Parcela 28-1/a-15: pohřben Péterfy Jenő (1850-1899), filozof, kritik, publicista. Náhrobek v podobě polopostavy Minervy ve zbroji (helmice, štít, kopí)., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/adat060.htm (13.06.2006), and Minerva je zde zobrazena jako ochránkyně věd a umění.
Náhrobek v podobě antické volutové sloupové hlavice, na vrcholu motiv palmety., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/adat060.htm (13.06.2006), and Sloup byl v antickém Římě také formou císařského pomníku, nebo sloužil jako podstavec soch, ale nikdy nebyl náhradou náhrobku. Stal se jím v Evropě (nejčastěji iónský), až od 18. století. V době kolem roku 1800 nejčastěji jako zkrácený sloup, či pouze dřík bez hlavice nebo patky. Od konce 18. století roste obliba zlomeného sloupu - připomínka pomíjivosti, náhlého přerušení života. Tento typ byl přijat zejména v měšťanském prostředí. Na svém vrcholu někdy nesl místo hlavice novotvary jako např. pochodeň, urnu, andílka, štít. Stejně jako v tomto případě palmetový motiv. V hrobě byl pohřben Czigler Győző /Zigler/ (1850 - 1905), architekt a návrhář, na jehož profesi antický sloup odkazuje.
Parcela 37/1-1-4: hrob "Máriabesnyői Ország család". Náhrobek v podobě antické stély s reliéfem. Reliéf zobrazuje trojici žen v antické drapérii s pokrytou hlavou, jedna drží vřeteno, druhá nit, třetí nůžky., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/adat085.htm (13.06.2006), and Antické stély byly v 19. století přetvářeny různým způsobem, častěji jako průčelní edikula převzatá z renesance, stéla se zvýrazněným štítem a bočními akroteriemi. Inspirací výzdoby byla často čelní strana řeckých stél s reliéfem znázorňujícím loučení se zemřelým. Moiry, řecké bohyně osudu, životního údělu, v antice vystupují již v antropomorfizované podobě u Homéra. V počtu tří vystupují později jako přadleny nití osudu. Klóthó začíná nit příst, Lachesis ji předává dál, Atropos ji přestřihuje. V Římě původně jediná bohyně narození Parka, byla později také v počtu tří (Parky). Moiry, jsou v obecném literárním pojetí 19. století (pohádky) známé jako sudičky.
Gyula Konkoly-Thege (1876 - 1942) byl maďarský agrární statistik a universitní profesor. Na vrcholu jeho náhrobku je umístěna dvojice stojících postav, muž a žena v objetí, jsou nazí, pouze draperie je přehozená kolem pasu., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/adat086.htm (13.06.2006), and Sousoší, mužská a ženská postava, patří mezi díla inspirovaná antikou především nahotou a antikizujícím oděvem. Výzdoba náhrobku však mohla být přímo inspirována některým antickým sousoším (blízká je kompozice římské mramorové kopie hellenistického sousoší z Museo Nazonale Romano (Museo delle Terme) v Římě), zobrazujícím Amora a Psyché.
Pulszky Ferenc Aurel (1814 - 1897) byl archeolog (dílo: "Magyarország archeológiája", "The Archeology of Hungary"), politik a spisovatel, 1832 člen bratislavského parlamentu, 1867 - 1894 první ředitel Národního muzea v Budapešti. Na náhrobku monumentalizovaný archeologický nález, miska ze zlatého pokladu z Nagyszentmiklós (Sinnicolau Mare v Sedmihradsku)., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/nevmut.htm (13.06.2006), and Nádoba na náhrobku, miska s býčí hlavou obrácenou dozadu, tzv. Atillův pohár, byla spolu s celým jídelním servisem (konvice, poháry, misky, šálky, rhytón) nalezena roku 1799 na březích řeky Aranky v Sedmihradsku. Místo vzniku těchto předmětů z konce 9. - začátku 10. století je dodnes neznámé, tvarem a výzdobou však připomínají nádoby sasánovské Persie. Originál je v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni. Pro maďarské intelektuály byla miska důkazem starobylosti maďarského národa, jehož kořeny zasazovali do starověké Mezopotámie, a proto se stala ikonou maďarského patriotismu.
Parcela J. 98: pohřben Eggenberger József (1768-1850) a členové jeho rodiny. Mezi nimi též Györgyi Alajos (Giergl) (1821 - 1863), malíř činný v Pešti. Náhrobek v podobě antického sarkofágu, na víku ležící žena, na čelní straně dva Géniové drží v letu vavřínový věnec, pod sarkofágem dvě amfory ověnčené vavřínem., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/adat002.htm (13.06.2006), and Náhrobek je inspirován antickými sarkofágy. Sarkofág, v antice schránka na tělo zemřelého, byl od doby neoklasicismu velmi oblíbeným symbolickým prvkem připomínajícím svou původní funkci. Od počátku 19. století je velmi často zobrazovaným motivem postava okřídleného mladíka. V náhrobní plastice je okřídlená postava anděla pokračovatelem římského "génia" - ochranného ducha. Společným znakem zobrazení je věčné mládí géniů-andělů, bez souvislostí s pozemským životem. V některých případech génius čte nebo se chystá psát, drží věnec, pochodeň obrácenou ohněm dolů. Géniové držící společně vavřínový věnec jsou přímou inspirací z antiky, kde byl v medailonu obvykle umístěn portrét zemřelého, orel, hlava Medúzy ap.
Pravoúhlé nádvoří, na vnitřním nádvoří ze tří stran dvoupatrové arkády s ionskými a toskánskými sloupy. Na obloucích arkád ve cviklech zoomorfní a rostlinné motivy (vavřínové věnce), mezi nimi Pegas?, Spurný 1983#, 100-102., and Významná moravská renesanční památka s antikizujícími architektonickými prvky. Na stavbě se podíleli italští kameníci a stavitelé usazení ve Valašském Meziříčí.
Renesanční portál., http://www.hustopece-city.cz/user_data/propagace/data/historie.pdf (13. 12. 2012), and Dům (postavený 1488-1492) později patřil městskému purkmistrovi Kryštofovi Wissingerovi z Vizovic (1556-1614) a jeho manželce. Vstupní portál s datem 1594 vykazuje vlivy italské renesanční architektury.
Kašna se sochou Tritóna, na rameni drží amforu, v klíně má erb s letopočtem 1542 (omyl restaurátorů), na podstavci se stočenými delfíny čtyři chrlící hlavy. and http://www.hustopece-city.cz/user_data/propagace/data/historie.pdf (13. 12. 2012)
Dvorní křídlo domu se dvěma patry sloupových arkád., http://www.hustopece-city.cz/user_data/propagace/data/historie.pdf (13. 12. 2012), and Město se v renesanci vyznačovalo řadou kvalitních měšťanských domů s portály a arkádovými dvory, které byly inspirovány italskou architekturou 2. pol. 16. stol. Tehdejší prosperita patrně souvisela s místní producí vína a místními trhy.