Search

Start Over Original context has metadata only false Harvested from Pamatky

2052. Praha, Belvedér, lev zakusující koně

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna) and Wohlmut, Bonifác
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
zbraně, leo, and eques
Description:
Jezdec v antické zbroji s přilbou na hlavě a s kopím ve svěšené pravé paži jede doprava, za ním řada přilb a řada hlav koní naznačující jezdecký oddíl (?). V popředí na zemi hromada zbraní (štíty, oštěpy, šavle), na ní leží na zádech kůň, kterému se do břicha zakusuje lev. Nalevo strom, napravo palma., Bažant 2006#., and Výjev lva zakusujícího koně byl variací na antické římské sousoší ze třetího století před Kristem, které bylo spolu s kapitolskou vlčicí jedním z nejstarších a nejznámnějších atributů Říma. Sousoší bylo vystaveno na Campidogliu přinejmenším od pol. 13. století, a protože u něj byly vyhlašovány rozsudky smrti, bylo interpretováno jako symbol spravedlnosti. Přinejmenším od čtrnáctého století stálo na levé straně schodiště ("scale al leone") vedoucího k justičnímu paláci, v roce 1549 bylo přesunuto k opěrné zdi pod kostelem S. Maria in Aracoeli. V renesanci bylo sousoší slavné nejen pro svůj symbolický význam, ale též jako estetický objekt obdivovaný Rafaelem i Michelangelem.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

2053. Praha, Belvedér, Meleagros

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
meč, kanec kalydónský, and Meleager
Description:
Meleagros (opět bez přilby, v antické zbroji s vysokými koženými botami) se chystá stáhnout kalydónského kance šavlí, kterou právě vytahuje z pochvy. Stromy na obou stranách., Bažant 2006#., and Meleagros dobil kalydónského kance, kterého zranila Atalanta. Na reliéfu se právě chystá zvíře porcovat, což byl začátek sporu, kterým hon skončil. Meleagros se totiž při lovu do Atalanty zamiloval a věnoval jí nejvzácnější trofej, kančí hlavu.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

2054. Praha, Belvedér, Merkur vynalézá siryngu

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
sirynx and Mercurius
Description:
Nahý Merkur sedí na plášti a dívá se skrz píšťalu siryngy. Stromy na obou stranách mají usekané větvě, k levému stromu je připevněna draperie., Bažant 2006#., and Syrinx na soklu třináctého sloupu východní fasády v každém případě tento výjev spojuje s reliéfem nalevo, kde je stejný nástroj zobrazen zavěšený na oltáři, z něhož bere Apollón nůž, aby stáhl Marsya z kůže. Poté, co Merkur vynalezl lyru a věnoval ji svému bratru Apollónovi, sestrojil také syringu. Tentokrát ji věnoval Athéně, ta však nástroj zahodila, protože jí znetvořil ústa. Tehdy si odhozené syringy všiml Marsyás, čímž započal příběh, který skončil na soklu dvanáctého sloupu faunovou smrtí. Časově by v tomto případě výjev na třináctém soklu předcházel ději vyprávěnému na soklu dvanáctém, což mohl být záměr. Podle výše zmíněných instrukcí, které divákovi poskytují putti zdobící balustrádové sloupky tím, kam kráčí, máme západní fasádu Belvedéru číst vždy směrem ke vchodové arkádě, což znamená, že na jižním konci musíme postupovat zprava doleva. Merkur byl v renesanci ctěn jako patron moudrosti a vědy, byl poslem předávajícím božské vědění lidem. Byl ochráncem řemeslníků, umělců, ale i matematiků, astronomů, a jako "Hermés Trismegistos" především patronem astrologů, alchymistů a tajných nauk obecně. Na takovou interpretaci ukazuje skutečnost, že reliéf s Merkurem je umístěn mezi zobrazení s Apollónem a Marsyem, jehož mystický výklad byl všeobecně rozšířen, a výjev s Herkulem a Antaiem, jímž vrcholila hrdinova cesta ke ctnosti, díky níž byl vzat na nebesa.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

