Třípodlažní budovu Obchodní akademie ("Gazdasági Főiskola-Kereskedelmi", původně "Budapesti Kereskedelmi Akadémia") navrhl Győző Czigler. Před hlavním vchodem stojí po obou stranách průčelí sloup završený alegorickou postavou od Antala Szécsi. Po pravé straně vchodu na sloupu s volutovou hlavicí mladík, na nohou okřídlené střevíce, na hlavě okřídlená čapka, stojí na globu, drží v levé ruce měšec a v pravé kaduceus (alegorie obchodu v podobě Merkura); po levé straně druhý sloup, na jeho vrcholu stojí na globu dívka v antické drapérii, drží ve zdvižené pravé ruce vavřínovou větévku a v levici flétnu (Viktorie)., Déry 1991, s. 137, and Merkur a Viktorie vyjadřují víru v rozvoj maďarského obchodu, který umožní budoucí absolventi obchodní akademie, před jejichž školní budovou jsou plastiky umístěny.
Vila, dvoupodlažní stavba v zahradě, výzdoba na fasádě hlavní třídy i bočních ulic Bajza a Munkácy Mihály. Hlavní průčelí - karyatidy nesoucí balkon, ve cviklech oken prvního patra tři dvojice soch: žena s miskou a hadem (Minerva Medica); vousatý muž, vedle něho leží fasces (Právo (?)); žena s květinovým věncem a květy v klíně (Flora); žena s klasy a ovocem (Ceres - Úroda); muž v přilbě s palmovou ratolestí (Mír); žena s přeslicí (Práce). V průčelí do Bajza utca dívka s amforou zdobenou dionysovským průvodem (patrně pozdější doplněk fasády), v průčelí do Munkácsy Mihály utca žena s věncem v ruce (Flora (?)., Medvey 1939, s. 64; Déry 1991, s. 60., and Alegorické zobrazení spravedlnosti a práva je patrně inspirováno antickou tradicí římské kolonie Británie, kde byla Minerva Medica ztotožněná s keltskou Sulis. Tato bohyně měla mimořádnou moc uzdravovat, ale také dát obecně věci do pořádku (dosvědčit bezpráví, usvědčit zloděje a nalézt ztracené předměty).
Vila, dvoupodlažní stavba v zahradě, výzdoba na fasádě hlavní třídy i bočních ulic Bajza a Munkácy Mihály. Hlavní průčelí - karyatidy nesoucí balkon, ve cviklech oken prvního patra tři dvojice soch: žena s miskou a hadem (Minerva Medica); vousatý muž, vedle něho leží fasces (Právo (?)); žena s květinovým věncem a květy v klíně (Flora); žena s klasy a ovocem (Ceres - Úroda); muž v přilbě s palmovou ratolestí (Mír); žena s přeslicí (Práce). V průčelí do Bajza utca dívka s amforou zdobenou dionysovským průvodem (patrně pozdější doplněk fasády), v průčelí do Munkácsy Mihály utca žena s věncem v ruce (Flora (?)., Medvey 1939, s. 64; Déry 1991, s. 60., and Alegorické zobrazení spravedlnosti a práva je patrně inspirováno antickou tradicí římské kolonie Británie, kde byla Minerva Medica ztotožněná s keltskou Sulis. Tato bohyně měla mimořádnou moc uzdravovat, ale také dát obecně věci do pořádku (dosvědčit bezpráví, usvědčit zloděje a nalézt ztracené předměty).
Původně židovský "Karmel košer penzion", stavebníka Friedmanna Józsefa. Na fasádě směřující ho hlavní třídy je nad okny 1. patra reliéfní vlys běžící po celé šířce fasády převážně se sedícími a ležícími figurami různých, převážně vodních bytostí, božstev a putti (Neptun a Amfitríté, říční božstva, okřídlený mladík s důtkami a trubkou, tritóni, putti). and Antické výjevy skupinového reje byly spojovány s mořskými a říčními božstvy (mořský a říční thiasos), nebo s Dionýsem. Tato vyobrazení byla typická pro výzdobu sarkofágů; ikonografii převzalo renesanční sochařství a také je časté na novorenesančních fasádách obytných domů jako symbolické vyjádření bohatství a hojnosti.
Původně židovský "Karmel košer penzion", stavebníka Friedmanna Józsefa. Na fasádě směřující ho hlavní třídy je nad okny 1. patra reliéfní vlys běžící po celé šířce fasády převážně se sedícími a ležícími figurami různých, převážně vodních bytostí, božstev a putti (Neptun a Amfitríté, říční božstva, okřídlený mladík s důtkami a trubkou, tritóni, putti). and Antické výjevy skupinového reje byly spojovány s mořskými a říčními božstvy (mořský a říční thiasos), nebo s Dionýsem. Tato vyobrazení byla typická pro výzdobu sarkofágů; ikonografii převzalo renesanční sochařství a také je časté na novorenesančních fasádách obytných domů jako symbolické vyjádření bohatství a hojnosti.
