Soubor imaginárních portrétů římských císařů., Pánková, Wizovský 2011#, s. 86-87., and Do zámeckého mobiliáře se portréty císařů dostaly až v polovině 19. století. Kolekci přivezli tehdejší majitelé zámku Beaufort - Spontin.
Hlavní průčelí obrácené do dvora, na středovém rizalitu se štítem dvě vázy a dvě busty římských imperátorů. and Busty imperátorů jsou velmi blízké bustám v sále chomutovské radnice (dnes Oblastní muzeum Chomutov, lapidárium, dvě busty římských císařů z 18. století).
Zeď s branami s iluzivní malbou ruin architektury a sochařskou výzdobou na stříškách bran. Pískovcová busta Na vrcholu oblouk brány busta římského imperátora, bezvousá tvář, na hlavě vavřínový věnec., Blažíček 1958#, 211., Šmahel 2011#, 34-44., and Původně barokní obvodní zeď okrasné zahrady bývalého Neuperkovského (Kuchynkovského) dvora, pozdější zahradní vily Fr. Wiesnera. Obvodní zeď zbořena roku 1956, zůstaly pouze dvě brány. Jedna z dochovaných bust je uložena v hospodářské budově vily v Chrudimi. Některé další z Rohrbachových bust jsou dnes uloženy v lapidáriu hradu Košumberk (Luže).
V horní sálové hradní místnosti byla vymalována galerie římských císařů, začínající Juliem Caesarem a končící Maxmiliánem II., Indra 1990#, s. 154, pozn. č. 44., and Podle dochovaných archiválií galerii vytvořil městský malíř Matěj Rahn, ve spolupráci se šumperským městským malířem Theodorem Neumannem. Tato obrazová galerie imperátorů se nedochovala.
Mramorová busta, poprsí muže., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 116., and V roce 1870 zakoupil Bedřich z Fürstenbergu, arcibiskup olomoucký, antické a antikizující busty, které dal umístit do oblouků nik v Maxmiliánově kolonádě. Odtud později její tradiční název Pompejská. Dnes jsou busty v Arcidiecézním muzeu.
Dvě busty císařů v nadživotní velikosti., Poche 1978#, 300-301., Pokorná 2003., and Poche 1978 s. 301: v zahradě domu čp. 1, od stejného autora jako Herkules ve Voigtových sadech.
Stavebníkem zámku byl Florian Gryespek z Grysbachu. Východní křídlo (1553 - 1558) . Po 1620 v majetku rodu Lobkowicz. Na fasádě sgrafitová výzdoba. Sloupový portál, sgrafita na severní straně nádvoří. V interiéru v 1. patře - rytiřský sál se zbytky maleb a štukovou výzdobou (antičtí vojáci, římští císaři, antické ctnosti). and Poche 1978#, s. 461; Vlček 1994#. 200.
Ve vlysu parapetu západní tribuny se dochovalo 64 kazet s ornamentální a figurální výzdobou.Kazeta s hlavou antického vladaře. and Hrubý 2003#, 142-150.
Cyklus obrazů císařů římských a byzantských, jimiž byl vyzdoben Velký sál Pražského hradu. Doloženo, že fiktivní portréty - Saturn, Jupiter (motiv pozdvižené ruky z antických kamejí), Dardan, Herictonius, Ylus (podle římského konzula), Priamos, and Stejskal 1970#, 39, 56.
Hlavní sál, freska s válečnými výjevy v arkádách: Apotheoza Leopolda II. jako alegorie jeho vítězství nad Turky v roce 1699. Štuky patrně provedeny Donatem Giuseppem Frisonim. Císařský pár na antickém triumfálním voze, pod vozem poražení Turci, před vozem Austria prostírá koberec, Hungaria přijímá od císaře olivovou ratolest. Za vozem vojáci, nesou labarum s nápisem. V oblacích Jupiter., Poche, Preiss 1973#, 94, 156, obr. 33-35., Ledvinka 1995#, 284-290., Vlček 1999#, s. 548., and Část výjevu (ve stropním zrcadle) vyříznut v roce 1919 a zničen.
Hlavní sál v prvním patře, nástěnné malby s mytologickými náměty, busty imperátorů v kruhových medailonech., Poche, Preiss 1973#, 46, 182, obr. 73, 74., Ledvinka 1995#, 280-284., and Vlček 1999#,
Stavba v zahradě (1712 - 1720), autorem je K. I. Dienzenhofer, v níž sochařská výzdoba od A. Brauna (1730). Na fasádě nad hlavním i zadním vchodem busta Diany s půlměsícem na čele. U vchodu do zahrady dvojice pískovcových soch, po pravé straně Herkules, po levé Kakus. V zadním traktu zahrady dvojice váz s putti a dvojice alegorií ročních dob. Po pravé straně Apollón (Zima) a Artemis ((Jaro), po levé straně Bakchus (podzim) a Demétér (Léto). Mezi nimi busta císaře.
Suprafenestry s oválnými medailony s bustami imperátorů., Baťková 1998#, 494-496., and Palác Dobřenských, (Neyerovský, Neuberkovský), vrcholně barokní s pozdní úpravou. Dvoupatrové hlavní průčelí se dvěma portály, tympanon trojúhelného štítu nese reliéf s mythologickým výjevem.
Palác Dobřenských, (Neyerovský, Neuberkovský), vrcholně barokní s pozdní úpravou. Dvoupatrové hlavní průčelí se dvěma portály, tympanon trojúhelného štítu nese reliéf s mythologickým výjevem.Suprafenestry s oválnými medailony s bustami imperátorů. and Baťková 1998, s. 494-496