V roce 1993 byla při restaurování nástropních štuk objevena a následně odkryta freska s výjevem trůnící Diany signovaná J.G. Hörtlem ( Jan Jiří Hertl)., Poche 1978#, 411-414., and http://www.npu.cz/sights/zamek-mnichovohradiste/
Přestvba po požáru 1695 Marc Antonio Canevalle, 1700-1701 štuky Giovanni Spazzo. 1724 požár. 1865-1872 úpravy - přivezen strop (1580) z Dobrovic. Zlatý salonek- Trojská válka, alegorie ročních dob. Salla terrena 1698-1711 kariatidy a štuky na stropě, Giovanni Gorolamo Fiumberti z Como.Vlček: 1697 Marcantonio Canevalle, pokračoval 1700-1703, 1711 letohrádek v ose zámku postavil Nicolo Raimundi podle návrhu Canevalleho. štuková výzdoba z let 1735-1750 od litoměřického Matese Tollingera. původní štuky od Spezzy zničil požár. Původní štuky zničeny., Anděl 1984#., Poche 1978#, 411-414., and Vlček 1994, s. 195.
Klenba stropu s figurální výzdobou a drobnými motivy v lunetách na fabionu stropu. Figurální scéna v plenéru. Na louce se stromy a keři čtyři figury, v pozadí průhled na oblohu. V popředí je zobrazena žena sedící na rudé drapérii. Je oblečená do modrého zlatem bohatě zdobeného šatu. Má odhalená ňadra, pravou rukou se dotýká toulce se šípy položeného na drapérii, ze zobrazení obličeje je patrné, že spí. Kolem ní jsou pohozeny růže. Ke spící ženě se sklání mužská postava, na hlavě má přilbici zdobenou chocholem. Muž k ženině hrudi přikládá olifant, spíše však picí roh. Mezi keři za oběma postavami stojí dva amoreti, jeden drží masku, druhý má na rameni přehozený luk. and Původní malby v zámku přemalovány v letech 1910-1911.
Zesnulý v nice s výrazně individualizovanou fyziognomií. Pod ním putti nesou štít se znakem a monogramem zesnulého., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 260, obr. s. 375., and Jeden z prvních náhrobních reliéfů s individualizovanou fyziognomií.
Starověké vzory - období pozdně římské: prolomení domovní fasády arkádou. V římském umění 5. - 6. století se lodžie objevuje v průčelí, a to nad vysokým masívním přízemím mezi nárožními rizality, nebo ve dvou podlažích, přičemž arkáda horní má zrychlený rytmus a menší měřítko; bývá bez hmotného omezení nebo sevřena zdivem na rozích. Toto řešení má předstupně v době kolem r. 100 př.Kr. a zprostředkovaně (Theodorichův palác v Galetě) se udrželo až do doby románské v Benátské republice, ale i v biskupském paláci v Záaplí v Kolíně nad Rýnem. Poprvé tento princip u nás použit v posledním patře zámku, kde je navíc arkáda prolomena na obě strany a spojená s okolím nádvořím (podobně v Telči). Rozevřená trojkřídlá dispozice arkády, jejíž sloupový ochoz se otevírá ven se objevuje v římském umění v 1. století po Kr. U nás v Opočně, Nelahozevsi, Račicích, Velkých Losinách, Moravské Třebové. and Antika a česká kultura, 1978, s. 298; Moravskotřebovské vlastivědné listy 9/1998; Jana Martínková, Přednáška dne 12. září 1998 v prostorách zámku-http://www.ksmt.wz.cz/Zamek_historie.htm