2055. Praha, Belvedér, mořský thiasos

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
trojzubec, Jupiterovy blesky / Jupiter ´s thunderbolt, thiasus, putto, and draco
Description:
Dvě skupiny putti na mořských nestvůrách spolu bojují trojzubci a Jupiterovým bleskem., Bažant 2006#., and Mořský thiasos je variací velice slavného a často zobrazovaného výjevu z "Teatro Maritimo", proslulé dominanty vily císaře Hadriana v Tivoli. Mohlo se jednat o vědomý citát, protože ve stejné době tento antický vlys cituje Pirro Ligorio ve výzdobě "La Casina" budované papežem Piem IV. ve vatikánských zahradách. Patrně to nebyla jen náhoda, že se na pražském Belvedéru setkáme s citátem památek spojených s císařem Hadrianem. Pro jeho hispánský původ se s tímto císařem identifikoval Karel V. a Ferdinand I. se k němu mohl rovněž hlásit, protože byl ve Španělsku vychován.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

2056. Praha, Belvedér, Mucius Scaevola

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
oltář and Scaevola, Gaius Mucius
Description:
Mucius Scaevola si pálí ruku. Mucius Scaevola v antické zbroji kombinované se špičatou (etruskou?) přilbou drží pravici nad ohněm zapáleným na oltáři. Rohy oltáře zdobí beraní hlavy, na něž je pověšena draperie, mezi beraními hlavami je lidský obličej zepředu s doširoka otevřenými ústy a dlouhými vlasy. Nalevo je strom, napravo palma, Bažant 2006#., and Muž kladoucí ruku do ohně hořícím na oltáři je Mucius Scaevola známý čtenářům Livia. Vedlejší výjev napravo zobrazuje Curtiův skok do propasti, který byl často zobrazován společně s Muciem. Oba výjevy byly považovány za typické pro Liviovy dějiny, a proto je nalezneme i na titulním listu z roku 1568 s dřevoryty Josta Ammana, které se těsně drží dřevorytů z prvního ilustrovaného vydání Livia publikovaného Johannem Schöfferem v roce 1531. Curtiova oběť je ve vydání z roku 1568 v centrálním medailonu a Muciův příkladný čin je vlevo dole.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

2057. Praha, Belvedér, muž s prasetem

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
prase, sele, and sacerdos
Description:
Nahý vousatý muž vede prase za stuhu omotanou okolo jejího krku, v pravé ruce nese sele. Stromy na obou stranách, některé větve odsekány., Bažant 2006#., and Antický reliéf, který posloužil jako vzor pro pražské zobrazení, byl na začátku šestnáctého století v Římě k vidění jednak ve vile Madama, na mramorových reliéfech s Horami, bohyněmi času a ročních období, zdobícími bázi antického kandelábru, ale především ve slavné římské sbírce de'Rosi. Její součástí byl soubor tří antických svatebních reliéfů z terakoty. Jejich ohlasy najdeme na různých místech pražského Belvedéru. Sbírka de'Rosi vznikla již před rokem 1454 a je nejstarší římskou kolekcí antických starožitností (byla rozpuštěna v roce 1517). Pražský reliéf byl patrně inspirován druhým reliéfem ze sbírky de'Rosi, na němž byla Hora zimy, která v pravé ruce držela za sebou podsvinče. Antický reliéf s Horou zimy byl často kreslen a napodobován, přičemž se vědělo, že se jedná o obětní scénu - jednak je tak charakterizována v inventáři z roku 1517, jednak je v parafrázi tohoto výjevu od Giovanni da Udine rituální charakter explicitně zdůrazněn. Tuto parafrázi da Udine začlenil do štukové výzdoby ve Villa Lante v Římě, muž a žena tu nejdou za sebou jako na antickém vzoru, ale přistupují z obou stran k oltáři se zapáleným obětním ohněm. Pražský sochař umístil motivy antického obětního reliéfu ze sbírky de'Rosi na několik desek, díky čemuž se můžeme právem domnívat, že reliéfy soklů sloupů jižní a východní fasády Belvedéru byly ve své době interpretovány jako obětní průvod.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

