Úvod: Cílem článku je představení analogu somatostatinu EDDA/HYNIC-TOC značeného 99mTechneciem (Tektrotyd), který je v České republice dostupný od roku 2011. Radiofarmakum se používá k scintigrafické lokalizaci nádorů se somatostatinovými receptory. Materiál a metoda: Na Klinice nukleární medicíny a endokrinologie v Motole jsme od září 2011 dosud vyšetřili 18 pacientů. Jednalo se o 3 pacienty s medulárním karcinomem štítné žlázy (MTC), 12 pacientů s neuroendokrinním tumorem (NET) nebo karcinoidem, 2 pacienty s podezřením na přítomnost karcinoidu a 1 pacient byl indikován pro endokrinní orbitopatii. Protokol vyšetření zahrnuje celotělové snímání a tomografickou akvizici za 4 hodiny po aplikaci 700 MBq Tektrotydu. Za 1-2 hodiny po aplikaci doplňujeme SPECT břicha. Výsledky: Patologický nález jsme pozorovali u 6 pacientů. U všech pacientů byl nález ve shodě s jinými vyšetřovacími metodami. Zobrazení nadledvin jsme pozorovali u 10 vyšetřených. Nález nebyl interpretován jako patologie, vysvětlujeme si ho dosahovaným vyšším rozlišením a zlepšenou kvalitou obrazů. U 12 pacientů bylo vyšetření negativní. Závěr: 99mTc EDDA/HYNIC-TOC (Tektrotyd) může být alternativou k užití 111In-DTPA-D-Phe1-octreotidu (Octreoscan) při vyšetřování nemocných s tumory exprimujícími somatostatinové receptory. Výhodou je větší dostupnost radiofarmaka, nižší radiační zátěž a vyšší kvalita zobrazení. K vyloučení falešně pozitivních nálezů v dutině břišní vzhledem k hepatobiliární exkreci je užitečné provádět dvě tomografická vyšetření břicha, přičemž první by mělo být provedeno mezi 1. a 2. hodinou po aplikaci., Introduction: The aim of this article is to introduce the somatostatin analog EDDA/HYNIC-TOC labeled with 99mTechnetium available in Czech Republic since 2011. This radiopharmaceutical has been used for scintigraphic localisation of tumors bearing somatostatin receptors. Material and methods: We evaluated 18 patients in our department from September 2011. There were 3 pts with medullary thyroid cancer, 12 pts with neuroendocrine tumor (NET) or carcinoid, 2 pts with suspected carcinoid and 1 pt due to endocrine orbitopathy. Imaging consists of whole-body scan and SPECT/CT performed 4 hours post injection of 700 MBq of Tektrotyd. We add an abdominal SPECT 1 to 2 hours post injection. Results: Positive findings were detected in 6 pts. It was in agreement to other diagnostic methods. We detected accumulation in the suprarenal glands in 10 pts. This was not interpreted as a pathology, we believe this detection is thanks to a better resolution and an improved image quality. 12 pts were negative. Conclusion: 99mTc EDDA/HYNIC-TOC (Tektrotyd) could be a good alternative to 111In-DTPA-D-Phe1-octreotide (Octreoscan) in evaluating patients with tumors bearing somatostatin receptors. Better availability, lower radiation and improved image quality are the advantage. Early tomographic imaging of abdomen should be done to avoid false positive findings due to nonspecific tracer accumulation., Kateřina Táborská, and Literatura 9
Radioterapie a chirurgická léčba jsou základní léčebné modality užívané u pacientů se spinocelulárním karcinomem hlavy a krku. Definitivní a pooperační radiochemoterapie je dnes standardní součástí léčebných algoritmů u pacientů s lokoregionálně pokročilým onemocněním. Metaanalýzy randomizovaných studií prokázaly, že radiochemoterapie prodlužuje přežití ve srovnání s radioterapií samotnou. Tohoto benefitu je dosaženo především zlepšením lokoregionální kontroly; dopad na vzdálené metastázy je pouze marginální. Nejčastěji užívaným radiosenzibilizátorem v radiochemoterapii je cisplatina. I přes benefit radiochemoterapie, léčba přináší zvýšené riziko těžké lokální a systémové toxicity. Mezi nové látky, které mohou zlepšit klinické výsledky léčby, patří protilátky proti EGFR. V randomizované studii vedla anti-EGFR léčba s radioterapií k prodloužení přežití oproti radioterapii samotné. V paliativní léčbě jsou monochemoterapie, polychemoterapie nebo kombinace chemoterapie a protilátek proti EGFR vhodnými nástroji ke zpomalení nádorové progrese., Radiation therapy and surgery are the basic modalities of treatment in patients with squamous cell carcinoma of the head and neck. Definitive and postoperative radiochemotherapy is now a standard component of a therapeutic algorithm