Pískovcový reliéf: nalevo stojí Merkur (okřídlená čapka) a hraje na trubku, napravo spí nahý obr Argus, vedle něj sedí jeho pes., Vlček 1996#, 185-188., and Stejné téma je zobrazeno na horním reliéfu jižního portálu, kde je rovněž na jižní straně. Mezi oběma reliéfy je však rozdíl v tom, že na zatímco na jižním je Argus ještě vzhůru, na severním už tvrdě spí. Oba výjevy měly patrně především pobavit, a proto v obou případech Braun zaměnil obligátní flétnu za mohutnou trubku.
Pískovcový reliéf: uprostřed je souboj dvou bojovníků s měči v antikuzující zbroji, levý je prostovlasý, pravý má přilbu. Nalevo je tatáž dvojice, ale prostovlasý bojovník již klesl na zem a jeho protivník se ho chystá zabít. Napravo utíká kůň bez sedla z bojiště. and Vlček 1996#, 185-188.
Měšťanský dům s renesanční dvorní arkádou, fasáda se zbytky sgrafitové výzdoby - nahá ženská postava s váhami, patrně alegorie Spravedlnosti. and Vlček 1996#, 197.
Ve štítě budovy tympanon s figurální štukovou výzdobou: souboj Apollóna s Pythónem. Vlevo Apollón s lukem a šípem, proti němu Pythón, nad Apollónem se vznáší Amor s napřaženým lukem, chystá se na něho vystřelit šíp., Šámal#, II (2007), 329-330., and Budova byla sídlem Pražských ostrostřelců, Ovidiovo líčení souboje Apollóna s drakem pomocí "tisíce střel" je narážkou na střelecké dovednosti investorů.
Ve štítě budovy tympanon s figurální štukovou výzdobou: kentaur cválající doleva, unáší Deéianeiru, po pravé straně Herkules, střílí na dvojici z luku., Šámal#, II (2007), 329-330., and Budova byla sídlem Pražských ostrostřelců, zobrazení Herkula střílejícího na kentaura je narážkou na střelecké dovednosti investorů.
Měšťanský dům nedochován, byl však významnou renesanční architektonickou památkou. Dvorní arkáda zdobena figurálními reliéfy a antickou tématikou., Vlček, and Renesanční Melantrichův dům s arkádovým nádvořím byl zbořen v r. 1893. Portál zachován a instalován na zadní fasádě při budově Muzea hl. m. Prahy, drobné architektonické prvky jsou dnes uloženy v Lapidáriu Národního muzea v Praze. Analogií sochařské výzdoby dvorních arkád je Mydlářův dům v Chrudimi.
Na severní a východní straně dvora renesanční arkády, zdobené bohatým rostlinným ornamentem, jsou neseny jónskými a toskánskými sloupy. Portál z roku 1590. and Vlček 1996,
V průčelí budovy, nad hlavním vchodem, pozlacená sedící socha - nahá mužská okřídlená postava, levá ruka drží roh hojnosti, v něm je zasunut caduceus, pravá pozdvižená ruka drží vavřínový věnec., Vlček 1996#, 393-394., and Plastika uváděná jako domovní znamení představuje alegorii Hojnosti a Obchodu, patrně v souvislosti s funkcí budovy. V 18. století sloužila jako hostinec.