném praseodymem. K zastavování světla se využívá jevu elektromagneticky indukované průhlednosti, kdy za určitých rezonančních podmínek jeden, tzv. kontrolní laserový puls vytváří společně s druhým zkušebním pulsem průhledné prostředí s obrovskou disperzí indexu lomu. Ta je pak vlastní příčinou radikálního snížení grupové rychlosti zkušebního světelného pulsu, který s koherentními kvantovými stavy atomů vytváří "propletený" stav, tzv. tmavý polariton, šířící se beze ztrát prostředím. Rychlost tmavého polaritonu je možné ovládat kontrolním pulsem. Polariton lze zastavit, přičemž je celý zkušební puls převeden do koherentních kvantových stavů atomů a posléze je možné zkušební puls v původní podobě obnovit. V tomto přehledu jsou odvozeny rovnice, které tyto jevy popisují, jednotlivé pokusy jsou podrobně diskutovány a jsou zmíněna možná využití zastavování světla., Vladimír Dvořák., and Obsahuje bibliografie
Holanďan Christiaan Huygens významně přispěl k rozvoji mechaniky a optiky v návaznosti na problémy, které řešila astronomie. Je vynálezcem kyvadlových hodin, nejpřesnějšího časoměrného přístroje doby umožňujícího poprvé stanovení zeměpisné délky plujících lodí., The article deals with the life and work of Dutch astronomer, physicist and mathematician Christiaan Huygens. Describing his extensive scientific work, we start with his activities in the field of observational astronomy (e.g. the discovery of the rings and moon of Saturn and the summary of the existing knowledge of the planets in his publication Cosmotheoros). His discovery and quantitative description of centrifugal force contributed significantly to solving problems describes in Newton´s Principia. Huygens is also well-known as a technician and technical designer. He constructed the first pendulum clocks. Last but not least, we describe his work on the impact of solid bodies, when he reflected on the work of R. Descartes and J. Marek Marci., František Jáchim., and Obsahuje seznam literatury
Fyzikálne vzdelávanie v rámci prírodovedného a technického vzdelávania je vo vyspelých krajinách považované za dôležité. Pritiahnuť mladých ľudí a inšpirovať ich učiteľov pri vzdelávaní v týchto školských predmetoch je viacročnou ambíciou aj autorov tohto článku. V tomto článku sa zameriavame na využitie lacnej vývojovej dosky s jednočipovým mikropočítačom Arduino Uno R3 pri konštrukcii jednoduchého hudobného zariadenia - syntetizátora - a jeho následného využitia vo výučbe. Samotná konštrukcia zariadenia môže byť námetom na časovo náročnejšiu bádateľskú aktivitu (v zmysle IBSE - Inquiry Based Science Education). Súčasťou článku sú aj námety na ďalšie bádateľské aktivity, od časovo náročnejšej, venovanej konštrukcii syntetizátora, až po jednoduchšie, zrealizovateľné v rámci jednej vyučovacej hodiny., Physics education is considered to be important in science and technology education in developed countries. Attracting young people and inspiring their teachers for these subjects is a long-term ambition of the authors of this article. In this paper, we focus on using a low-cost development board with a single-chip microcomputer Arduino Uno R3 in the construction of a simple music device - a synthesizer - and its subsequent use in teaching. The design of the device itself can be the subject of a time-consuming inquiry-based activity (in terms of IBSE - Inquiry Based Science Education). This article also includes suggestions for further inquiry-based activities, from the more time-consuming construction of the synthesizer to simpler ones, that can be achieved within one lesson., Martin Hruška, Miriam Spodniaková Pfefferová, Stanislav Holec., and Obsahuje bibliografické odkazy