in patients with locoregionally advanced disease. Several meta-analyses have shown that radiochemotherapy prolongs survival compared with radiotherapy alone. This benefit was mainly due to an improvement in the locoregional control and only had a marginal effect on distant metastases. Cisplatin is a potent radiosensitizer, most commonly used for radiochemotherapy. Despite the benefits of radiochemotherapy, this treatment also carries risks of severe local and systemic toxicities. Newer developments include EGFR antibodies, which seem able to improve the clinical outcome. Anti-EGFR treatment with radiotherapy in one randomised study improved overall survival when compared with radiotherapy alone. In palliative treatment monochemotherapy, polychemotherapy or combination of chemotherapy and EGFR antibodies are appropriate tools against progression of tumors. therapy, palliative chemotherapy., Miloslav Pála, and Literatura 17
Autoři předkládají souhrn chirurgických postupů při léčbě kostních nádorů. Léčba kostních nádorů, zejména maligních, je léčbou komplexní a patří do specializovaných multidisciplinárních center obvykle univerzitního typu. Vedle zvyšujícího se procenta přežívajících pacientů a zlepšení jejich životního komfortu upozorňují autoři na druhé straně na narůstající dobu od prvních klinických příznaků po stanovení definitivní diagnózy, na nejčastější chyby a z nich plynoucí doporučení., The authors present a summary of the surgical procedures for treatment of bone tumors. Treatment of malignant bone tumors in particular, the treatment is complex and belongs to a specialized multidisciplinary centers, usually university type. In addition to increasing the percentage of surviving patients and improve their environmental comfort authors point out, on the other hand, the growing period from the first clinical symptoms after a definite diagnosis, the most common errors and the resulting recommendations., Pavel Janíček, Tomáš Tomáš, Zdeněk Jurášek, and Literatura 12
Děložní myomy jsou nejčastějšími nádory dělohy u žen v reprodukčním věku. Ačkoli jsou děložní myomy ve většině případů asymptomatické, mohou být příčinou abnormálního děložního krvácení, bolesti, dyspareunie, těhotenských ztrát a infertility. Možnosti léčby děložních myomů zahrnují léčbu farmakologickou, chirurgickou, radiologickou a dále myolýzu či léčbu fokusovaným ultrazvukem. Volba léčebné modality by měla být u každé pacientky přísně individualizována v závislosti na řadě faktorů, jako jsou reprodukční plány pacientky, přání zachovat dělohu a přítomnost a závažnost symptomů. Optimální léčba by tedy měla být minimálně invazivní, bezpečná, fertilitu-šetřící, s dlouhodobým účinkem a minimálním rizikem rekurence., Uterine fibroids are the most common tumors of the uterus in premenopausal women. Despite being asymptomatic in the majority of cases, uterine fibroids may cause abnormal vaginal bleeding, pain, dyspareunia, pregnancy losses and infertility. The treatment options include pharmacological, surgical and radiological treatment as well as myolysis or focused ultrasound treatment. The therapeutic modality selection should be strictly individualized based on the reproductive plans of the patient, desire to preserve the uterus and the presence and severity of the symptoms. The ideal treatment should thus be minimally invasive, safe, fertility-sparing, with long term effect and with a low risk of recurrence., K. Kubínová, M. Mára, P. Horák, D. Kužel, and Literatura 24
Užití radiodiagnostických metod v diagnostice gynekologických onemocnění má delší tradici, avšak jeho význam byl dlouhá léta podceňován. Vedle klasických metod (vylučovací urografie, irrigoskopie, hysterosalpingografie) se ani výpočetní tomografie nestala metodou zlatého standardu. Její role přetrvává na poli zobrazování ovariálních tumorů a posuzování výsledků chirurgické či konzervativní léčby nebo recidiv gynekologických onemocnění. Výpočetní tomografie nicméně selhává v diagnostice nádorů dělohy. Teprve vstup magnetické rezonance zlepšil diagnostiku děložních tumorů. V současné době je magnetická rezonance užívána především k stagingu karcinomu cervixu, eventuálně k průkazu jeho recidiv. Klíčová role magnetické rezonance ženského vnitřního genitálu je v potvrzení invaze parametrií (rozlišení mezi stadiem TIIa a TIIb