Kresba perem a štětcem (196 x 123 mm). Oblečená ženská figura, v pravé ruce drží srdce, v levé šíp., Volrábová 2007#, 130-131., and Námět je určen jako personifikace lásky s otazníkem. Kresba by mohla představovat boží lásku (dívka drží srdce probodnuté šípem), světská láska bývá zpravidla zobrazována jako Venuše s Amorem, případně v doprovodu dalších postav - alegorických zobrazení muk lásky (spoutaný milenec...)
Kresba perem (132 x 205 mm). Figura v krajině pod kmenem stromu sedí zády, hlava otočená dopředu k divákovi, mladá žena s korunou na hlavě, levicí drží koš s ovocem, na zemi přilba a meč. and Volrábová 2007#, 148-149.
Olej na dubovém dřevě (49 x 64 cm). Mnohovrstevnatá personifikace, hlavím tématem je zobrazení pěti lidských smyslů: zrak, chť, čich, sluch a hmat, současně však hlavních fází lidského života: mládí, zralý věk, stáří a ročních dob., Slavíček 1993#, 260-261., and Patrně získáno ve Vídni v roce 1678 do sbírky Františka Antonína Berky z Dubé (zemřel 1706), v nostické sbírce doloženo roku 1738/1739. Do NG převedeno v roce 1945.
Kresba tužkou (388 x 262 mm). Sudie pěti Amorků - sedí na oblaku, letí s lukem a šípem, s drapérií, střílí z luku atd. Na zadní straně letící Kupido., Zlatohlávek 1997#, 316, č. LX., and Ve sbírce NG od roku 1956.
Kresba perem (416 x 3252 mm). Scéna v krajině, v popředí dole pět alegorických postav lidských smzslů s tzpickými atributz. Nad nimi ve voze ženská postava, v pravici drží dřevec, který se zelená listím. Levou rukou drží otěže, na kterých jsou uváyánz postavy smyslů. V oblacích se vynáší okřídlená postava génia., Preiss 1979#, 52, č. k. 79., and Kresba (značeno I), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. (Héraklés, Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů.
Portrét hudebního skladatele V. J. Tomáška, za ním v nice antická socha Apollóna s lyrou., Blažíčková-Horová 1998#, s. 36, č.18., and Soška v pozadí za portrétovaným skladatelem byla interpretována jako Múza (Blažíčková-Horová 1998, s. 36). Múzy však nebyly zobrazovány nahé a postava představuje muže. Jedná se o běžný antický typ nahého Apollóna s lyrou a rukou nad hlavou na znamení uměleckéhi transu.
Portrét sochaře, za ním antická sochařská díla: socha Fauna a reliéf s ležící nahou ženou., Blažíčková-Horová 1998#, 36, č. 19., and Sochařská díla v pozadí za portrétovaným umělcem byla doposud interpretována jako antický mramor z rudolfinských sbírek a plastika Herkula (Blažíčková-Horová 1998, s. 36). Soška však zobrazuje Fauna, neobvyklá póza je dána tím, že tento sochařský typ sloužil v antickém Římu jako podpěra, telamon. S největší pravděpodobností byl vzorem exemplář ze sbírky krále Gustava III. ve Stockholmu, další sochy tohoto typu jsou v pařížském Louvru.
Mědirytina (174 x 150 mm), Uprostřed kompozice sedí múza (vavřínový věnec, lyra, kniha), po obou stranách putto s nápisovou deskou., Zlatohlávek 1997#, 49, č. 22., and V NG od 1958 (z grafické sbírky založené roku 1883 při obrazárně v Rudolfinu). Rytina podle ztracené Raffaelovy kresby, pro jedno z tond, která dnes vyobrazují čtyři personifikace na stropě jedné z místností ve Vatikánu (Poesis, Theologia, Justitia, Philosophia, Stanza della Signatura, 1508-1511). Ženské alegorické figury jsou obklopené putti držícími nápisové tabulky. S Rafaelovou malbou z r. 1509-1511 však koresponduje pouze postava sedící múzy a gramaticky pozměněný nápis na tabulce, kterou drží putto vpravo, citující sibylskou věštbu v podsvětí z Vergiliovy Aeneis VI, 50: "NVMINE AFFLATUS" ("adflata est numine quando iarn propiore dei"), o božské inspiraci poesie.
Olej na dubovém dřevě (61, 5 x 107 cm). Pohled na zahradu s vystavenými antickými sochami., Vacková 1989#, 227-232., and Zahrada Cesi byla založena kardinálem Paolo Emilio Cesi v r. 1520 v blízkosti baziliky svatého Petra. Jeho mladší bratr kardinál Federico Cesi (ca. 1545-1565) ji rozšířil a umístil v ní sbírku tehdy objevených antických soch. Sbírka byla velmi známá a důležitá pro recepci antického umění v Evropě. Obraz NG získala v 60tých letech 20. století.