dnešní Nad štítem, na atice budovy Universitní knihovny, původně Uherské královské komory, pískovcové sousoší. uprostřed na globu orel, po jeho levé straně sedící ženská postava, v levé ruce drží knihu, v pravé žezlo (Zákonodárství). Po pravé straně orla sedící ženská postava, v levé ruce drží váhy, v pravici žezlo (Spravedlnost)., Rusina 1983, s. 112., and Budova byla původně sídlem Uherské královské komory, její sochařská výzdoba odkazuje k této funkci. Postavy představují pravomoci Uher ve věcech veřejné správy.
Nájemní dům z roku 1811, v chodbě uvnitř budovy pod schodištěm plastika ženy, drží v náručí ovoce (Persefoné ?). and Szőké -Kissné Szemerédy 2001, s. 13.
Nájemní dům z roku 1811, v chodbě uvnitř budovy pod schodištěm plastika ženy, drží v náručí ovoce (Persefoné ?). and Szőké -Kissné Szemerédy 2001, s. 13.
Olej na plátně (49 x 93, 5 cm), skica. Ženská okřídlená postava sedí na trůně nad schodištěm, pod schody sedí dívka a putto, vlevo mužská a ženská figura před sloupy architektury. and Jedna ze čtyř lunet, pro Burgtheater ve Vídni. Originály zničeny roku 1945.
Tzv. svatební síň Petra Voka: malovaná výzdoba asi od B. Beránka-Jelínka (1599-1602), Ctnosti a Hříchy podle listů H. Goltzia, klenbičky - putti (1592). and Poche 1977#, 42-44.
Soubor imaginárních portrétů římských císařů., Pánková, Wizovský 2011#, s. 86-87., and Do zámeckého mobiliáře se portréty císařů dostaly až v polovině 19. století. Kolekci přivezli tehdejší majitelé zámku Beaufort - Spontin.
Tapiserie (330 x 368 cm) s námětem alegorie Rétoriky. Postava Rétoriky, žena sedící na trůně, v levé ruce drží kaduceus, je korunována vavřínovým věncem. Po její pravici stojí muž, římský voják, ukazuje na věžovitou stavbu, v pozadí průhled na architekturu města. V popředí vlevo na zemi sedí žena, kolem ní knihy, busta., Delmarcel, G., La tapisserie flamande: Du XVe au XVIIIe si?cle, Lannoo Uitgeverij, 1999, s. 300-301., Pánková, Wizovský 2011#., and Tapiserie je jedním z devíti kusů ze série "Sedm svobodných umění". Autorem kartonů byl Cornelis Schut, série byla tkána v Bruggách v Belgii. Tapiserie pochází ze sbírky Friedricha Augusta Beaufort-Spontin, který zámek zakoupil v roce 1813. Stejný kus (s poněkud odlišnou bordurou) je ve sbírkách Museo d´arti applicate v Miláně.
Kresba Thesea, Ariadna vychází z Labyrintu - návrh pro Universitní thesi "Ariadnae suae Logica Pragensis", podle Škrétova návrhu ji vyryl S. Weishun 1645 and MŚ, Rudolf II. a Praha, 397, V/255
Přestavby bašty v severní hradbě a na východě obdélná bašta na skále, okno patrně podle návrhu Giovanni Battista Pieroniho (1628-1632)., Poche 1977#, s. 71., and Durdík 1995#, s. 58-59.
Hlavní průčelí obrácené do dvora, na středovém rizalitu se štítem dvě vázy a dvě busty římských imperátorů. and Busty imperátorů jsou velmi blízké bustám v sále chomutovské radnice (dnes Oblastní muzeum Chomutov, lapidárium, dvě busty římských císařů z 18. století).
Ve velkém sále uprostřed hlavního traktu zámku bohatá štuková dekorace stěn a stropu: ženy a putti sklízející ovoce, Na dvou krbech medailony kolem nich alegorické postavy. Nad dveřmi medailony s bustami mužů v antické zbroji (přilby). and Hrady, zámky a tvrze 1984 III, s. 43 - 44.