dle FIGO klasifikace). Pomáhá v rozhodování mezi chirurgickou léčbou nebo aktino- či chemoterapií. Ve snaze zlepšit tuto diagnostiku vstupuje vedle zobrazování v T1 nebo T2 obrazu užití difuzního vážení nebo dynamické sekvence (perfuzní zobrazení). Druhou nejčastější indikací magnetické rezonance v diagnostice gynekologických onemocnění je zobrazování endometriózy Magnetická rezonance prokáže různá stadia i lokalizace endometriózy. Hybridní metoda PET/CT je užívána k vyloučení generalizace nádorů dělohy. Vychází se z faktu zvýšeného metabolismu radioizotopem fluóru (18F) značené glukózy v buňkách nádoru. Aktuálně dochází k rychlému rozvoji jak vlastních vyšetřovacích metod v gynekologii, ale i gynekologického zobrazování., The use of radiodiagnostic methods in diagnosis of gynaecological diseases has longer tradition but their relevance has been for long time underestimated. Besides classical methods (excretion urography irrigoscopy hysterosalpingography) neither computed tomography did not gain acceptance as a method of golden standard. The role of computed tomography remained on the field of imaging of ovarian tumours and the assessment of results of surgical or conservative therapy and recurrence of female diseases. Nevertheless, computed tomography fails in diagnostic of uterine tumours. Only start of magnetic resonance improved the diagnostic of uterine tumours. Recently, magnetic resonance is used especially for staging of cervical carcinoma or to prove its recurrence. Key role of magnetic resonance of female inner genital organs is to confirm the invasion to parametria (the differentiation between the stadium T II a and T II b according to FIGO classification). It helps to decide between surgical therapy or actino- chemotherapy. In order to improve this diagnostic apart from T1 and T2 weighted images diffusion weighted images and dynamic imaging (perfusion) are used. The second most frequent indication of magnetic resonance in diagnostic of gynaecological diseases is imaging of endometriosis. Magnetic resonance depicts various stadia and localisations of endometriosis. The hybrid method PET/CT is used to confirme dissemination of malignant tumours of uterus. The method is based on the presumption of increased metabolism in tumour cells. Currently, fast development of both proper gynaecological examination methods and gynaecological imaging takes place., Boris Kreuzberg, Jiří Ferda, and Literatura 14
Cíl: Článek předkládá současný pohled na nomenklaturu, diferenciální diagnózu a léčbu abnormálního děložního krvácení (AUB). Metodika a výsledky: Abnormální děložní krvácení je častým onemocněním žen ve fertilním věku, prevalence se pohybuje mezi 9-20 %. Terminologie je v případě AUB inkonzistentní. FIGO předkládá novou klasifikaci zohledňující příčiny AUB. K dispozici jsou farmakologické hormonální, nehormonální a chirurgické metody léčby. Řada terapeutických modalit je užívána tzv. „off-label“. Závěr: AUB znamená diagnózu s výraznými dopady na celkový pocit zdraví, včetně sociálního, a vlivem na kvalitu života žen v reprodukčním věku. Léčba AUB by měla být individualizovaná, se zohledněním fertilních plánů a dopady na sociální zdraví a kvalitu života., Objective: To summarize current knowledge and view of nomenclature, differential diagnosis and treatment of abnormal uterine bleeding. Methods and results: Abnormal uterine bleeding (AUB) is a frequent medical condition, affecting 9-20% fertile-aged women, meaning also social issue, with impact on quality of life. There is general inconsistency in the nomenclature used to describe AUB. FIGO is presenting a new classification system derived from possible causes. Treatment options are medical hormonal or non-hormonal and surgical. Some of the medical options are widely used off-label. Conclusion: AUB can impact on general physical, mental and social well being. Treatment must be individualised, taking the clinical problem in its entirety into account, including the impact of the disease and the effect of its treatment on quality of life, fertile functions and plans., Michael Fanta, and Literatura 11
Práce poskytuje stručný přehled metod stanovení 25-hydroxyvitaminu D v séru. Uvádíme informace o referenčních metodách, referenčních materiálech, o rutinních metodách separačních (LC-MS/MS) a imunochemických. Uveden je problém nedostatečné srovnatelnosti výsledků rutinních metod a systematických diferencí mezi nimi. Pojednáno je o možných interferencích, zejména vazebného proteinu pro vitamin D, o stavu kvality měření, požadavcích na kvalitu a o úrovni jeho standardizace. Stručně je pojednáno o interpretaci laboratorních výsledků měření a rozhodovacích limitech., Communication deals with brief, but complete rewiew of analytical methods of serum vitamin D determination. Reference methods, reference materials, routine separation LC-MS/MS methods and immunochemical methods are rewiewed. Lack of comparability, requirement on analytical quality, possibility of creation the reference system and bias against reference method are described. Interference of vitamin D bound protein (DBP) are introduced. Lack of of standardization is described. Basic information on the interpretation of results and on the cut off values are briefly published., Friedecký B., Vávrová J., and Literatura 24
Primární hyperaldosteronismus (PA) je jednou z nejčastějších příčin sekundární arteriální hypertenze. Rozlišení obou nejčastějších příčin PA, tedy adenomu nadledviny od bilaterální hyperplazie nadledvin je zásadní pro další terapeutický postup. Adenom nadledviny je indikován k adrenalektomii, kdežto bilaterální hyperplazie je léčená medikamentózně. Laboratorní rozlišení mezi formami PA není možné a výsledky CT či MRI nadledvin jsou mnohdy zavádějící. Zlatým standardem pro rozlišení obou forem PA je separovaná katetrizace nadledvinných žil s odběrem vzorků krve na stanovení hladin aldosteronu a kortizolu, která zodpoví otázku, zdali se jedná o hormonální nadprodukci unilaterální či naopak oboustrannou. Autoři v přehledném článku prezentují rozdělení jednotlivých forem PA, jeho klinický obraz, laboratorní diagnostiku a možnosti zobrazovacích metod. Detailně je popsána úloha katerizace adrenálních žil. Je zmíněna technika jejího provedení a kritéria správné selektivity odběru vzorků krve pro stanovení hladin hormonů. Článek uzavírá popis možností terapie., Primary hyperaldosteronism (PA) is one of the most frequent causes of secondary arterial hypertension. Distinguishing the two major causes of PA, i.e. adrenal adenoma from bilateral adrenal hyperplasia, is essential for further therapeutic strategy. Adrenal adenoma is indicated to adrenalectomy whereas bilateral hyperplasia is treated medically. Laboratory distinction between the forms of PA is not possible and the results of adrenal CT or MRI scans are often misleading. The gold standard for distinguishing both forms of PA is adrenal vein catheterization with sequential blood sampling to determine aldos-terone and cortisol levels in order to address the question whether hormone overproduction is unilateral or bilateral. In their review article, the authors present the classification of individual forms of PA, its clinical presentation, laboratory diagnosis, and options of imaging techniques. The role of adrenal vein catheterization is described in detail. The performance technique and the criteria for appropriate selectivity of blood sampling to determine hormone levels are discussed. The article is concluded with a description of treatment options., Filip Čtvrtlík, Martin Köcher, Marie Černá, Jan Václavík, Igor Hartmann, and Literatura 28
Úvod: Registrácia nového rádiofarmaka pre pozitrónovú emisnú tomografiu (PET) je výnimočným javom a je zaujímavé sledovať, aký vplyv má dostupnosť nového PET produktu na preskripciu vyšetrenia príslušnými klinikmi. 18F fluorocholín (FCH) bol vo Francúzsku zaregistrovaný v apríli 2010 pri karcinóme prostaty (KP) pre detekciu jeho kostných metastáz. Metódy: Počas 8 štvrťrokov od apríla 2010 do marca 2012 bolo analyzované spektrum požadovaných vyšetrovacích metód nukleárnej medicíny u pacientov s KP. K dispozícii boli: konvenčná gamagrafia skeletu (GS), PET/CT s 18F fluorodeoxyglukózou (FDG), PET/CT s 18F fluoridom sodným (FNa) a PET/CT s FCH. Výsledky: Počas dvoch rokov od registrácie FCH bolo u pacientov v rôznych klinických situáciách KP realizovaných 721 vyšetrení. Dopyt po PET/CT s FCH sa rýchlo zvyšoval: z 11 % v prvom štvrťroku na 37 % v druhom štvrťroku a 56 % v ôsmom štvrťroku. Zvýšil sa tiež celkový počet vyšetrení. Z celkového počtu vyšetrení PET/CT s FCH tvorila 42 %, PET/CT s FNa 27 %, GS 