Search

Start Over Original context has metadata only false Harvested from Pamatky

2024. Praha, Belvedér, faun se srnou

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
srna and Faunus
Description:
Vousatý faun nese přes levé rameno přehozenou srnu. Nalevo strom, napravo palma., Bažant 2006#., and Antický reliéf, který posloužil jako vzor pro pražské zobrazení, byl již ve 15. století v Římě k vidění ve slavné římské sbírce de'Rosi, jejíž součástí byl soubor tří antických svatebních reliéfů z terakoty. Jejich ohlasy najdeme na různých místech pražského Belvedéru. Pražský reliéf byl patrně inspirován druhým reliéfem ze sbírky de'Rosi, na němž byla Hora zimy, před níž kráčel nahý muž nesoucí na zádech býka obráceného vzhůru nohama, tento motiv byl v Praze obměněn jako faun nesoucí srnu (srov. Exemplum: muž nese zvíře na rameni). Antický reliéf s Horou zimy byl často kreslen a napodobován, přičemž se vědělo, že se jedná o obětní scénu - jednak je tak charakterizována v inventáři z roku 1517, jednak je v parafrázi tohoto výjevu od Giovanni da Udine rituální charakter explicitně zdůrazněn. Tuto parafrázi da Udine začlenil do štukové výzdoby ve Villa Lante v Římě, muž a Hora zimy tu nejdou za sebou jako na antickém vzoru, ale přistupují z obou stran k oltáři se zapáleným obětním ohněm. Pražský sochař umístil motivy antického obětního reliéfu ze sbírky de'Rosi na několik desek, díky čemuž se můžeme právem domnívat, že reliéfy soklů sloupů jižní a východní fasády Belvedéru byly ve své době interpretovány jako obětní průvod.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

2026. Praha, Belvedér, faunka s dítětem

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
bunch of grapes, Faunigena, and Oreas
Description:
Nahá faunka (Oreada) se šátkem na hlavě držela pravou (dnes uraženou) rukou před ní stojícího nahého chlapce (Faunigena) za předloktí levé ruky. Ve zdvižené levici drží hrozen vína, po němž dítě natahuje pravou ruku. Stromy na obou stranách, přes jejich větve jsou přehozeny konce pláště se zdobeným okrajem a závažími na rozích. and Bažant 2006#.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

2028. Praha, Belvedér, Ferdinand a Anna.

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
vavřín and ritratto
Description:
Ferdinand bezvousý s dlouhými vlasy má na hlavě talířovitý baret s nahoru zdviženým okrajem, okolo krku řád zlatého rouna na řetězu, plášť po kolena, široké klopy zdobené meandrem, ornament i na dolní části, široké rukávy s proužky nad loktem podkasány, manžeta nad zápěstím ohrnuta, spodní šat zapnutý u krku, pod spodním šatem je vidět úzký límec košile, na hrudi řád zlatého rouna na řetězu, u boku dlouhý meč, přiléhavé punčochy. V pravé ruce drží rukavice, levou sahá na snítku vavřínu, kterou mu podává Anna. Anna je v obličeji více idealizována než Ferdinand, na hlavě má baret se zdviženým okrajem, vlasy v síťce, dlouhé šaty na zem s dlouhými rukávy diagonálně křížově prošívanými, na nich dlouhou pláštěnku se širokými klopami bez rukávů (ze stejné látky) s meandrovitým ornamentem na lemu, obdobný střih a totožný ornament je na lemu Ferdinandova pláště. Spodní šaty jsou se širokým výstřihem, pod ním má Anna košili se stojacím límcem ke krku, na prsou má křížek. Pravou ruku se snítkou vavřínu natahuje před sebe, levou si pozdvihuje šaty. Mezi Ferdinandem a Annou je malý psík obrácený k Ferdinandovi, patří tedy Anně. Stromy na obou stranách., Bažant 2006#., and Anna zemřela v roce 1547 a jestliže práce na reliéfech skončily až okolo roku 1550, není vyloučeno, že se jedná o posmrtný výjev. Ferdinand si již kolem roku 1530 nechal narůst knír a jelikož na tomto reliéfu je zobrazen bezvousý, patrně se jedná o připomínku svatby Ferdinanda a Anny, čemuž by odpovídal jejich mladistvý vzhled. Anna podává Ferdinandovi snítku, která s největší pravděpodobností zobrazuje vavřín. Hlavní postavou reliéfu je bezesporu Ferdinand, kterému královna zcela jednoznačně dává snítku, jež patrně představuje vavřín, atribut nejvyššího boha Jupitera a symbol vítězství. Výjev souvisí s vedlejším zobrazením napravo, kde je Ferdinand na lovu, ale především s výjevy nad hlavní vchodovou arkádou západního průčelí. Jestliže je Ferdinand nad hlavní vchodovou arkádou oslaven jako druhý Aeneás, potom je jeho manželka zobrazená na severní straně téhož průčelí patrně jako druhá Lavinie, dcera místního krále Latina, s níž hrdina počne nový rod spojující trójskou a místní latinskou linii. Pouze tomuto rodu pocházejícímu od místní princezny Lavinie-Anny a cizince Aenea-Ferdinanda je předurčeno, aby ovládl svět a nastolil Zlatý věk (aetas aurea). Anna tedy mohla ve výzdobě pražského Belvedéru vystoupit v mnohem významnější roli než pouze jako Ferdinandova manželka, neboť jejím prostřednictvím byl patrně klíčový habsburský mýtus o Aeneovi a jeho posledním potomkovi vztažen osobně na Ferdinanda a tím byl znovu a definitivně aktualizován.?
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

2029. Praha, Belvedér, Ferdinand na lovu

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
strom, ritratto, and eques
Description:
Ferdinand na honu na kance. Jede na koni, korunu na hlavě, na krku řád zlatého rouna na řetěze, šaty s krátkou suknicí, vysoké jezdecké boty. Za ním jede na koni vousatý muž. Před Ferdinandem pes napadá kance utíkajícího doprava a otáčejícího dozadu hlavu. Za kancem mladý muž s oštěpem na koni, za ním další mladík na koni. Stromy na obou stranách a v pozadí uprostřed výjevu., Bažant 2006#., and Po formální stránce je reliéf variací na Hadriánův lov na Konstantinově oblouku v Římě, kde najdeme obdobně pojaté dva jezdce vyjíždějící zpoza stromu, takže lze uvažovat o identifikaci Ferdinanda s tímto antickým císařem. Pro jeho hispánský původ se s tímto císařem identifikoval Karel V. a Ferdinand I. se k němu mohl rovněž hlásit, protože byl ve Španělsku vychován. Rafael byl první, kdo si všiml, že Konstantin nechal do svého oblouku začlenit starší reliéfy, které velký Urbiňan velice obdivoval, a také se jimi ve vlastní tvorbě inspiroval. Nějaké kopie kreseb z jeho dílny mohly být inspirací i pro pražské zobrazení. Kanec byl již od antiky opakem uspořádaného a kultivovaného světa, a proto se na pražském Belvedéru objevuje šestkrát. Kanec bylo zvíře zasvěcené v antickém Římu Martovi, symbolizovalo válečníky a válku a s ním bojující Ferdinand byl patrně oslavou mírového vladaře.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

2030. Praha, Belvedér, Furor

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
pouta, zbroj, and Furor
Description:
Nahý Běs s rukama svázanýma za zády a přivázanýma ke kmeni stromu. Sedí na hromadě zbraní (štíty, přilba, pancíře, šavle, toulec atd.), před ním se ježí hroty kopí. Strom je rovněž vlevo., Bažant 2006#., and Zobrazení Furoru je po formální stránce variací na téma Torso Belvedere ve Vatikánu. "Torso Belvedere" bylo od Klementových dob (1523--1534) chloubou vatikánského Belvedéru. Pro toto torso je charakteristická neobvyklá póza -- pravé koleno je výš než levé, stehno a lýtko pravé nohy jsou v pravém úhlu, zatímco levá noha je téměř natažená, torzo je otočeno tak, že svírá s kyčlemi 45 stupňů a hlava je skloněná. Tato charakteristika odpovídá zobrazení Iana a Furoru na západním průčelí pražském Belvedéru, takže lze uvažovat o tom, zda se nejedná o variace na slavnou vatikánskou sochu, kterou měli v pražském reliéfu poznat Ferdinandovi hosté. Je však třeba zdůraznit, že póza "torsa Belvedere" byla v antice velice rozšířená a najdeme ji i na celé řadě soch a reliéfů, kterými se mohl pražský sochař inspirovat. Furor je protějškem k Ianovi na protější straně původní vchodové arkády. Toto heraldické uspořádání mělo navodit slavnostní atmosféru, jež se hodila ke hlavní vchodové arkádě, jíž se vcházelo do velkého sálu v přízemí Belvedéru. Furor je zcela nahý a má ruce svázané za zády, aby o jeho identitě nebylo pochyb je vepředu zobrazen les vztyčených kopí a za ním je hromada zbraní a zbroje. Téma sedícího spoutaného zajatce najdeme často na antických triumfálních obloucích, k nimž byla tímto způsobem vchodová arkáda Belvedéru připodobněna.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz