In the introduction, a brief historical overwiev is given if the development of accelerators in the world, with a special emphasis on those, which have found applications in our country. Electrostatic linear acceleratiors like Cockroft-Walton, Van de Graaff, Dynamitron, Tandetron, and so on, are discussed first, followed by high-frequency linear accelerators for radiation technologies, defectoscopy and radiotherapy., Úvodem podáváme krátký pohled na celosvětový vývoj urychlovačů částic. Pozornost je věnována především těm typům, které našly uplatnění u nás. Postupně jsou pak probrány lineární elektrostatické urychlovače, jako Cockroftův-Waltonův a Van de Graaffův generátor, Dynamitron, Tandetron aj. Následují lineární vysokofrekvenční urychlovače pro radiační technologie, defektoskopii a radioterapii., Igor Janovský, Čestmíir Šimáně., and Obsahuje seznam literatury
The paper is continuation of the first part, which was devoted to the worldwide development of particle accelerators, and then to linear accelerators that have been in operation in the Czech land. This paper deals with (1) cyclotrons for research, production of radiotherapy, (2) synchrotrons, though their implementation was not realized, (3) betatrons for defectoscopy and radiotherapy, and (4) microtrons., Článek navazuje na první část, v níž byl stručně podán celosvětový vývoj urychlovačů částic, a poté probrány urychlovače lineární, které byly či jsou provozovány v českých zemích. Tento článek je věnován (1) cyklotronům výzkumným, k výrobě radiofarmak i pro radioterapii, (2) synchrotronům, k jejichž realizaci u nás nedošlo, (3) betatronům defektoskopickým i radioterapeutickým a (4) mikrotronům., Igor Janovský, Čestmír Šimáně., and Obsahuje seznam literatury
Přednáška u příležitosti udělení Nobelovy ceny za fyziku za rok 2014., The 2014 Nobel Prize for Physics was shared to Isamu Akasaki, Hiroshi Amano and Shuji Nakamura. These three articles contain the text of the address given in conjunction with the award., Shuji Nakamura., and Obsahuje seznam literatury
Karel Komárek. (Autorem úvodu na straně 267 je redakce.), Článek je přetištěn ze Sborníku Národního muzea v Praze, řada C - Literární historie, sv. XVI (1971), čís. 3, str. 169-187., and Obsahuje bibliografické odkazy
U příležitosti třístého výročí založení Českého vysokého učení technického v Praze bychom rádi představili katedru fyziky elektrotechnické fakulty. Její historie sahá do doby těsně po druhé světové válce, po znovuotevření vysokých škol. Rozvoj katedry lze rozdělit do tří období od jejího založení prof. Slavíkem, přes období, kdy byl vůdčí osobností prof. Kracík, až po období porevoluční, které začalo třináctiletým působením prof. Kubeše. and Ondřej Jiříček, Pavel Kubeš.
This article discusses the influence of the great inequality of Jupiter and Saturn on the stability of the solar system. The main theoretical study of planetary perturbations usint the method of variation of orbital parameters, was evolved by Euler and Lagrange in the eighteenth century. Subsequently Laplace introduced a method for solving a collection of simultaneous differential equations suited for planetary perturbation theory. He clarified that there are limited variations of orbital elements - excentrities, inclinations and semi-major axes. This was the proof required for the stability of the solar system., Vladimír Štefl., and Obsahuje seznam literatury
Počátkem roku uplynulo padesát let od zahájení provozu tokamaku T-1 - prvního zařízení s názvem tokamak. Stalo se tak v LIPAN, dnešním Kurčatovově ústavu pro atomovou energii v Moskvě. - V září tomu bude padesát let, kdy na II. mezinárodní konferenci o mírovém využití atomové energie v Ženevě padlo definitivně informační embargo ohledně výzkumu řízené termojaderné fúze. - V srpnu uplyne čtyřicet let, kdy na III. mezinárodní konferenci o fyzice plazmatu a řízené termojaderné syntéze v Novosibirsku vystoupil L. A. Arcimovič se skvělou zprávou. Na tokamaku T-3 v moskevském Ústavu pro atomovou energii I. V. Kurčatova dosáhli teploty plazmatu pět milionů stupňů a nepozorovali obávanou Bohmovu difuzi vedoucí ke značným tepelným ztrátám. - 10. srpna 1978 v Národní laboratoři pro fyziku plazmatu v Princetonu na tokamaku PLT (Princeton Large Torus) úspěšně použili dodatečný ohřev čtyřmi vysokoenergetickými svazky neutrálních atomů, každý o výkonu 0,9 MW a dosáhli rekordní teploty plazmatu 82 milionů stupňů. - 25. července 1983 - před dvaceti pěti roky - zapálil největší tokamak na světě - evropský JET - první plazma, čímž zahájil svoji tak úspěšnou kariéru., Milan Řípa., and Obsahuje seznam literatury