Nárožní nájemní dům (A MÁV Nyugdijintézeti berház). Obě průčelí jsou bohatě zdobena (festony, vázy, rostlinné ornamenty, figurální motivy). Dekorace vytvořil Lajos Rauscher a figury Bertalan Székely, malíř, který patřil k nejvýznamějším soudobým uherským umělcům. Mezi zdvojenými okny prvního patra jsou v nikách ženské alegorické postavy v antické drapérii: mladá žena se snopem v pravici a obilnými klasy v levé ruce (Zemědělství); žena v pancíři, v pravé ruce kopí, u pasu meč, v levé štít, na hlavě přilbici (Vojenství); žena drží v pravé ruce globus, v levé kružidlo (Věda); žena držící v levé ruce kaduceus, na hlavě okřídlená čelenka, na nohou okřídlené boty (Obchod); ženská postava s rolverkovým štítem v levici (Historie), žena s konvicí v pravici a v levé ruce za zády drží (?) (Obezřetnost ?); žena držící v levé ruce zrcadlo (Pravda); žena s přeslicí a vřetenem (Píle); žena stojí na vodním netvorovi (Odvaha ?); žena držící před obličejem divadelní masku (Klam); další dvě ženské postavy bez atributů (?)., Gábor 2002, s. 40, and Budova, včetně výzdoby fasády, je typickým příkladem stavby ve stylu paláce toskánské renesance. Ženské postavy představují Ctnosti a Nectnosti a různé alegorie zemědělství, vojenství, obchodu a historie.
Neorenesanční budova (dnes budova pojišťovny, "Holland Biztosító székháza") původně navržená architektem Kallinou, s balkonem nad portálem, který nesou postavy dvou svalnatých nahých mužů (autor Leó Fessler), stojících na soklech zdobených lvími hlavami. Postava na levé straně drží v ruce jablko., Medvey, 1939, s. 59; Déry 1991, s. 60; Török 1997, s. 127., and Atlás byl původně podle řecké mythologie Titán, který držel na svých plecích sloupy podpírající nebeskou klenbu. Krátce jej zastoupil Herkules (postava držící jablko), když mu Titán pomáhal získat jablka Hesperidek. Socha v podobě Atlanta tvořila již od antiky architektonický opěrný prvek, Atlás a Herkules byli vzájemně zaměňováni.
Neorenesanční budova (dnes budova pojišťovny, "Holland Biztosító székháza") původně navržená architektem Kallinou, s balkonem nad portálem, který nesou postavy dvou svalnatých nahých mužů (autor Leó Fessler), stojících na soklech zdobených lvími hlavami. Postava na levé straně drží v ruce jablko., Medvey, 1939, s. 59; Déry 1991, s. 60; Török 1997, s. 127., and V tomto případě může být naznačena souvislost s řeckým mýtem, v němž hraje spolu s Atlantem roli i Herkules, jehož atributem byl lev (lví hlavy na soklech). Patrně jsou zde zobrazeny obě postavy současně. Atlás byl původně podle řecké mythologie Titán, který držel na svých plecích sloupy podpírající nebeskou klenbu. Krátce jej zastoupil Herkules (postava držící jablko), když mu Titán pomáhal získat jablka Hesperidek. Socha v podobě Atlanta tvořila již od antiky architektonický opěrný prvek. V pozdějších slohových obdobích byl Atlás a Herkules jako architektonický sochařský prvek vzájemně zaměňován.
Nárožní, původně klasicistní dům byl postaven pro obchodníka S. Wurma (návrh Pollack Mihály; dokončen 1827, později několikrát přestavován). Na antice průčelí do Apáczai Csere János utca sochařská dekorace, kterou vytvořil v roce 1824 József Huber z Bratislavy. Model sousoší je dnes ve sbírkách Kiscelli Múzeum. Dvě ležící figury: žena s úlem a vřetenem nebo klubkem vlny (alegorie Průmyslu) a nahý mladík s pláštěm přehozeným na levém rameni, v levé ruce drží kaduceus, v pravé svitek s písmeny S. W, na nohou okřídlené střevíce, na hlavě okřídlený klobouk (Merkur, alegorie Obchodu)., Demsky 1999, s. 254; Zádor 1985, č. 35-36; Zádor 1993, s. 44., and Spojení Merkura a ženy s atributy píle a domácí práce (úl, klubko nebo přeslice) je typické pro alegorická zobrazení 19. století, kde symbolizují Obchod a Průmysl.
Řadový nájemní dům realizovaný v roce 1813. Původně bylo průčelí situováno do nábřežní promenády. Tyto domy byly většinou v majetku středních vrstev, nejčastěji obchodníků. Figurální výzdoba vznikla patrně v dílně Lőrince Dunaiszky (1784-1833), výzdobu portálu snad vytvořil Dunaiszky sám. Portál je završen půlkruhovým obloukem ve tvaru vavřínového věnce: na klenáku je hlava Jupitera, k níž jsou z obou stran obráceny alegorické figury žen v antické drapérii, každá z nich drží v jedné ruce roh hojnosti, ve druhé věnec, kterým jakoby věnčí Jupiterovu hlavu. Do fasády přízemí je vsazena řada kruhových medailonů s hlavami antických hrdinů a bohů. Zleva doprava: vousatý muž - patrně Herkules; žena, patrně Juno (vzadu je vidět zavití její hlavy); vousatý muž s vavřínovým věncem na hlavě; mladá žena s čelenkou posázenou hvězdami - patrně Aurora; mladá žena s čelenkou z květů - Flora; stejný vousatý muž jako na začátku řady; mladý muž s věncem vinné révy - Bakchus; stejný vousatý muž jako na začátku řady., Zádor 1993, s. 43; Szőke- Kissné Szemerédy 2001 p. 14-15., and Postavy žen ve cviklech jsou patrně personifikací Hojnosti. Zobrazované hlavy vousatých bohů jsou blízké antickým sochám ze 2. století př. Kr., ostatní jsou spíše pokračováním klasicistní formy.