Cíl: Porovnat zdravotní stav, nemocnost, pohodu a zdravím podmíněnou kvalitu života starší městské populace ve staré zemi EU (Finsko) a v nové zemi EU (Estonsko). Typ studie: Populační kohortová studie využívající dotazníků rozesílaných poštou. Umístění: Helsinky, Finsko, Tallin, Estonsko. Osoby zahrnuté do studie: Náhodně vybraná populace mužů a žen ve věku 80?86 let žijících v Helsinkách (n = 969) a v Tallinu (n = 289). Hlavní výsledné ukazatele: Subjektivní hodnocení fyzické a psychické pohody, uváděné nemoci, zdravím podmíněná kvalita života měřená nástrojem 15D (skóre 15D na stupnici 0?1 a profil o 15 dimenzích). Výsledky: Vzorky byly srovnatelné z hlediska věku, pohlaví, vzdělání a nikotinové závislosti. Procento sledované populace, které žilo v jednočlenné domácnosti, bylo podstatně vyšší v Helsinkách než v Tallinu. Obyvatelé Tallinu uváděli podstatně častější výskyt kardiovaskulárních nemocí; v prevalenci diabetu, plicních onemocnění a rakoviny nebyly významné rozdíly. Subjektivní hodnocení fyzické a psychické pohody bylo podstatně lepší v Helsinkách, stejně jako zdravím podmíněná kvalita života měřená nástrojem 15D. Skóre 15D bylo 0,812 (95 % CI 0,804?0,821) v Helsinkách a 0,767 (95 % CI 0,749?0,785) v Tallinu (p < 0,0001), rozdíl byl klinicky významný. Nejzřetelnější rozdíly v profilu 15D se týkaly těchto dimenzí: deprese, smutek, vitalita, sexuální a vyměšovací funkce, zrak a sluch. Rozdíly se prakticky nezměnily ani při porovnání etnických Estonců (s vyloučením estonských Rusů) s účastníky studie z Helsinek. Závěr: Výsledky studie ukazují jasné rozdíly mezi zdravotním stavem a zdravím podmíněnou kvalitou života starší populace ve staré a v nové zemi EU. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny zdravotní zátěží, psychologickými a socioekonomickými omezeními za sovětské éry v Estonsku., Objective: To compare health, diseases, wellbeing and health related quality of life of urban community-dwelling elderly in an old EU country (Finland) and a new EU country (Estonia). Design: A population based cohort study with postal survey. Setting: Helsinki, Finland, and Tallinn, Estonia. Subjects: 80-86 year old randomly selected community dwelling men and women in Helsinki (n = 969) and Tallinn (n = 289). Main outcome measures: Self reported health and psychological wellbeing, reported diseases, health related quality of life measured by the 15D instrument (both 15D score on a 0-1 scale and profile with 15 dimensions). Results: The samples were comparable as to age, sex, education, and smoking status. A significantly greater proportion lived alone in Helsinki than in Tallinn. The inhabitants of Tallinn reported significantly more cardiovascular diseases, whereas the prevalencies of diabetes, pulmonary diseases and cancer were not significantly different. The self reported health and psychological wellbeing were significantly better in Helsinki, as was the health-related quality of life measured by the 15D instrument. 15D score was 0.812 (95 % CI 0.804?0.821) and 0.767 (95 % CI 0.749?0.785) in Helsinki and Tallinn, respectively (p < 0.0001), the difference was clinically important. In the 15D profile clearest differences were observed in the following dimensions: depression, distress, vitality, sexual and elimination functions, seeing and hearing. The differences remained virtually unchanged when comparing only ethnic Estonians (excluding Estonian Russians) with participants in Helsinki. Conclusion: The findings demonstrate clear differences in elderly health and health related quality of life between an old and new EU country. These differences are probably due to both disease burden, and psychological and socioeconomic constraints during the Soviet era in Estonia., and T. E. Strandberg, K. Saks, A. Soots, K. H. Pitkälä, H. Sintonen, T. Huusko, R. S. Tilvis
