Vzpomínám si na první dojmy, které ve mně pan profesor Černohorský vzbudil, když jsem jej před necelými sedmi lety poprvé, coby fyzikální elév, na přírodovědecké fakultě potkal. Již na první pohled se lišil od ostatních lidí, které jsem na fyzice vídal. Svým vzhledem a chováním byl podoben nejvíce anglickému džentlmenovi. Vyzařovala z něj jakási důstojnost. Naplňoval zcela mou tehdejší představu o vysokoškolských profesorech, kterou jsem si utvořil na střední škole. and Jan Čech.
Derek Walcott’s colonial schoolhouse bears an interesting relationship to space and place: it is both a Caribbean site, and a site that disavows its locality by valorizing the metropolis and acting as a vital institution in the psychic colonization of the Caribbean peoples. Th e situation of the schoolhouse within the Caribbean landscape, and the presence of the Caribbean body, means that the pedagogical relationship works in two ways, and that the hegemonic/colonial discourses of the schoolhouse are inherently challenged within its walls. While the school was used as a means of colonial subjugation, as a method of privileging the metropolitan centre, and as a way of recreating that centre within the colonies, Walcott’s emphasis on place complicates and ultimately rewrites colonial discourses and practices. While the school attempts to legitimize colonial space, it in fact fosters what Walter Mignolo has termed “border thinking.”, Koloniální škola Dereka Walcotta s sebou nese zajimavý vztah mezi prostorem a místem: je to jak místo v Karibiku, tak i místo, které své locality vzdává tím, že zvyšuje hodnotu metropole a jedná jako nepostradatelná instituce v psychické kolonizaci karibského lidu. Poloha školy v karibské krajině a přítomnost karibského těla znamenají, že pedagogický vztah působí dvěma způsoby a že hegemonické/ koloniální diskursy školy jsou uvnitř jejích zdí z vlastní podstaty zpochybňovány. Přestože škola byla používána jako prostředek koloniálního podmanění, jako metoda pro privilegování metropolitního centra a jako způsob znovuvytváření tohoto centra uvnitř kolonií, Walcottův důraz na místo komplikuje a v konečném důsledku přepisuje koloniální diskursy a praktiky. Zatímco škola usiluje o legitimizaci koloniálního prostoru, ve skutečnosti pěstuje to, co Walter Mignolo nazval “hraničním myšlením”., and Ben Jefferson.
Bibliothek der Ludwig-Maximilians-Universität München DE 0001/4 Homil. 977, Knihovna Akademie věd ČR Praha CZ TF 347 adl. 29, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze Praha CZ N. b. 22 adl. 10, Vědecká knihovna v Olomouci Olomouc CZ 33.573, and BCBT42487
V době rozvoje atraktivních fyzikálních disciplín, jako jsou například teorie strun, studium nanostruktur či moderní astrofyzika na jedné straně, a současně rostoucí neobliby fyziky u žáků základních škol a gymnazistů na straně druhé, se problémy newtonovské mechaniky mohou zdát zcela neúčinným prostředkem pro upoutání zájmu mládeže o fyziku. Cílem tohoto článku je uvedené tvrzení pomocí několika jednoduchých gymnaziálních úloh oslabit a pokusit se ukázat, že i standardní učebnicové problémy mohou být zajímavé a inspirativní. Dokladem toho, že klasická newtonovská mechanika může být i v současnosti zdrojem poučení a disciplínou jako stvořenou pro „broušení fyzikálního rozumu“, jsou studie [1]-[5] profesora Černohorského zaměřené na problematiku Newtonových zákonů., Jana Musilová, Lenka Czudková., and Obsahuje seznam literatury
The article tracks the journeys of selected American women artists of the second wave of feminist movement on their path through art institutions and their changing relation toward the figure of authority from the position of students to the one of art pedagogues. The text examines sexist conduct and language characteristic of and specific to the environment of art academies and the art world in general. Using the example of Feminist Art Program founded in 1970 by Judy Chicago at the Fresno University, it tries to assess power relations and teacher authority within the context of feminist art pedagogy. Furthermore, the text gives examples of problems encountered by Czech women artists regarding their access to authority. The article is based on a qualitative research and synthesis of interviews with American women artists who at some point of their careers taught studio art and tried to reconsider the authority they embodied., Zuzana Štefková., and Obsahuje bibliografii