O tom jak se rodily první přístupy k udržení horkého fúzního plazmatu pomocí silných elektrických a magnetických polí., Through his whole scientific career, carried out mainly at FTI Kharkov in the Soviet Union, O. A. Lavrentev (1926-2011) studied thermonuclear plasma confinement. Initially an electrostatic confinement and later a magnetic electrostatic plasma confinement was proposed by him. However, he did not describe the transition from the first to the second type of confinement, e. g., from the spherical concentric purely electrostatic trap to the magnetic trap formed by spindle cusp fields with its slits plugged by electrostatic fields, which represents the simplest type of an electromagnetic trap. This article offers a hypothesis of how O. A. Lavrentev transformed the earlier concept into the later one., Milan Řípa, Miroslav Šos., and Obsahuje bibliografii
S myšlenkou vytvořit vlastní evoluci a její úspěšnou implementaci přišel Thomas Ray, biolog z Delawarské univerzity. Na počátku 90. let minulého století vytvořil systém zvaný Tierra (Země). Šlo o počítačový systém několika krátkých vzájemně si konkurujících programů. Programy se množily, v systému docházelo k mutacím a díky tomu k evoluci. V tomto systému Thomas Ray mj. pozoroval vznik parazitismu, kdy některé programy zkrátily svůj kód a k životu používaly kód programů jiných. Dalším významným systémem byla Avida, vyvinutá na Michigan State University, kde byl pozorován vznik složitých funkcí, a systém Amoeba, ve které byl pozorován vznik samoreplikujících struktur z náhodného počátečního kódu., The idea of creating an own self-evolution and its successful implementation came from Thomas Ray, a biologist at the University of Delaware, In the early 90s of the last century he created a computer system of short competing programs called Tierra (Earth) where programs reproduce and mutations occur. Thomas Ray observed the creation of parasitism, where some programs shorten their code length and the missing parts used from other programs. Another important system Avida was developed at Michigan State University, where the creation of new complex functions was observed and the system Amoeba, in which the emergence of self-replicating structures from random initial code was observed., Vladimír Scholtz., and Obsahuje seznam literatury
Polární záře jsou konečným důsledkem řetězce událostí souvisících se sluneční aktivitou. Nabité částice se od Slunce šíří jako součást slunečního větru meziplanetárním prostorem. Malá část z nich je zachycena magnetosférami planet a některé z nich magnetosférou naší Země. Zejména elektrony pak interagují s horními vrstvami atmosféry a excitované atomy či molekuly kyslíku a dusíku způsobují při deexcitaci překrásné nebeské divadlo - polární záři. V článku jsou vysvětleny makroskopické a mikroskopické mechanismy vzniku polárních září včetně historie jejich výzkumu. Stručně jsou shrnuty výsledky expedice Aurora 2002 pořádané katedrou fyziky FEL ČVUT a sdružením Aldebaran Group for Astrophysics. Diskutovány jsou naše zkušenosti s fotografováním a pozorováním polárních září., Jakub Rozehnal, Petr Kulhánek., and Obsahuje bibliografii
Vědci z experimentu NOvA koncem března tohoto roku úspěšně otestovli první plně funkční části tzv. vzdáleného detektoru. Po jejím zapnutí poprvé zaznamenali dráhy částic kosmického záření prolétajících aktivní částí detektoru. V polovině letošního roku bude spuštěn neutrinový svazek a detektory experimentu.NOvA začnou pátrat po interakcích neutrin s cílem určit jejich některé vlastnosti., Karel Soustružník [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