Autoři uvádějí vlastní zkušenosti s karcinomem mléčné žlázy u nemocných ve stáří. Je uveden soubor 52 pacientů s nemetastazujícím karcinomem mléčné žlázy, kteří měli významnou komorbiditu, anebo odmídi chirurgickou léčbu. Všichni byh léčeni hormonální terapií (HRT), a to selektivními inhibitory aromatázy (SLA). Regresi nádoru zaznamenaH ve 45 případech (86,5 %), kompletní klinickou odezvu (cCR) v 8 případech (15,5 %). Senioři snášeli léčbu dobře. Byl konstatován významný léčebný benefit a udržení kvality života., The authors present their own experience with lacteal gland cancer in old age. There is given a set of 52 patients with nonmetastatic lacteal gland cancer having significant comorbidity or having refused the surgical treatment. They all have been treated by hormonal therapy (HRT), namely by selective aromatase inhibitors (SAI). The carcinoma regression was reported in 45 cases (86.5%), complete clinical response (cCR) in 8 cases (15.5%). The treatment was well-tolerated by the senior patients. There was stated a significant therapeutic benefit and the maintained quality of life., Pavel Jandík, Jindřiška Mergancová, Bohuslav Melichar, and Lit. 10
Onemocnění štítné žlázy je nejčastější endokrinopatií. Diagnóza subklinických forem je založena na laboratorních výsledcích u osob, u kterých jsou klinické příznaky minimální nebo chybí. Nicméně se diagnóza subklinické poruchy nyní stanovuje relativně často, většinou náhodně při běžném vyšetření a v poslední době jako důsledek preventivní péče. I když se subklinické funkční poruchy nepokládají za klinicky významné, zdůrazňujeme obory, u nichž je latetní - subklinická forma významná. Upozorňujeme zejména na kardiológii, lipidologii, psychickou a psychiatrickou oblast a osteoporózu. Subklinické funkční poruchy se mohou výjimečně upravit spontáně. Pokud se rozhodneme neléčit, měh bychom pacienta sledovat po delší časové období. Stále existuje nejistota ohledně důsledků či přínosu léčby u subklinických forem, ale v určitých případech je léčba L-thyroxinem u subklinické hypotyreozy jasně indikována. Jde o pacienty se strumou, uzly, po subtotálních chirurgíckých výkonech a po prodělaném ozáření krční oblasti. Zvážit by měl lékař i přání pacienta., The thyroid gland diseases are the most frequent endocrinopathies. The diagnosis of subclinical form is based on laboratory evaluation with few if any clinical signs or symptoms. Such diagnosis are now being found often, usually by chance during general check up and recently as a result of preventive care. Even though the subclinical functional disorders are considered to be without clinical significance, we point out medical fields, where even latent-subclinical form is rather frequent and important. Here we rise attention mainly in cardiology, lipidological, mental and psychiatric problems and osteoporosis. Although the subclinical functional disorder may exceptionally resolve spontaneously, in case without treatment the patient should be observed for a longer period. There is still substantial uncertainty concerning the consequences of untreated subclinical hypothyroidism and hyperthyroidism as well as the benefit of initiating treatment, but in certain situation the treatment with 1-thyroxin is clearly indicated in persons with subclinical hypothyroidism: patients with goiter, nodules, after subtotal surgery, after neck X-ray irradiation. Patient preferences are important in deciding on management of subclinical disease., Zdeňka Límanová, and Lit. 37
