Olej na plátně (156 x 169 cm). Scéna v krajině na pozadí skal, v průhledu hořící město. V popředí trojice postav- uprostřed muž s kyjem na pravém rameni - Herkules, po jeho pravici žena - Minerva (Virtus) s knihou, na zemi sedí obklopená bohatstvím mladá dívka - Venuše (Voluptas). S oblak se snáší putto, v obou rukách drží věnce, kterými věnčí Herkula a Minervu., Slavíček 1993#, 226-228., and V nostické obrazárně prokazatelně 1819, v roce 1945 převedeno do NG.
Kresba perem (29, 8 x 14, 9 cm): nahý Herkules rozkročený, šaty přehozené přes pravou ruku, otáčí se dozadu, v pravici před sebou drží jablka, v levici za zády kyj., Fučíková 1997#, 99, I/316, and Patrně studie pro pražskou sochu Herkula (Praha, NG, Vries, Stojící Herkules).
Pískovcová plastika (207 cm), částečně poškozená. Figura nahého Herkula, lví kůže kolem beder, nad hlavou pozdvihuje kyj, na zemi drží mezi nohama trojhlavou obludu., Blažíček 1976, 94., and Původně sochařská výzdoba kašny v zahradě Kolovratů-Novohradských na dnešních Příkopech. Autor se inspiroval Bendlovou plastikou v Královské zahradě na Pražském hradě (1670).
Mramorová sousoší (v. 27, 5 cm): Herkules (lví kůže) obkročmo na zádech býka, drží ho za roh a tlamu., Chlíbec 2006#, 270-271, č. 128., and Ve sbírkách NG od roku 1961, pochází ze sbírky E. Filly.
Grafický list, chiaroscuro ze dvou desek (293 x 225 mm). Figurální scéna v architektuře: Herkules, jako symbol Ctnosti, vyhání z chrámu Múz ženu nesoucí v náručí vzácné umělecké předměty (Hrabivost). Výjevu přihlíží Apollón, Minerva a děvět Múz., Zlatohlávek 1997#, s. 121., and Autorem návrhu je Baldassare Tommaso Peruzzi. Výjev je v katalogu NG nazván Herkules vyhání Závist z chrámu Múz (Zlatohlávek, č. kat. 54). Poselství této alegorie však patrně vyjadřuje přesvědčení, že pěstování všech umění podkopává Hrabivost.
Rytina: scéna před chrámem, Herkules s kyjem v napřažené pravici vyhání Závist, za ním, před chrámem skupina Múz s Minervou ve zbroji., Zlatohlávek 1997#, 121, č. 54., and Darováno r. 1981 (Hugo Richter), na zadní straně razítko FQ v trojúhelníku (sběratel F. Quiring z Eberswaldu). Rytina podle Baldassara Peruzziho.
Mědiryt (175 x 115 mm). Na travnaté půdě vyrůstá strom, na jedné z větví zavěšená tabulka s nápisem (DIVO.HERCVLI.) U stromu Herkules, oběma nohama stojí na zemi, přes hlavu má přetaženou lví kůži, drží kolem pasu Antaia, jehož nohy se komíhají ve vzduchu. Na zemi leží kyj., Zlatohlávek 1997#, 37, č. 10., and V roce 1949 převedeno z NM v Praze. Jeden z výjevů ilustrujících cyklus Herkulových hrdinských skutků. O tématu srov.: Exemplum: Herkules a Antaios
Mědiryt (216 x 180 mm). Na pozadí hornatého terénu dvě bojující postavy a Hydra. Vlevo Herkules (lví kůže, kyj), vpravo Iolaos s pochodní, který útočí na obludu a ohněm zabraňuje vyrůst novým hlavám. Na zemi vlevo krab, který klepetem drží Herkula za nohu., Zlatohlávek 1997#, 97, č. 41., and Pochází ze sbírky v zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. V ikonografii Herkulových hrdinských činů bylo zobrazováno celkem 18 obrazů. Těchto šest výjevů jsou činy které patřily jednak mezi 12 hlavních skutků které hrdina dostal od mykénského krále (Eurystheus) a šest menších skutků, které Řekové nazývali Parerga. Souboj s Hydrou je druhý úkol, který hrdina dostal od mykénského krále.
Mědiryt 210 x 180 mm). Scéna před Kakovou jeskyní. V popředí Kakus drží za ocas jednoho z býků stáda, které Herkules ukradl Geryonovi, další býci v průhledu na skále. Herkules útočí na Kaka kyjem., Zlatohlávek 1997#, 100, č. 44., and Pochází ze sbírky J. Hlávky, v roce 1949 převedeno z NM v Praze. Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. V ikonografii Herkulových hrdinských činů bylo zobrazováno celkem 18 obrazů. Šest výjevů jsou činy které patřily jednak mezi 12 hlavních skutků (Dodekathlos), které hrdina dostal od mykénského krále (Eurystheus) a šest menších skutků, které Řekové nazývali Parerga. Epizoda s Vulkánovým synem Kakem, není součástí těchto činů, ale souvisí s desátým hrdinským činem z 12 prací pro krále Eurysthea z Argu, a to s Geryonovým stádem.
Mědiryt (211 x 180 mm). V popředí na zemi ležící mužský akt, drží velkou nádobu, sklání hlavu k zemi. Vedle něho stojí Herkules, střílí z luku na kentaura, který unáší Deianeiru. v ruce drží drapérii., Zlatohlávek 1997#, 98, č. 40., and Pochází ze sbírky v zámku Libochovice, v NG od roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. Mědiryt podle Rossa Fiorentina ze série Šest Herkulových skutků. V ikonografii Herkulových hrdinských činů bylo zobrazováno celkem 18 obrazů. Těchto šest výjevů jsou činy které patřily jednak mezi 12 hlavních skutků které hrdina dostal od mykénského krále (Eurystheus) a šest menších skutků, které Řekové nazývali Parerga. Epizodu převyprávěl Ovidius (kniha 9).