Zpráva byla zpracována jako výstup projektu, který proběhl na základě Dvouleté smlouvy o spolupráci BCA 04-05 mezi MZČR a WHO k Prioritě č. 5: Rozvoj systému zdravotnictví s důrazem na řízení lidských zdrojů pro zdravotnictví a přístup ohrožených skupin k zdravotní péči. Zpráva se zaměřuje na zmapování nejdůležitější zdravotních potřeb a rizik existujících ve vulnerabilních sociálních skupinách s cílem přinést rámcová doporučení pro zdravotní a sociální politiku ČR. Vulnerabilní skupiny jsou definovány jako skupiny osob vystavené zvýšenému riziku, v našem případě zejména riziku onemocnění TBC a jinými infekčními chorobami. Zpráva, která se zabývá zdravotními potřebami sociálně slabých skupin, zejména bezdomovců, problematických uživatelů drog, migrantů a romských komunit, čerpala zejména z národních programů a zpráv, a také z nepublikovaných materiálů Národní jednotky pro dohled nad tuberkulózou. Přináší též přehled metod, které tato jednotka užívá při identifikaci zdrojů infekčních onemocnění. Chudoba a nízké vzdělání představují podle nejrůznějších epidemiologických studií nejdůležitější sociální determinantu zdraví. V důsledku nepříznivých sociálních i materiálních podmínek žijí příslušníci deprivovaných sociálních skupin kratší dobu, mají vyšší úmrtnost a jsou častěji nemocní než lidé s vysokými příjmy, kvalitním vzděláním a dobře sociálně začlenění. Nedostatečné dodržování hygienických zásad, problematická výživa, konzumace legálních i nelegálních drog a rizikové sexuální chování, tedy celkově nezdravý způsob života, přinášejí nejrůznější zdravotní problémy, mj. též závažná infekční onemocnění, která představují riziko také pro veřejné zdraví. Včasná identifikace nemocných jedinců, rizikového chování a rizikových životních podmínek, spolu s reálnou dostupností zdravotní a sociální péče, se musí stát součástí zdravotní a sociální politiky., The Report presents a result of the project realised in the frame of the Biennial Collaborative Agreement BCA 04-05 between the Ministry of Health of the Czech Republic and the Regional Office for Europe of the WHO. The Report maps the most important health needs and health risks of vulnerable social groups. The aim is to bring recommendations for health and social policy of the CR. Vulnerable groups are defined as groups threatened by higher health risks, in this case first of all by the risk of TBC and other infectious diseases. The health needs of socially deprived groups like homeless people, drug abusers, migrants and Roma communities are discussed. The information was taken mainly from the National Reports and Programmes, as well as from the research reports and unpublished resources of the National Unit for the TBC Control. The methods used by this Unit to identify the source of infection are also mentioned. Poverty and low education represent the most important social determinants of health according many epidemiological studies. Due to unfavourable social and material conditions the members of the deprived social groups live shorter, have higher mortality and are more often ill compared to people with higher income, good education and well socially integrated. Various health problems including serious infectious diseases, representing high risk also from the public-health point of view, are caused by insufficient hygiene, disputable nutrition, legal and illegal drug consumption and risky sexual behaviour, generally by the whole way of life of the members of the vulnerable social groups. Early identification of ill individuals, risky behaviours and risky life conditions, together with assurance of accessibility of the health and social care, must become the part of the health and social policy., Hana Janečková, and Lit.: 33
Idiopatické střevní záněty (IBD), Crohnova nemoc (CD) a ulcerózní kolitida (UC) jsou chronická zánětlivá onemocnění střev neznámé etiologie a neúplně probádané patogeneze. Mají charakteristický a obtížně předvídatelný průběh, ve kterém se střídají období zhoršení (relapsů) s fázemi relativního klidu (remisí). V posledních 30 letech dochází k významnému zvyšování incidence obou chorob, a to nejen ve vyspělých zemích západní Evropy a v USA, ale také v České republice. Odhaduje se, že idiopatické střevní záněty postihují v těchto oblastech až 0,5 % populace. Lze předpokládat, že v České republice je cca 20 000 až 30 000 takových pacientů. Zjištěná incidence UC ve Skandinávii je 9/100 000 obyvatel a 5?7/100 000 je incidence Crohnovy nemoci. V našich zemích není incidence těchto dvou nemocí vůbec zmapována. Charakteristickým rysem obou nemocí je, že postihují především mladé lidi, typický věk v době diagnózy je 25?30 let. Ani starší generace však není těchto nemocí zcela ušetřena. Vznik IBD po padesátce je zaznamenán u cca 15 % pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Diagnóza, diferenciální diagnóza a terapie mají u těchto nemocných v porovnání s mladší generací některé odlišnosti., Milan Lukáš, and Lit.: 6
Porucha funkce autonomního nervového systému (ANS) způsobená chronickým stresem je velmi pravděpodobně jedním z hlavních patofyziologických mechanizmů vzniku a progrese esenciální hypertenze, zejména u mladších hypertoniků. Závažnost dysfunkce lze hodnotit pomocí jednoduchých testů, jakým je například měření klidové srdeční frekvence. Betablokátory jsou nejúčinnější skupinou pro chronickou léčbu nadměrné aktivity sympatiku., Miroslav Souček, J. Nevrlka, I. Řiháček, and Lit. 26