Štukový reliéf: Marcus Scaevola ve zbroji s mečem u pasu, pravou ruku drží v ohni na oltáři, před etruským králem Porsennou., Vlček 2001#, 384-385., and Srov. Nelahozeves, Zámek, Rytířský sál, štukové reliéfy.
Ikonografickým programem rytířského sálu byla oslava habsburského císaře prostřednictvím obrazů a štuk evokujících antické interiéry, které byly tehdy známy především z Neronova římského paláce (Domus Aurea). V lunetách byla série římských císařů a ve třech nikách po obvodu místnosti monumentální mužské figury v antikizující zbroji. Na stropě je čtvercové pole se čtyřmi nečitelnými malbami zobrazujícími patrně biblická témata, soudě pode dochovaného fragmentu zobrazení Boha Otce a Mojžíše (jihovýchodní pole). S malbami je kombinováno pět štukových reliéfů oslavujících antické ctnosti a římskou statečnost. Reliéfy oddělené ovocnými festony tvoří kompozici rovnoramenného kříže. Uprostřed: Aeneas s Anchisem, Kreusou a Ascaniem prchá z hořící Tróje. Na obvodu: Marcus Curtius se vrhá do propasti (sever), Kimón a Péró (východ), Marcus Scaevola před etruským králem Porsennou (jih), Smrt konsula Attila Regula (západ)., Vlček 2001#, 384-385., and Výjevy na stropě hlavního sálu zámku v Nelahozevsi byly inspirovány stejnými výjevy na stropě hlavního sálu vily Hvězda v Praze Liboci, která byla postavena a vyzdobena pro císaře Ferdinanda I., v jehož službách byl i stavebník Nelahozevsi. Stejně jako ve Hvězdě je ve středu místností klíčové téma císařské ikonografie, Aeneas odnášející Anchísa z hořící Tróje. Doprovodné výjevy umístěné okolo jsou rovněž všechny zobrazeny ve Hvězdě, v případě zobrazení Kimóna a Peró je nepochybné, že v Nelahozevsi štukatér buď napodobil pražský výjev, nebo pracoval podle stejné předlohy. Podle odlišného stylu soudě, nelahozevské štuky nejsou prací stejného umělce, který by tu pouze zopakoval svůj repertoár výjevů pro jiného zákazníka. Nápadná shoda v ikonografii štuků v Nelahozevsi a v pražské Hvězdě dokazuje, že tu nerozhodoval štukatér, ale stavebník.
Štukový reliéf: tři muži koulejí sud, v němž je vidět hlavu mučeného Attilia Regula., Vlček 2001#, 384-385., and Srov. Nelahozeves, Zámek, Rytířský sál, štukové reliéfy. Hrdinský čin Attilia Regula oslavil Horatius ve svých Ódách (3, 5), smrt v sudu s hřebíky zmiňuje Agustinus v Boží obci (1, 15) a Aurelius Victor (De Viris Illustribus Romae, 40).
Bronz (47, 3 cm): rozkročený Apollón před sebou drží luk, ale dívá se doprava, u jeho nohou toulec. Postoj je variací na sochu Apollóna Belvederského., Fučíková 1997#, 47, I/121, and Dochován rovněž kresebný návrh (Gdańsk, Muzeum Narodowe, Vries, Apollo ?), podle sochy nebo podle přípravné kresby Jan Muller vytvořil kolem roku 1598 rytinu, na níž je Vries uveden jako autor kompozice. Inspirace Apollónem Belvederským je zjevná, Vries postoj pozměnil především tím, že se Apollón nedívá směrem, kterým střílí, ale do strany, takže postoj vytvořil manýristickou spirálu.
Plastika, patrně raná školní práce (dobová fotografie). Nahá mužská polofigura, z levé paže si vytahuje šíp, na pravém rameni mu sedí Amor s lukem a šípy, na soklu po levém boku lev. and Horejc 2016, s. 165.
Plastika. Stojící ženská postava, v levé ruce štít, v pravici kopí, na hlavě přilba., Horejc 2016, s. 182., and Téma bohyně Athény zpracoval Horejc v různých variantách v letech 1916-1925.
Plastika. Stojící ženská postava, v levé ruce kopí, na hlavě přilba., Horejc 2016, s. 182., and Téma bohyně Athény zpracoval Horejc v různých variantách v letech 1916-1925.