Obraz (olej na plátně, 148, 5 x 199 cm). Zajatá Timoklea je přiváděna k Alexandrovi., Poche 1977#, s. 85., Kotalík 1982#, s. 108, č. k. 100., and Obraz původně v Žinkovech, zhotoven patrně pro hr. Františka Josefa z Vrtby. Námět podle Plutarchos, XXXIII, 12. Alexandr dává milost ženě, která zabila jeho důstojníka za to, že plenil Théby a znásilnil jí. Alexandr okouzlen její krásou ji propouští. Antické prvky: oděv Alexandra a jeho důstojníků (pitoreskní jsou však orientální kostými ostatních), Brandl tehdy klasicistní názor. Timoklea z Théb byla někdy zobrazována v kontextu ctností, jako statečnost a nebojácnost.
V prvním patře hlavní sál, prostupující dvěma patry, jeho mallířská výzdoba vzbuzuje iluzi sochařské plastické výzdoby. Stěny a strop zdobí figurální grisaillová malba. Lunety s putti., Hosák, Zemek 1981#, s. 43., Samek 1994#, s. 109-110., I, and Miloš Stehlík, Bohumil Zlámal, Bohumír Lifka, Boskovice: St. zámek a hrad, město a okolí, STN 1955. Ivan Řeholka, Zámek Boskovice, Kraj. střed. stát. památkové péče a ochrany přírody, Brno 1990.
Vstup do zámku průjezdní sloupovou síní, na vrcholu schodiště vedoucího do prvního patra socha dívky. Sochy s antickou tematikou (Hermes od Josefa Käsmanna), mramorové sochy Nereidky a Psyché G. F. Marchese. alegorie, obrazy atd.hraběte Alfonse Mensdorfa-Pouillyho, Hosák, Zemek 1981#, s. 43., Samek 1994#, s. 109-110., and Neoklasicistní zpracování antického námětu odpočívajícího Merkura.
Palác Pavla Ballase, nad portálem a na atice 2 alegorické sochy. Postavy křesťanských ctností Stálost (Fortitudo), Prozíravost (Prudentia), Pokora (Humilitas)?, Moudrost (Sapientia)? and Rusina 1983, s. 114.
Grassalkovichův palác, dnes sídlo slovenského presidenta. Na fasádě průčelí štítové plastiky: alegorie Ctností. Na slavnostním schodišti paláce čtyři alegorické plastiky v nikách, alegorie ročních dob jako bohyně: Jaro - Flora, Léto - Cerés, Podzim - Bakchus, Zima - Vulkán a putti s vázami., Rusina 1983, s., and Palác dal postavit oblíbenec Marie Terezie a jeden z nejbohatších mužů Uherska a milovník umění. Štítové plastiky není možné určit, protože chybějí atributy.
Na atice šest alegorických soch: Minerva (přilbice, štít, sova, kniha, vedle ní sedí mladík), Moudrost, Láska k vlasti, Mlčenlivost, Čistota srdce, Učenost (Boží moudrost). and V plastikách je naznačen nový osvícenecký ideál, pojetí ctností (Láska k vlasti)
Zámek má pouze dvě dvoupatrová křídla, západní vzniklo ve čtyřicátých letech 16. století. V patře jsou na krakorcích arkády s toskánskými sloupy s baňatým dříkem, sloupy spočívají na průběžném parapetu, pod nimi jsou hranolové pilířky, které jsou také uprostřed arkád. Po polovině století bylo přistavěno jižní křídlo. and Chamonikola 1999#, č. 32, obr. s. 154.
Založena 1570 Ferdinandem z Lokšan, téměř intaktně zachované židovské ghetto, komplex jednopatrových staveb kolem čtvercového náměstí, v jehož středu stojí synagoga z roku 1874. Domy v jádře ze 2. poloviny 16. století, ale přestavovány v 18.-20. stol. and Poche 1977#, s. 138.
Archeologický nález z Moravy. Fragmenty byzantské slonovinové pixidy s reliéfní výzdobou. Na jednom fragmentu anděl, na druhém Kristus s procesním křížem, na třetím část drapérie., Kotalík 1982#, 69, č. k. 19., and Doklad o existenci byzantských importů na našem území v 1. tisíciletí. Fragmenty byly nalezeny v knížecím hrobě z druhé poloviny 6. až začátku 7. století po Kr. Výjev patrně původně zobrazoval jeden z Kristových zázraků, jedná se o cařihradskou práci z doby císaře Justiniána.
