Na klenbě obdélného sálu, uprostřed, štukový rám (T. Soldati) s malovaným výjevem, alegorie Triumf církve nad pohanstvím, ve čtyřech rozích stropu medailony s alegoriemi - čtyři kardinální Ctnosti. and Neumann 1967#.
Na hlavním zahradním průčelí, na balustrádě balkonu dvě ženské postavy. Vlevo: stojící žena, v levé ruce drží kytici, pravou rukou si přidržuje drapérii sukně s květy - Flóra jako alegotie míru. Vpravo: stojící žena, levá noha spočívá na bubnu, v pravici drží meč (hlava chybí) - Bellona jako alegorie války., Poche 1980#, 78-80., and Vlček 2001#, 413.
Hlavní sál v prvním patře, v kupoli nástěnná malba - čtyři fikurální kompozice ve štukových kartuších, alegorie čtyř světadílů - Afrika, Amerika, Asie a Evropa., Poche 1980#, 78-80., Vlček 2001#, 413., and Ferdinand I. rakouský, později císař Přemalba původních kompozic, jejichž autorem byl patrně V. V. Reiner.
Na zahradním průčelí sochařská výzdoba v přízemí, před vstupem do centrální oválné grotty: šest nahých mužských figur., Poche 1980#, 78-80., Vlček 2001#, 413., and Řecký sochařský prvek v architektuře, motiv muže nebo ženy s rukama nad hlavou, zpravidla držící zátěž (hlavici sloupu, kladí, balkon) byl nazýván karyatida, telamon, nebo Atlas a byl záhy převzat již ve středověkém evropském umění, více v renesanci (Vitruvius, De Architectura, 6.7.6), ale nejvíce se uplatnil v manýristické a barokní architektuře.
Na severní straně hlavní budovy, klenutý podjezd, vstupní vestibul, v jeho interiéru dvouramenné schodiště vedoucí do hlavního sálu v prvním patře. Při vstupu na obě schodiště štukové dvojice nahých mužských figur., Poche 1980#, 78-80., Vlček 2001#, 413., and Řecký sochařský prvek v architektuře, motiv muže nebo ženy s rukama nad hlavou, zpravidla držící zátěž (hlavici sloupu, kladí, balkon) byl nazýván karyatida, telamon, nebo Atlas a byl záhy převzat již ve středověkém evropském umění, více v renesanci (Vitruvius, De Architectura, 6.7.6), ale nejvíce se uplatnil v manýristické a barokní architektuře. Nejčastěji na průčelí budov. Podobně jako v Ploskovicích byly tyto figury uplatněny v interiéru v paláci Daun-Kinských ve Vídni (1715-1719) a v sala terreně letní rezidence Evžena Savojského ve Vídni (1723).
V přízemí jižní strany budovy zámku, pod úrovní horního terenu s terasami, šest místností s umělými jeskyněmi s vodními hříčkami, kašnami, nástěnnými malbami a štukaturou. Nástěnné malby: antické zříceniny a alegorie čtyř ročních dob v podobě putti v oválných kartuších., Poche 1980#, 78-80., and Vlček 2001#, 413.
V přízemí jižní strany budovy, pod úrovní horního terénu zámku s galeriemi, šest místností s umělými jeskyněmi s vodními hříčkami, kašnami a nástěnnými malbami. Kašna se sousoším. Na vrcholu okřídlená mořská obluda s otevřenou tlamou, pod ní velká mušle, po jejíchž stranách dvojice putti. Pod mušlí orel, pod orlem skaliska s vytékající vodou, po stranách kašny dvě figury. Vlevo Herkules bojující s nemejským lvem, vpravo Herkules bojující s Hydrou., Poche 1980#, 78-80., and Vlček 2001#, 413.