2058. Praha, Belvedér, muž se lvem

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
lev and srna
Description:
Dva nazí muži kráčejí doprava, levý má přes dopředu nataženou paži přehozený plášt, levou rukou drží za hřívu lva kráčejícího vedle něj. Před ním jde vousatý muž a nese na zádech srnu s předníma nohama svázanýma k sobě. Nalevo strom, napravo palma. and Bažant 2006#.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

2059. Praha, Belvedér, obléhání Golety

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
hlava useknutá / severe head and okno
Description:
Nalevo nahý muž vyhlíží z okna městské brány, v levici z okna ukazuje useknutou hlavu vousatého muže. Dívá se doprava, odkud přijíždějí dva muslimští bojovníci na koních, přední má knír, turban, široké kalhoty a kruhový štít (dva zkřížené šípy na kříži tvořeném plameny, nahoře obrácený půlměsíc). Jezdec za ním má vousy a ukazuje k muži v okně (aby otevřel městskou bránu?). U jezdců jsou dva koně ležící na zemi, na před ním sedí mrtvý muslimský bojovník (široké kalhoty). Muslimští jezdci jsou pronásledováni císařskou těžkou jízdou, z níž jsou vidět dvě přilby se sklopeným hledím, přední nohy koní a dva praporce (na horním je ondřejský kříž a ocílky z řádu zlatého rouna). V pozadí zeď s cimbuřím, napravo stromy., Bažant 2006#., and Bojovník držící v ruce useknutou hlavu nepřítele je variací na obdobný motiv z reliéfů Trajánova sloupu v Římě.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

2060. Praha, Belvedér, Pégasos

Creator:
Stella, Paolo della (nebo dílna)
Publisher:
Ferdinand I.
Type:
plastika architektonická
Subject:
Olympos, orel, štít, and Pegasus
Description:
Pégasos s pravou přední nohou zdviženou, před ním je hora Olympus identifikovaná orlem na vrcholku. Napravo palma a strom, na němž visí štít s korunou, na štítu císařská orlice (?). Za korunou peří, za štítem se znakem oválný štít., Bažant 2006#., and Pégasos je na Belvedéru zobrazen tak, jak byl zobrazován v antice a v italském umění patnáctého a šestnáctého století. V Praze je vylíčen konec jeho příběhu - okřídlený kůň nachází své definitivní místo v Jupiterových stájích pod Olympem, které jsou označeny orlem na skále nad Pégasem. Tento orel je důležitý, protože vylučuje možnost, že se jedná o zobrazení okamžiku, kdy Pégasos úderem kopyta na Helikónu stvořil pramen Hyppúkréné, jenž se stal inspirací básníků. Vedle Jupiterova orla nacházíme na tomto výjevu další politickou narážku, mezi Pégasem a emblémem s královskými iniciálami je zobrazen štít s reliéfem, který je sice téměř nečitelný, ale s největší pravděpodobností zobrazuje císařskou orlici, znak římského krále Ferdinanda I. Výjev je patrně součástí příběhu Bellerofonta, který na severním průčelí mohl začínat ve druhém cviklu výjevem, v němž hraje ústřední roli zrada, kterou symbolizuje Proitův dopis v Bellerofontových rukách. Reliéf v pátém cviklu naráží na Bellerofontův pokus zmocnit se Pégasovou pomocí Olympu a tedy světovlády, což skončilo jeho pádem a následným šílenstvím. Zatímco na soklech severního průčelí byl proti sobě postaven Sinón a představitelé občanských ctností, ve cviklech mohl být Bellerofón protějškem k Perseovi. Byli si podobní, protože oba vykonali mnoho hrdinských činů, ale Bellerofón nestál cele na straně ctnosti a jeho život se proto stal příkladem nenaplněných ambicí a pýchy předcházející pád.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz