Cíl. Prezentovat neobvyklý případ náhodného nálezu karcinomu tlustého střeva při 18F-FDG (fluordeoxyglukóza) PET/CT u 47leté ženy s pozitivní anamnézou carcinoma corporis uteri po léčbě, která byla vyšetřována pro podezřelé hypoechogenní ložisko na játrech dle utrasonografie. Metoda. Celotělový PET/CT byl proveden za 60 minut po intravenózní aplikaci 18F-FDG (392 MBq - 5 MBq/kg). Akviziční čas PET skenu činil 2.5 minuty na projekci, celkem 7 projekcí. CT sken proběhl ve venózní fázi s intravenózním (80 ml Iomeron 400) a perorální kontrastem (1000 ml Manitol 2%). Výsledky. PET/CT nově zjistilo náhodný, neočekávaný tumor (průměr 22 mm) s intenzivní akumulací 18F-FDG v lienální flexuře tlustého střeva, bez přítomnosti regionálních či vzdálených metastáz. Nález na játrech byl normální. Následně provedená koloskopie s odběrem vzorků potvrdila přítomnost karcinomu tlustého střeva. Pacientka podstoupila levostrannou hemikolektomii, při které byl nádor odstraněn a byla předána k dalšímu onkologickému sledování. Závěr. 18F-FDG PET/CT vyšetření umožnilo detekovat karcinom tlustého střeva v časném stadiu, provést úspěšnou chirurgickou léčbu a radikálně změnit prognózu pacientky. Dále 18F-FDG PET/CT zkrátilo dobu diagnostického procesu., Aim. To present a rare case report of the accidental colon carcinoma finding on 18F-FDG PET-CT in a 47-year-old woman with positive history carcinoma corporis uteri after treatment. Method. The patient underwent PET-CT with 18F-FDG for a small hypoechogenic lesion by follow-up abdomen ultrasound in a liver near gallbladder bed. The whole body PET-CT was obtained 60 minutes after intravenous injection of 18F-FDG (392 MBq - 5 MBq/kg). The PET scan acquisition time was 2.5 minutes per bed position. Contrast-enhanced CT (venous phase) provided both full CT evaluation (including intravenous and oral contrast) and PET attenuation correction. Results. The examination revealed 18F-FDG PET-CT positive, accidental tumour in the lienal flexure of the colon without regional or distant metastases and normal liver finding. The subsequent coloscopy and biopsy was performed and exulcerated colon carcinoma was proven by histopathology The patient underwent hemicolectomy and tumour was removed. Conclusion. PET-CT led to detection of the colon carcinoma in the early stage and subsequent successful surgery treatment and radically changed the patient prognosis and improved patients management., and Jiří Doležal, Eva Plodrová, Jaroslav Vižďa
Úvod: Adjuvantní radioterapie je nedílnou součástí současné léčby celé řady maligních tumorů. Kromě benefitů ve smyslu snížení rizika recidivy však vede také k celé řadě nežádoucích účinků, z nichž jedním z nejzávažnějších je vznik sekundárních malignit. Kazuistika: Autor popisuje kazuistiku 77leté ženy, která prodělala v roce 2005 hysterektomii s oboustrannou adnexektomií a pánevní lymfadenektomií pro karcinom dělohy pT1bN0M0, G1. Následovala ještě adjuvantní zevní radioterapie dávkou 45Gy + brachyterapie 3x4Gy. Poté byla dispenzarizována gynekologickou klinikou, odkud byla odeslána v lednu 2015 pro rychle rostoucí tumor kůže a podkoží v hypogastriu v místě původního ozáření. Byla indikována k jeho excizi s podezřením na metastázu původního karcinomu dělohy, následné histologické vyšetření preparátu však odhalilo, že se jedná o angiosarkom. I přes negativní resekční okraje došlo k brzké recidivě s generalizací tumoru. Závěr: Angiosarkom jako následek ozáření bývá v současnosti popisován stále častěji. V drtivé většině případů se jedná o následek adjuvantní terapie po operaci karcinomu prsu. Jeho prognóza je velmi nepříznivá a terapeutické možnosti omezené. Základem léčby zůstává chirurgická excize s negativními okraji. Je třeba na tuto diagnózu myslet a pacienty podstupující radioterapii dlouhodobě dispenzarizovat., Introduction: Adjuvant radiotherapy is an integral part of the current treatment of many malignant tumours. However, this mode of treatment does not provide only benefits in the sense of lowering the risks of recurrence, but it is also associated with many undesirable side effects, from which one of the most serious is the development of secondary malignancies. Case report: The author describes a case report of 77 years old woman who underwent hysterectomy with bilateral adnexectomy and pelvic lymphadenectomy for uterine carcinoma pT1bN0M0, G1 in 2005. Adjuvant external radiotherapy with the dose 45Gy and brachytherapy 3x4Gy followed. Subsequently the patient was followed at the department of gynecology, which referred her in January 2015 with a quickly growing tumour of the skin and subdermal tissue in the hypogastric area, where previous radiation had been applied. Its excision was indicated with the diagnosis of suspected uterine carcinoma metastasis, but subsequent histological evaluation confirmed angiosarcoma. Despite negative resection margins the tumour quickly recurred and disseminated. Conclusion: Angiosarcoma as a side effect of irradiation is described increasingly more often nowadays. The vast majority of cases are related to the treatment of breast carcinoma. Its prognosis is very poor and therapeutic possibilities are limited. Surgical excision with negative margins remains the mainstay of the treatment. It is necessary to keep this diagnosis in mind and patients undergoing radiation treatment should be followed over a long period., and A. Zatloukal, M. Lerch, P. Zonča
Děložní myomy jsou nejčastějšími nádory dělohy u žen v reprodukčním věku. Ačkoli jsou děložní myomy ve většině případů asymptomatické, mohou být příčinou abnormálního děložního krvácení, bolesti, dyspareunie, těhotenských ztrát a infertility. Možnosti léčby děložních myomů zahrnují léčbu farmakologickou, chirurgickou, radiologickou a dále myolýzu či léčbu fokusovaným ultrazvukem. Volba léčebné modality by měla být u každé pacientky přísně individualizována v závislosti na řadě faktorů, jako jsou reprodukční plány pacientky, přání zachovat dělohu a přítomnost a závažnost symptomů. Optimální léčba by tedy měla být minimálně invazivní, bezpečná, fertilitu-šetřící, s dlouhodobým účinkem a minimálním rizikem rekurence., Uterine fibroids are the most common tumors of the uterus in premenopausal women. Despite being asymptomatic in the majority of cases, uterine fibroids may cause abnormal vaginal bleeding, pain, dyspareunia, pregnancy losses and infertility. The treatment options include pharmacological, surgical and radiological treatment as well as myolysis or focused ultrasound treatment. The therapeutic modality selection should be strictly individualized based on the reproductive plans of the patient, desire to preserve the uterus and the presence and severity of the symptoms. The ideal treatment should thus be minimally invasive, safe, fertility-sparing, with long term effect and with a low risk of recurrence., K. Kubínová, M. Mára, P. Horák, D. Kužel, and Literatura 24
Užití radiodiagnostických metod v diagnostice gynekologických onemocnění má delší tradici, avšak jeho význam byl dlouhá léta podceňován. Vedle klasických metod (vylučovací urografie, irrigoskopie, hysterosalpingografie) se ani výpočetní tomografie nestala metodou zlatého standardu. Její role přetrvává na poli zobrazování ovariálních tumorů a posuzování výsledků chirurgické či konzervativní léčby nebo recidiv gynekologických onemocnění. Výpočetní tomografie nicméně selhává v diagnostice nádorů dělohy. Teprve vstup magnetické rezonance zlepšil diagnostiku děložních tumorů. V současné době je magnetická rezonance užívána především k stagingu karcinomu cervixu, eventuálně k průkazu jeho recidiv. Klíčová role magnetické rezonance ženského vnitřního genitálu je v potvrzení invaze parametrií (rozlišení mezi stadiem TIIa a TIIb dle FIGO klasifikace). Pomáhá v rozhodování mezi chirurgickou léčbou nebo aktino- či chemoterapií. Ve snaze zlepšit tuto diagnostiku vstupuje vedle zobrazování v T1 nebo T2 obrazu užití difuzního vážení nebo dynamické sekvence (perfuzní zobrazení). Druhou nejčastější indikací magnetické rezonance v diagnostice gynekologických onemocnění je zobrazování endometriózy Magnetická rezonance prokáže různá stadia i lokalizace endometriózy. Hybridní metoda PET/CT je užívána k vyloučení generalizace nádorů dělohy. Vychází se z faktu zvýšeného metabolismu radioizotopem fluóru (18F) značené glukózy v buňkách nádoru. Aktuálně dochází k rychlému rozvoji jak vlastních vyšetřovacích metod v gynekologii, ale i gynekologického zobrazování., The use of radiodiagnostic methods in diagnosis of gynaecological diseases has longer tradition but their relevance has been for long time underestimated. Besides classical methods (excretion urography irrigoscopy hysterosalpingography) neither computed tomography did not gain acceptance as a method of golden standard. The role of computed tomography remained on the field of imaging of ovarian tumours and the assessment of results of surgical or conservative therapy and recurrence of female diseases. Nevertheless, computed tomography fails in diagnostic of uterine tumours. Only start of magnetic resonance improved the diagnostic of uterine tumours. Recently, magnetic resonance is used especially for staging of cervical carcinoma or to prove its recurrence. Key role of magnetic resonance of female inner genital organs is to confirm the invasion to parametria (the differentiation between the stadium T II a and T II b according to FIGO classification). It helps to decide between surgical therapy or actino- chemotherapy. In order to improve this diagnostic apart from T1 and T2 weighted images diffusion weighted images and dynamic imaging (perfusion) are used. The second most frequent indication of magnetic resonance in diagnostic of gynaecological diseases is imaging of endometriosis. Magnetic resonance depicts various stadia and localisations of endometriosis. The hybrid method PET/CT is used to confirme dissemination of malignant tumours of uterus. The method is based on the presumption of increased metabolism in tumour cells. Currently, fast development of both proper gynaecological examination methods and gynaecological imaging takes place., Boris Kreuzberg, Jiří Ferda, and Literatura 14