Role pokusů ve výuce fyziky byla v minulosti někdy až přeceňována. (Tím není řečeno, že by jich ve skutečné výuce na českých školách byl vždy dostatek.) V současné době mohou být reálné pokusy z výuky naopak vytlačovány aplety, simulacemi či nejrůznějšími multimediálními prezentacemi. Cílem příspěvku je do jisté míry "obrana a chvála reálných experimentů". Na několika příkladech zde ukážeme typy pokusů, které podle našich zkušeností mohou i dnes zaujmout, překvapit, přimět k zamyšlení a následně lepšímu pochopení zkoumaných či demonstrovaných jevů - prostě vhodně "okořenit" výuku fyziky na různých stupních škol. Krátce přitom okomentujeme i obecnější aspekty této problematiky, zejména motivační význam pokusů a vztah reálných a virtuálních experimentů., The role of experiments in teaching physics was sometimes even overestimated in the past. (This does not mean that enough of them were always present in a real teaching in Czech schools.) Nowadays, on the contrary, real experiments can be replaced in physics classes by applets, simulations or various multimedia presentations. The aim of this article is, to some extent, to "defend and praise real physics experiments". We show a few examples of types of experiments that can attract surprise, which lead to deeper thoughts and, consequently, to a better understanding of the demonstrated and investigated phenomena - so, to put it metaphorically, "spice up" teaching and learning physics at various stages of school. Some more general aspects of these issues are also shortly commented on, namely the signiflcance of experiments for students’ motivation and the relation between real and virtual experiments., Leoš Dvořák, Zdeněk Drozd.., and Obsahuje seznam literatury
Při pohledu na úspěchy vývoje vodíkových palivových článků si nelze neklást otázku, co limituje masivní využití těchto zařízení v každodenním životě. Provoz vodíkových palivových článků vede ke ztrátě požadovaných vlastností důležitých komponent. Určení a eliminace degradačních mechanismů tak může napomoci širšímu využití vodíkových palivových článků., Following the recent successful development of hydrogen fuel cells a simple question arises, i.e. what are the limitng factors of such fuel cells in everyday life. During their operation, a degradation of individual components can be observed. Understanding of these degradation mechanisms and their mitigation is necessary for further expansion of these interesting devices., Martin Tomáš, Pavel Novotný., and Obsahuje seznam literatury
Odbornou i laickou veřejnost nedávno vzrušila zpráva, že ve Spojených státech amerických došlo k detekci gravitačních vln v observatoři Advanced LIGO, což je soustava optických interferometrů navržená právě k tomuto účelu. Náš příspěvek seznamuje čtenáře s Advanced LIGO jako optickým přístrojem a ukazuje, jak se optické technologie, původně vyvinuté pro toto unikátní zařízení, uplatňují jinde., Academia and the general public were recently excited by the news that gravitational waves were detected in the Advanced LIGO observatory (USA). LIgo is a set of optical interferometers designed for the propose of gravitational wave detection. This contribution informs readers with regard to the Advanced LIGO as an optical device and shows how optical technologies, originally developed for this unique device, are applied in other fields of research and development., and Obsahuje seznam literatury
Přednáška u příležitosti udělení Nobelovy ceny za fyziku za rok 2014., The 2014 Nobel Prize for Physics was shared to Isamu Akasaki, Hiroshi Amano and Shuji Nakamura. These three articles contain the text of the address given in conjunction with the award., Isamu Akasaki., and Obsahuje seznam literatury
The Tevatron accelerator built and operated in Fermilab (Batavia, Illinois) was the most powerfull machine in the world for almost three decades. However, its mission ended when the LHC (Large Hadron Collider, CERN) came into operation. Tevatron was finally shut down in September 2011. Despite its demise, its past results represent a significant chapter in the history of elementary particle physics. These results were also great use to the setting of LHC scientific goals., Urýchl'ovač Tevatron v laboratóriu Fermilab (Batavia, Illinois) bol po takmer tri desaťročia najvýkonnejším colliderom na svete, s nástupom LHC (Large Hadron Collider, CERN) v Ženeve boli jeho dni spočítané a koncom septembra 2011 ukončil svoju činnosť. Jeho výsledky sa zapísali do dejín fyziky a aj na ich základe sa formuloval fyzikálny program LHC. Tevatron slúžil od prvých zrážok úctyhodných 25 rokov a minulý rok odovzdal štafetu do Európy., Michal Marčišovský., and Obsahuje seznam literatury