25 % a PET/CT s FDG 6 %. Vyšetrenia zamerané na detekciu kostnej reakcie na kostné metastázy (GS a PET/CT s FNa) boli žiadané najmä v rámci iniciálneho stagingu, PET/CT s FCH bola žiadaná najmä pri lokalizácii okultnej recidívy karcinómu prostaty pri nízkych hodnotách PSA. PET/CT s FDG bola indikovaná len zriedkavo, zväčša pri hormonálne refraktérnom KP. Monitorovanie efektu liečby je sľubnou indikáciou pre PET/CT s FCH, zodpovedalo 19 % všetkých PET/CT s FCH a vo všetkých prípadoch išlo o restaging KP pred nasadením ďalšej línie liečby. Záver: Krátko po registrácii FCH bol zaznamenaný rýchly vzostup požiadaviek PET/CT s FCH a zvýšil sa aj celkový počet vyšetrení nukleárnej medicíny pri KP., x, Soňa Balogová, Virginie Huchet, Laure Michaud, Khaldoun Kerrou, Fréderique Paycha, Valérie Nataf, Marika Vereb, Lucia Kaliská, Francoise Montravers, J.-N. Talbot, and Literatura 28
Cieľ: V našej práci sa zameriavame na posúdenie vybraných atribútov spirituality, ako sú ţivotná zmysluplnosť, nádej, spirituálne prejavy a spirituálna pohoda u pacientov so závislosťou od alkoholu, depresívnou poruchou a pacientov so schizofréniou. Metodika: Súbor tvorilo 309 pacientov s diagnostikovanou a liečenou psychickou poruchou. Priemerný vek v súbore bol 40,4 ± 12,5 roka. Z hľadiska diagnóz sa jednalo o 107 pacientov so závislosťou od alkoholu, 109 pacientov s depresívnou poruchou a 93 pacientov so schizofréniou. Na zber údajov boli pouţité Snyderova škála nádeje; Nowotnej škála nádeje; Škála ţivotnej zmysluplnosti; Praţský dotazník spirituality a Škála spirituálnej pohody. Výsledky: Zistili sme výrazné odlišnosti v miere naplnenia spirituálnych premenných v závislosti od psychiatrickej diagnózy. Pacienti so schizofréniou dosahovali signifikantne vyššie priemerné hodnoty ako pacienti so závislosťou od alkoholu a s depresiou a to pri všetkých spirituálnych premenných. Pacienti s depresiou mali najniţšiu mieru nádeje meranej Nowotnej škálou a najniţšiu mieru ţivotnej zmysluplnosti. Pacienti so závislosťou mali najniţšiu mieru nádeje meranej Snyderovou škálou a najmenej spirituálnych prejavov. Spirituálnu pohodu mali pacienti s depresiou a so závislosťou na rovnakej úrovni. Záver: Na základe našich zistení moţno konštatovať, ţe spirituálne premenné ako nádej, zmysluplnosť, vyjadrovanie spirituality v beţnom ţivote, spirituálna pohoda nie sú u psychiatrických pacientov napĺňané v dostatočnej miere. Dôleţitým zistením je aj to, ţe z hľadiska spirituality nepredstavujú psychiatrickí pacienti homogénny súbor, ale vyskytujú sa medzi nimi výrazné rozdiely., Aim: In our work we focus on the assessment of selected attributes of spirituality, such as the meaningfulness of life, hope, spiritual expressions and spiritual well-being in patients with alcohol addiction, depressive disorder and schizophrenia. Methods: The sample consisted of 309 patients with diagnosed and treated psychiatric disorder. The average age in the sample was 40.4 ± 12.5 years. There were 107 patients with alcohol dependence, 109 patients with depressive disorder and 93 patients with schizophrenia. For the data collection was used Snyder Hope Scale; Nowotny Hope Scale; Life Meaningfulness Scale; Prague Spirituality Questionnaire and Spiritual well-being Scale. Results: We found significant differences in the extent of fulfilling spiritual variables depending on the psychiatric diagnosis. Patients with schizophrenia achieved significantly higher mean values than patients with alcohol dependence and depression in all spiritual variables. Patients with depression had the lowest level of hope measured by Nowotny Scale and the lowest rate of life meaningfulness. Patients with addiction had the lowest rate of hope measured by Snyder Scale and the least of spiritual expressions. Spiritual well-being was on the same level in patients with depression and alcohol addiction. Conclusion: Based on our findings we can state that the spiritual variables as hope, meaningfulness, the expression of spirituality in everyday life, spiritual well-being are not in psychiatric patients filled up adequately. An important finding is also that in view of spirituality do not constitute psychiatric patients a homogeneous set, but there are significant differences between them., Ivan Farský, Andrej Smetánka, Slávka Dubinská, and Literatura 37