Tři fragmenty slonovinové pyxidy - na jednom z fragmentů je anděl, na druhém Kristus s procesním křížem, na třetím drapérie., Kotalík 1982#, s. 69, č. k. 19., and Byzantská práce z období vlády císaře Justiniána (527-565). Fragmenty slonovinového reliéfu byly nalezeny v knížecím hrobě v Žuráni (z 6. - 7. století). Výzdoba patrně zobrazovala Kristovy zázraky, nicméně stylově pyxida čerpá z antického dědictví.
Do nádvoří přenesena supraporta z klasicistního portálu: moravská orlice, medailon s portrétem císaře Leopolda II., je nesen po stranách dvěma putti s vavřínovým věncem a rohem hojnosti., Samek 1994#, 151-152., and Hostinec zrušen, supraporta z klasicistního portálu přenesena po roce 1874.
Původně německé gymnázium, 1862 od 1949 JAMU, novorenesanční objekt volně stojící od Eduard van der Null (1812-1868) a August Siccardsburg (1813-1868). Bohatá římsa s karyatidami, sochy Jos. Břenk (1820-1878).
V dřevěném obložení stěn, v nikách, alegorické figury čtyř Světadílů, dřevěné polychromované ženské figury. Na římse nad nikami Géniové, dále alegorie věd a umění. and Samek 1994#, 192-193.
Olejová tempera na plátně (7, 5 x 13 m): Prométheus přinášející lidstvu oheň. Hélios, Hory, alegorické postavy věd, které byly v té době na univerzitě zastoupeny. Uprostřed Prométheus s hořící pochodní. and Samek 1994, 156.
Nájemní dům, v přízemí nesou tíhu průčelí čtyři nahé mužské figury, kolem těla drapérie., Sedlák, J., Černá, I., Černoušková, D., Slavné Brněnské vily, 2006., and Sochař na výzdobě průčelí pracoval podle modelů vídeňského sochaře Luxe.
Na soklu travertinová socha sedící ženské postavy. and Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1269&qt=&qc= (27. 1. 2013)).
Montfaucon, Bernard de, (1655-1741), L’Antiquité expliquée et représentée en figures...Paris 1719 and Mnohadílná publikace benediktinského mniha Bernarda de Montfaucon s četným ilustracemi (1120 mědirytin) je jedním z prvních děl klasické archeologie. Exemplář měl ve svojí knihovně Friedrich hrabě von Silva-Tarouca (1816-1881), významný moravský mecenáš umění.
Na hlavním průčelí vstupního křídla dva portály se sochařskou výzdobou. Portál do průjezdu vlevo: nad obloukem portálu uprostřed orel s rozepjatými křídly, postranách putti a ženské figury, vlevo s lyrou, vpravo s hadem. Portál do průjezdu vpravo: uprostřed orel s rozepjatými křídly, po stranách alegorické figury., Samek 1994#, 136-138., and Valeš 2008#, 101-108.
Městský park, pavilon, na zahradním průčelí dvě kariatydy, ženské figury s vavřínovým věncem na hlavě, antikizující oděv. Figura vlevo má přes hlavu přetaženou lví kůži, v levé ruce drží věnec. Figura vpravo, v pravé ruce vavřínový věnec, v levici klasy.
Vídeňský architekt neorenesanční soubor budov, pozoruhodný, budovu si dal v letech 1873- 1874 postavit politik Judr. Alois Pražák (1820-1901) ve stylu severoitalské renesance, připomíná pevnostní paláce.
Gabrielová, B., K dějinám Moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně, Brno 2003. and Novorenesanční inspirace římskými nástěnnými malbami (Domus Aurea).
Podle záznamu o ceně ("emi Brunae Moravorum viginti sex cruciferis 16/09?") byl exemplář v Brně již na začátku 17. století. Srov. Dokoupil, Vobr 1963, č. 1322 (exemplář z knihovny augustiniánů ve Starém Brně), Dokoupil, Vobr 1970#, 540-541. č. 2046., and Exemplář je zajímavý tím, že je to druhý nejstarší výtisk Vitruvia, o němž víme, že byl v českých zemích.
