Příspěvek pojednává o českém jezuitovi Josefu Pohlovi (15. 1. 1703-2. 4. 1778) a jeho spise "Tentamen physico-experimentale, in principiis peripateticis fundatum, super phaenomenis electricis", který byl vydán v Praze roku 1747 a který můžeme považovat za první specializované dílo o elektřině sepsané a vydané v Čechách., Josef Smolka., and Obsahuje bibliografii
Padesát let po svém založení dnes National Aeronautics and Space Administration (NASA) s dlouhou řadou výzkumníků táhnoucí se celou její historií vede ve výzkumu vesmíru celý svět. Její kosmonauté obletěli Zemi, prošli se po Měsíci, pilotovali první okřídlené vesmírné plavidlo a zkonstruovali Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS)., Z podkladů NASA zpracovala Andrea Cejnarová., and Obsahuje blahopřání G. W. Bushe
Photography started to be applied in sciences shortly after the announcement of the daguerreotype in 1839 and become one of the most important supporting disciplines for science. This review concentrates on the history of scientific research on photographing processes which was conducted at Charles University. The most important was development of sensitometry which started by work of Vojtěch Šafařík (1829-1902) who thoroughly studied the dry proces. Photographic work in the Institute of Physics (IP) of the Czech part of "Carlo-Ferdinand University" was initiated due to studies of X-rays (from 1895) and later the Institute of Photochemistry and Scientific Photography was founded within IP by Professor Viktorin Vojtěch (1879-1948). In 1950-s this institute disappear and splitted into chemical part (colloidal chemistry and photochemistry) at Faculty of Natural Sciences and physical part (photophysics, studies of latent image and silver halogenides) at Faculty of Mathematics and Physics under leadership of Professor Ladislav Zachoval (1906-1982). His follower Professor Karel Vacek then turned interest from scientific photography into modern subjects of chemical physics and biophysics., Jan Valenta., and Obsahuje bibliografii
V době rozvoje atraktivních fyzikálních disciplín, jako jsou například teorie strun, studium nanostruktur či moderní astrofyzika na jedné straně, a současně rostoucí neobliby fyziky u žáků základních škol a gymnazistů na straně druhé, se problémy newtonovské mechaniky mohou zdát zcela neúčinným prostředkem pro upoutání zájmu mládeže o fyziku. Cílem tohoto článku je uvedené tvrzení pomocí několika jednoduchých gymnaziálních úloh oslabit a pokusit se ukázat, že i standardní učebnicové problémy mohou být zajímavé a inspirativní. Dokladem toho, že klasická newtonovská mechanika může být i v současnosti zdrojem poučení a disciplínou jako stvořenou pro „broušení fyzikálního rozumu“, jsou studie [1]-[5] profesora Černohorského zaměřené na problematiku Newtonových zákonů., Jana Musilová, Lenka Czudková., and Obsahuje seznam literatury