Sledovali jsme soubor 1 006 osob v preseniorském věku 50?64 let, které v průběhu 1 rokunavštívily svého praktického lékaře. V této věkové kategorii dochází ke změnám dosavadních stereotypů, k přípravě na odchod ze zaměstnání, mění se zdravotní stav a způsob života. V předdůchodovém období je nezbytná příprava na stáří, především je důležité rozvíjet nejrůznější formy náhradních aktivit, protože profesionální pracovní aktivita s věkem klesá. Ze sledovaného souboru byla zaměstnána necelá 1/3 mužů a jen 16 % žen starších 60 let. Zdravotní stav výrazně ovlivňuje kvalitu života ve stáří. 82 % sledovaných osob hodnotilo svoje zdraví jako velmi dobré, vcelku dobré či přiměřené věku. Ve věku 60?64 let bydlí 1/3 žen osaměle. Mají však rodinu a přátele v blízkosti bydliště. Ve sdělení je uveden způsob trávení volného času, pohybová aktivita a také názory na způsob zajištění péče v případě nesoběstačnosti. Osoby ve věkové kategorii 50?64 let spadají do předpolí stáří. Jeho aktivní prožití, zdravotní stav, nároky na péči určují kvalitu života ve stáří., Helena Zavázalová, Květuše Zikmundová, Vladimír Zaremba, Božena Jurašková, Iva Holmerová, and Lit.: 14
Autori vyšetrili schopnosť vykonávať bežné denné činnosti, ktoré tvoria obsah ADL testu - Activities of Daily Living, nazývaného aj Barthelov test u 585 probantov Prešovského okresu vo veku 65 rokov a -viac. Zistili, že 4 % probantov je odkázaných v denných činnostiach na kompletnú pomoc, 3 % potrebuje čiastočnú pomoc a 9 % probantov možno hypoteticky považovať za „krehkých". V prepočte na geriatrickú populáciu celého okresu to predstavuje 707 osôb v 1. skupine, 505 osôb vo 2. skupine a 1 615 osôb v skupine „krehkých" (frailty). Tieto ádaje považujú za velmi dôležité pri plánovaní rozsahu zdravotnej a sociálnej starosdivosti v okrese., The authors have evaluated the abihty to perform the usual activities of daily living, of which the content of Barthel test is consisting, at 585 probants of Presov county at the age of 65 years and older. They found out that 4 % of probants is dependent on complete help with daily activities, 3 % need partial help and 9 % of probants can hypothedcally be considered as „frailty". These percentages calculated within geriatric population of the whole county represents 707 people in the first group, 505 people in the second group and 1 615 people in the frailty group. These results are crucial for planning the further medical and social care in the county., František Németh, Marián Babčák, Miroslav Baník, and Lit. 10
Problém: Pohybová aktivita je jednou z možností, jak pozitivně ovlivňovat tělesné a duševní zdraví nejen u seniorů. S kvalitou a kvantitou pohybové aktivity přímo souvisí funkční tělesná zdatnost, která by ani u seniorů neměla být podceňována. Abychom mohli sestavovat účinné intervenční programy, které by pozitivně ovlivňovaly právě úroveň funkční tělesné zdatnosti, musíme znát její výchozí stav. Nejvhodnějším diagnostickým nástrojem jsou terénní motorické testové baterie. Na základě analýzy literatury jsme vybrali Senior Fitness Test [1], jenž byl sestaven pro stanovení základních komponent funkční tělesné zdatnosti u populace nad 60 let v terénních podmínkách. Naším cílem je tedy diagnostika jednotlivých komponent funkční tělesné zdatnosti, nutných k udržení aktivního stáří u seniorské populace trvale žijící v domovech důchodců. Metody: Dosud se studie zúčastnilo 77 probandů ve věku 60?97 let. Oslovili jsme obyvatele 3 pražských domovů důchodců. U náhodně vybraných osob jsme stanovili úroveň tělesné zdatnosti pomocí testové baterie Senior Fitness Test [1] a získaná data jsme následně vyhodnotili ve statistickém programu SPSS. V tomto počátečním stadiu jsme provedli pouze základní deskriptivní analýzu doplněnou grafickým zpracováním relevantních výsledků. Závěry: Senior Fitness Test můžeme považovat za vhodnou diagnostickou metodu pro populaci seniorů, kteří jsou dosud soběstační v tzv. aktivitách denního života (ADL). Do budoucna se dá předpokládat, že spolu s rozvojem aktivního stárnutí by mohl být Senior Fitness Test doplněný o nezbytné modifikace významným zdrojem potřebných informací o funkční zdatnosti jednotlivých seniorů, a to nejen pro rehabilitační či ergoterapeutická oddělení., Kateřina Macháčová, Václav Bunc, Hana Vaňková, Iva Holmerová, Petr Veleta, and Lit.: 7