Olej na plátně (71,2 x 58 cm): Konstantin Veliký (antická zbroj) s bílým praporcem s nápisem IN HOC VINCES, žerď je zakončená křížem and Togner 1999#, s. 406, č. 419.
Olej na plátně (113 x 135 cm): vousatý muž v antické zbroji se štítem a dýkou sedí na nahých mrtvolách poražených nepřátel a válečných spoliích. Zleva k němu přistupuje polonahá Victorie a korunuje ho vavřínovým věncem. Za ním sedí Bellona (přilba), v pozdvižené ruce drží svazek Jupiterových blesků. V pozadí sloup, nalevo průhled do krajiny., Togner 1999, s. 285-6, č. 286., and V Kroměřížské sbírce byl obraz od roku 1691. První verzi Korunování vítěze namaloval Ruben v roce 1614 (Kassel, Gemäldegalerie), originál druhé verze z 30tých 17. století, podle které byla pořízena kroměřížská kopie, je ve vídeňském Kunsthistorisches Museum (GG 695).
Olej na plátně (93 x 73 cm): idylická scenérie s rozpadající se antickou architekturou porostlou zelení. Pod ruinami drobné postavičky pastevců. and Togner 1999, s. 416, č. 431.
Olej na plátně (93 x 73 cm): idylická scenérie s rozpadající se antickou architekturou porostlou zelení. Pod ruinami drobné postavičky pastevců. and Togner 1999, s. 416, č. 432.
Olej na plátně (81 x 72 cm): pod stromem u vodní hladiny Latona (, v náručí dvě nemluvňata, Apollón a Diana. Vztahuje pravici na nahé lycké vesničany stojící ve vodě, které mění v žáby, v pozadí vlevo a vpravo žába. Výjev je zasazen do krajiny s horami na obzoru., Togner 1999#, s. 103-104 č. 70., and Obraz získán do kroměřížské sbírky před rokem 1691. Téměř identická verze tohoto obrazu je v NG Bratislava O 305.
Olej na plátně (230 x 187 cm): nahá Venuše upravuje plášť Martovi v brnění, za bohem kůň, jehož uzdu drží Amor, další za Venuší. Výjev je zasazen do lesa., Togner 1999#, s. 363 č. 359., and Kopie podle obrazu Veronese, který byl v roce 1659 ve Vídni, dnes je ztracený (dochovány ale dvě kopie, soukromé sbírky v Pontremoli a ve Florencii). Není vyloučeno, že Veronesův ztracený originál si objednal Rudolf II. pro svou pražskou sbírku (Zeri 1959).
Olej na plátně (102 x 125 cm): nahý Merkur sedí, za zády drží meč a hraje na flétnu, čímž uspal nahého Arga sedícího vedle něj s hlavou položenou na paži a zavřenýma očima. Za Argem Jupiterova milenka Íó proměněná v krávu, kterou měl na rozkaz Junony hlídat. Skupina je umístěna do krajiny pod strom., Togner 1999#, s. 107, č. 75, and Argus je variace na zobrazení Junonina strážce na Rubensových obrazech v Madridu a v Drážďanech.
Olej na plátně (112 x 159 cm): Mucius Scaevola (antická zbroj) pravici s mečem nad ohnem hořícím na oltáři, levicí ukazuje za sebe, na Řím. Dívá se na krále Larse Porsennu (antická zbroj), sedící ve válečném stanu. Za ním vojáci s fasces a s vojenskou standartou, v pozadí vlevo válečný stan., Togner 1999#, s. 83-84 č. 50., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně ve druhé polovině 18. století. Kompozice obrazu opakuje schéma známé např. z obrazu Rubense a Van Dycka v Budapešti z doby před rokem 1621.
Olej na plátně (152 x 221 cm): polonahé Nereovny plují na moři s nahou mrtvolou Leandra., Togner 1999#, s. 305-307, č. 305., and Schönfeld se inspiroval obrazem na stejné téma od Domenica Fetti (Wien, Kunsthistorisches Museum inv. no. 160), z něhož převzal základní ideu kompozice a postavu Nereovny zobrazené zezadu, kterou zrcadlově převrátil. Leandros se utopil, když v noci plaval přes rozbouřené moře ke své milence Héře. Tragická láska Leandra a Héró byla známá ze dvou Ovidiových Milostných listů (Heroides 17 a 18, nebo podle jiného číslování 18 a 19). O Leandrových hrdinných plavbách za milenkou se zmiňuje Ovidius také v Umění milovati (Ov. ars 2, 249-250) a píše o nich Vergilius ve Zpěvech rolnických (Verg. georg. 3, 258-64), ale hlavním inspiračním zdrojem barokního umění byla Músáiova báseň (5. století), která vyšla poprvé tiskem v roce 1493. V antické literatuře se s Nereovnami naříkajícími nad mrtvým Leandrem nesetkáme, tento motiv se objevuje ve výtvarném umění až okolo roku 1600 (P. Rubens, Héró a Lanadrros, 1605-6, Yale University Art Gallery, New Haven, inv. no. 1962.25).
Olej na plátně (153 x 222 cm): ve středu obrazu je nahoře socha sedící Diany na vysokém soklu, před ním je oltář s hořícím ohněm, za ohněm soška jelena. U oltáře je kněžka Diany (bílý šat přetažený přes hlavu, za oltářem ženy, jedna s flétnou. Před oltářem klečí žena s jelínkem, vedle ní dítě. V popředí vlevo muž přivádí jelena a napravo dvě ženy se psy. and Togner 1999#, s. 303-304, č.303