Štukové reliéfy Personifikace živlů. Oheň: žena se slunečním diskem; Země: žena na hlavě hradební koruna Voda: žena na čele mušle (pták s rybou) ; Vzduch:, Lucrezia Hartmann: Das Rathaus in Schwäbisch Hall, Württembergisch Franken Bd. 53, 1969, and Der Bau war 1735 fertiggestellt und wurde 1736–1738 durch Livio Andrea Retti ausgemalt. Die Ausmalung des Ratssaals mit biblischen Motiven war der ehemaligen Verwendung des Bauplatzes als Kirchhof geschuldet. Weiterer Bauschmuck kam von den ausführenden Werkmeistern, vom Stukkateur Maximilian Josef Pöckhl sowie von Georg David Laccorn, Johann Friedrich Jotz und vom Kunstschmied Georg Melchior Bubinger. Die Statuen der Vorhalle stammten von Emanuel Pighini und Tomas Gavoni, Schreinerarbeiten von Johann Adam Hauckh und Johann Jacob Laccorn.
Ženské postavy s atributy: Jaro, Léto, Podzim (vinná réva), Zima (kotlík s ohněm), Lucrezia Hartmann: Das Rathaus in Schwäbisch Hall, Württembergisch Franken Bd. 53, 1969, and Der Bau war 1735 fertiggestellt und wurde 1736–1738 durch Livio Andrea Retti ausgemalt. Die Ausmalung des Ratssaals mit biblischen Motiven war der ehemaligen Verwendung des Bauplatzes als Kirchhof geschuldet. Weiterer Bauschmuck kam von den ausführenden Werkmeistern, vom Stukkateur Maximilian Josef Pöckhl sowie von Georg David Laccorn, Johann Friedrich Jotz und vom Kunstschmied Georg Melchior Bubinger. Die Statuen der Vorhalle stammten von Emanuel Pighini und Tomas Gavoni, Schreinerarbeiten von Johann Adam Hauckh und Johann Jacob Laccorn.
Štukové reliéfy antických panovníků. Polopostavy s atributy: muž v turbanu s korunou, zbroj, medvěd, meč, halapartna; muž s vavřínovým věnce, prapor SPQR, orel, zvíře rohaté; muž v turbanu, muž v přilbě a zbroji., Lucrezia Hartmann: Das Rathaus in Schwäbisch Hall, Württembergisch Franken Bd. 53, 1969, and Der Bau war 1735 fertiggestellt und wurde 1736–1738 durch Livio Andrea Retti ausgemalt. Die Ausmalung des Ratssaals mit biblischen Motiven war der ehemaligen Verwendung des Bauplatzes als Kirchhof geschuldet. Weiterer Bauschmuck kam von den ausführenden Werkmeistern, vom Stukkateur Maximilian Josef Pöckhl sowie von Georg David Laccorn, Johann Friedrich Jotz und vom Kunstschmied Georg Melchior Bubinger. Die Statuen der Vorhalle stammten von Emanuel Pighini und Tomas Gavoni, Schreinerarbeiten von Johann Adam Hauckh und Johann Jacob Laccorn.
Dva muži v antické zbroji, pravý se žezlem, překračuje padlého Kentaura. Levý ukazuje dolů na vlčici u jeho nohou, u níž sedí nahé dítě. V pozadí charakteristické stavby antického Říma (chrámy, pyramida, sloup s reliéfní výzdobou)., Fučíková 1997#, I/135., Fusenig 2010#, 3., and Kresba provedena podle chiaroscurové výzdoby Palazzo Milesi v Římě, 2. patro, mezi 1. a 2. oknem (srov. Exemplum: Palazzo Milesi). Výjev zobrazoval bezesporu mýtické postavy. Vzhledem k charakteristickým římským stavbám v pozadí to mohl být Romulus a Remus, ale u vlčice je jenom jedno dítě a pod druhým válečníkem leží zabitý Kentaur, který v tomto mýtu nevystupuje. Vzhledem k těmto skutečnostem se patrně nejednalo o ilutraci mýtu, ale o alegorický výjev oslavující mýtické počátky Říma, což by odpovídalo ideové koncepci celé fasády.
Kotalík 1982#, s. 94, č.k. 74d. and Kresba provedena podle chiaroscurové výzdoby Palazzo Milesi v Římě (pod okny 1. prostřední výjev), srov. Exemplum: Palazzo Milesi.
Kresba (13,3 x 33,3 cm): V levém rohu sedí polonahá žena s rohem hojnosti (Abundantia), zleva do prava jde průvod obětníků, mužů a žen, s dary Niobé: košíky, konvice, koza, kůň., Fučíková 1997#, I/134., Fusenig 2010#, 5., and Kresba provedena podle chiaroscurové výzdoby Palazzo Milesi v Římě (pod okny 1. první výjev zleva), srov. Exemplum: Palazzo Milesi. Inspirací byl příběh o Niobé známý z Ovidiových Proměn. Ovidius sice výslovně nezmiňuje, že by se Niobé nechala uctívat jako bohyně, ale Vasari takovým způsobem výjev na fasádě Palazzo Milesi interpretoval. Napravo vlys pokračuje obrazem Niobé řečnící k Thébanúm,
Kresba (18 x 42,4 cm). Uprostřed na ozdobném oltáři socha Niobe, z obou stran k ní přicházejí Thébané, klaní se, poklekají a přinášejí darem sošku. Nalevo od sochy stojí kněz z pláštěm přes hlavu, za ním jeho pomocník s truhličkou., Fučíková 1997#, I/134., Fusenig 2010#, č. 4., and Kresba provedena podle chiaroscurové výzdoby Palazzo Milesi v Římě (pod okny 1. prostřední výjev), srov. Exemplum: Palazzo Milesi. Monochromní malba napodobující kamenný reliéf byla na originále kombinována se zlatou napodobující reliéfy bronzové. Inspirací byl příběh o Niobé známý z Ovidiových Proměn. Ovidius sice výslovně nezmiňuje, že by se Niobé nechala uctívat jako bohyně, ale Vasari takovým způsobem výjev na fasádě Palazzo Milesi interpretoval. Nalevo vlys pokračuje obrazem Niobé řečnící k Thébanúm, napravo zobrazením Latony, jak žádá své děti, aby ji pomstily.
Olej na plátně (86 x 68 cm): Diana (měsíční srpek nad čelem, šaty s korzetem, polosvlečená košile odhaluje ňadra i ramena), věší na strom ulovenou křepelku, v pozadí průhled do krajiny., Fučíková 1997#, I/26., and Inspirováno obrazy Sprangere a Aachena.
Figurální scéna v chrámovém interiéru. Na schodech pod sokly mohutných sloupů lože, na něm sedí Dídó, levou ruku vztahuje k muži v antické zbroji. Kolem truchlící ženy, vlevo dole malý chlapec a nádoba s hořícími uhlíky. and Seifertová, Ševčík 1977, 17.