Nástropní malba. Ve štukovém rámu scéna v krajině s částí architektury. V popředí uprostřed stojící nahá ženská figura, u její pravé nohy dva putti, po její levici klečí muž ve zbroji, na zemi leží helma a meč. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nad původním vchodem sochařský znak Stanislava Thurza a českého a uherského krále Vladislava II., štíty se znaky nesou putti. Pod znaky kamenný vlys s nápisem v renesanční kapitále, na levé straně znaků byl namalovaný nápis oslavující ve verších vládu Ladislava II., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 300, obr. s. 388., and První nápis na rezidenci antikizující formou, obsahem i funkcí.
Zbytky nástěnných maleb v interiéru. Nahá žena sedí na šnekovité lastuře (ulitě mořského plže rodu NERITIDAE), otáčí trup a hlavu k levému rameni, v pravé ruce drží pádlo, u jejích nohou putto s prstem na ústech (Venuše). Nahý mladík sedí na lastuře mořského plže, je zobrazen zezadu, v pravé ruce drží pádlo, kterého se přidržuje putto. (Nerites). Nahý vousatý muž sedí na ulitě mořského plže, na levém rameni drží nádobu ze které vylévá vodu, u jeho nohou putto, který se opírá o prvek iluzivní architektury (Okeanos). Nahá žena v oblacích, dívá se dolů, má rozpuštěné vlasy, kolem ní poletují tři putti s křídly motýlů (Berenice)., Hosák 1981#, 153-156., Wächter 2007#., and O lásce Venuše a Nerita: Claudius Aelianus: Peri zóón idiotétos (O zvláštnostech zvířat).
Klenba stropu s figurální výzdobou a drobnými motivy v lunetách na fabionu stropu. Figurální scéna v plenéru. Na louce se stromy a keři čtyři figury, v pozadí průhled na oblohu. V popředí je zobrazena žena sedící na rudé drapérii. Je oblečená do modrého zlatem bohatě zdobeného šatu. Má odhalená ňadra, pravou rukou se dotýká toulce se šípy položeného na drapérii, ze zobrazení obličeje je patrné, že spí. Kolem ní jsou pohozeny růže. Ke spící ženě se sklání mužská postava, na hlavě má přilbici zdobenou chocholem. Muž k ženině hrudi přikládá olifant, spíše však picí roh. Mezi keři za oběma postavami stojí dva amoreti, jeden drží masku, druhý má na rameni přehozený luk. and Původní malby v zámku přemalovány v letech 1910-1911.
Dveře do východního křídla jsou rámovány malovanou edikulou tvořenou perspektivně namalovanými pilíři se zalamovanými římsami. Nad pilastry je perspektivně namalovaný kruhový nástavec, v němž je zavěšený znak Pernštejnů. V římse kruhového nástavce jsou kruhové otvory, po stranách tympanonu jsou voluty. Nástavec oživují putti. and Hrubý 2003#, 75.
Svislé části ostění oken zdobí kandelábrová ornamentika vyrůstající z vázy na vysoké noze, nahoře v rozích kolčí štíty a akantová rozvilina s groteskami. Dveřní portály (doložené pouze v interiérech) jsou edikulové, s pilastry po stranách zdobenými kandelábrovou ornamentikou. Ve cviklech kruhového záklenku nalevo groteskní Pegas a napravo gryf, kladí zdobí okřídlení putti se štíty v akantové rozvilině, nad zalamovanou římsou korunující kladí je trojúhelníkový tympanon s okřídlenými putti na groteskních delfinech přidržujícími štít s pernštejnským znakem., Hrubý 2003#, 158-162., and Terakotové reliéfy byly vyráběny v jedné dílně podle jednotného vzoru v ohromném množství, mnoha stovek kusů.
Na atice průčelí alegorie zemědělství, žena s vavřínovým věncem na hlavě, v pravici drží hrábě, vedle ní po pravici pluh, po levé straně snop obilí a srp. Před hlavním vchodem dvojice sfing se sedícím amorkem. Průčelní štíty z let 1760-1770 zdobí sochařská výzdoba, sochařská výzdoba schodistě z let 1770-1780. and Vlček 1994, s. 214