Budova novorenesanční vídeňští architekti, projekt, určena pro zasedání moravského zemského sněmu., arkádové vnitřní nádvoří, dvoupodlažní sál s galeriemi, moravské znaky v průčelí vytesal Adolf Loos.Dnes Ústavní soud
V erbovním sále, tzv. Sále vjezdů, cyklus 11 rozměrných pláten od Karla Františka Teppera z let 1723 – 1724. Cyklus zachycuje vjezdy císařů do Brtnice (1630: Ferdinand II., 1638: Ferdinand III., 1679: Leopold I., 1701: Josef I., 1723: Karel VI.). V klenutém sále se štukovým stropem jsou nástěnné obrazy s místními historickými motivy, v sále předků obrazy předků rodu; ty vytvořil v l. 1723 - 1724 malíř Karel Töpper (1682 - 1738) stejně jako obrazy v císařském sále – celkem 11 obrazů, představujících vjezdy habsburských panovníků do Brtnice. Obrazy byly instalovány ve zvlášť upraveném sále, zvaném pak sál vjezdů., Hosák, Zemek 1981, 55-56., and Samek 1994#, 256-257.
Zesnulý je zobrazen v nice, je ve zbroji, s rukou na rukojeti meče a štítu., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 270, obr. s. 378., and Obličej je individualizován fyziognomickými rysy i módním sestřihem vlasů a vousů.
V parku 16 plastik s antickou tematikou - Hygeia (žena s hadem), Fides (žena se psem), Nereovna (žena s delfínem), Vulkán (muž opírajícíc se o kovadlinu), Neptun (muž s věncem na halvě, u nohou trs rákosu), Nereus (muž s turbanem na hlavě, v plášti lemovaném kožešinou, v ruce roh), Flora (žena s nádobou s květinami), Fortuna (žena s rohem hojnosti), Venuše (žena s holubicí). and Sochy vytvořeny pro velmistra řádu Evžena Habsburského, 1894, autor neznámý.
Zámek 1710-38 podle vzoru Villa Colona u Neapole, štuky, malby ve štukových rámech. Sochy na sloupech plotu před průčelím, putti v parku. Kašna Satyr, konírna v parku sochy Flora, Apollon, Diana od Ignáce Lengelachera, dovezeny z Itálie., Hrady, zámky 1981. s. 259-261., and Samek 1994#, 310-314.
Pískovcová kašna na nádvoří zámku. Pod bazénem čtyři Sirény? (napůl ženy, napůl ryby), nad nimi hlavy vodních stvůr. V bazénu stojí postava Bakcha, který držív obou rukách měch s vínem.
Zámek ve stylu italské renesance "palazzo in fortezza" s arkádovým nádvořím (Jacopo Strada projekt, stavitel Gabri Pietro) s reliéfy: 90 sloupů, 540 reliéfů válečné trofeje, maskarony, kameníci Elia Canavale, Antonio Silva. .
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67a
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67b
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67c
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67d
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67e
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67f
Náhrobní plastika u rodinné hrobky rodiny Kinských. Sedící ženská postava píšící rydlem na tabulku, kterou drží na levém koleni. Spící mladík s křídly, v levé ruce drží věnec, v pravé pochodeň obrácenou k zemi, opírá se o rodový erb Kinských. and Hnojil, A., 2007, s. 34-38
Uprostřed vstupního křídla ve 2. patře zámku (nad průjezdem) v tzv. Paarovském pokoji, malovaná výzdoba s mytologickým námětem doplněná portréty majitelů v podobě antických božstev. Josef Ignác Paar jako Neptun, Marie Ant. Frant. z Valdštejna jako Venuše. (autor Ondřej Kubíček, Kubietzky), Tři obrazy Námluvy Neptunovy (členové rodiny Paarů). and Samek 1994#, s. 300-302.
Edikulový portálek tvořený hladkými pilastry s palmetovými hlavicemi, na zalamované římse je kruhový nástavec se terči po stranách. V nástavci jsou znaky Adama Hrubčického a Evy z Bílkova. and Chamonikola 1999#, č. 33, obr. s. 156.
Nástěnná malba ve 2. patře záp. křídla v tzv. Zlatém sále, kolem oken a arkýřů pilastry, rostl. motivy, figurální scény: ., Sedláček 1923#, s. 15., Poche 1977#, 147-148., and Malby byly renovovány v letech 1908-1913 (R. Říhovský), došlo ke zkreslení původní výzdoby.