Stojící figura nahého mladíka, kolem beder lví kůže, v pravé ruce hrozen vína., Samek 1999#, 64-65, Schemper-Sparholz 2003#, 37-38., and Socha Bakcha, jako alegorie podzimu, stála původně v areálu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde byla součástí větší skupiny soch antických božstev. Klášter byl v roce 1784 Josefem II. zrušen a sochy zakoupeny hrabětem Aloisem Ugartem a přeneseny do Jevišovic. Italský sochař Lorenzo Mattielli se inspiroval kresbami J. W. van der Auwera, s nímž dříve spolupracoval.
Figura stojící ženy v antické drapérii. Levou rukou drží cíp draperie, v pravici má srp, u pravé nohy snop obilí., Samek 1999#, 64-65., Klempa 2008#, 13, pozn. 26., and Místo vzniku a původní umístění sochy je nejasné, existují dvě verze, a to, že snad pochází ze zahrady zámku v Budišově, nebo že socha byla na konci 19. století zakoupena a dovezena do Jevišova z Vídně Robertem Biedermannem (Klempa 2008, 13, pozn. 26).
Figura stojící ženy v antikizující drapérii, v pravé ruce zahalené drapérií drží květinový koš., který přidržuje levou rukou., Samek 1999#, 64-65, Klempa 20008#, 13, pozn. 26., and Místo vzniku a původní umístění sochy je nejasné, existují dvě verze, a to, že snad pochází ze zahrady zámku v Budišově, nebo že socha byla na konci 19. století zakoupena a dovezena do Jevišova z Vídně Robertem Biedermannem (Klempa 2008, 13, pozn. 26).
Stojící postava dívky s odhalenými ňadry, v levé ruce drží květiny, pravá ruka drží cíp drapérie., Samek 1999#, 64-65., Schemper-Sparholz 2003#, 35-36., and Socha bohyně Flóry, jako alegorie jara, stála původně v areálu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde byla součástí větší skupiny soch antických božstev. Klášter byl v roce 1784 Josefem II. zrušen a sochy zakoupeny hrabětem Aloisem Ugartem a přeneseny do Jevišovic. Italský sochař Lorenzo Mattielli se inspiroval kresbami J. W. van der Auwera, s nímž dříve spolupracoval.
Figura stojící ženy v antikizující drapérii, v levé ruce drží roh hojnosti, který přidržuje pravicí., Samek 1999#, 62-66., Klempa 2008#, 13, pozn. 26., and Místo vzniku a původní umístění sochy je nejasné, existují dvě verze, a to, že snad pochází ze zahrady zámku v Budišově, nebo že socha byla na konci 19. století zakoupena a dovezena do Jevišova z Vídně Robertem Biedermannem (Klempa 2008, 13, pozn. 26).
Plastika polonahého mladého muže s přehozenou lví kůží, na hlavě a na těle, kterou přidružuje pravou i levou rukou., Samek 1999#, 64-65., Schemper-Sparholz 2003#, 36-37., and Socha stála původně v areálu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde byla součástí větší skupiny soch antických božstev. Klášter byl v roce 1784 Josefem II. zrušen a sochy zakoupeny hrabětem Aloisem Ugartem a přeneseny do Jevišovic. Italský sochař Lorenzo Mattielli se inspiroval kresbami J. W. van der Auwera, s nímž dříve spolupracoval.
Figura mladíka v krátké tunice, kolem pasu plachetka se semeny, která nabírá pravicí., Samek 1999#, 62-66., and Socha pochází pravděpodobně ze zahrady bývalého zámeckého letohrádku (Samek 1999, 64).
Stojící figura ženy v antikizujícíc drapérii, na levé ruce drží kukačku., Samek 1999#, 62-66, Klempa 2008#, 13, pozn, 26., and Místo vzniku a původní umístění sochy je nejasné, existují dvě verze, a to, že snad pochází ze zahrady zámku v Budišově, nebo že socha byla na konci 19. století zakoupena a dovezena do Jevišova z Vídně Robertem Biedermannem (Klempa 2008, 13, pozn. 26).
Figura nahého stojícího muže, se zástěrou kolem pasu, plnovous, na hlavě klobouk, v levé ruce drží srp, u nohou obilný snop., Samek 1999#, 64-65., and Socha pochází pravděpodobně ze zahrady bývalého zámeckého letohrádku (Samek 1999, 64).
Figura stojící ženy v antikizující drapérii, na hlavě vavřínový věnec, v levé ruce drží svitek, v pravé patrně stylus (dnes chybí)., Samek 1999#, 64-65, Klempa 2008#, 13, pozn. 26., and Pravděpodobně se jedná o múzu Clio (Historie). Místo vzniku a původní umístění sochy je nejasné, existují dvě verze. Socha pochází ze zahrady zámku v Budišově; socha byla na konci 19. století zakoupena a dovezena do Jevišova z Vídně Robertem Biedermannem (Klempa 2008, 13, pozn. 26).