Search

Start Over Rights autorská práva www.olympos.cz Subject bow Harvested from Pamatky

172. Stuttgart, Návrat Saturnovy říše 2 (imperiální alegorie)

Creator:
Aachen, Hans von
Publisher:
Rudolf II.
Subject:
arrow, bow, caduceus, cornucopia, coins, helmet, mace, Palladium, quiver, sandglass, scepter, scythe, sword, turban, vases, Abundantia, Amor, Apollo, Musae, Roma, Saturnus, and Venus
Description:
Olejomalba na mědi (55, 5 x 47 cm): v popředí Apollón triumfuje nad Turkem, charakterizovaným zbraněmi na zemi (štít, luk, šípy, zahnutá šavle, palice), které doplňují turecké panovnické insignie v pravém dolním roku (turban a žezlo). Apollón ohlašuje příchod Zlatého věku. Nalevo polonahá Venuše s Amorem, kterému bere šíp, napravo polonahá Abundatia (cornucopia a nádoba se zlatými mincemi). Ve středním plánu obrazu je oltář, na němž jsou drahocenné nádoby, připomínka Zlatého věku. Nalevo na podstavci, před ruinami antického Říma sedí bohyně Roma (přilba, žezlo), v ruce drží Palladium, sošku Minervy, kterou přinesl Aeneas do Říma z Tróje. Vedle Romy turecké trofeje (praporec, turban, toulec), jedná se tedy Svatou říši římskou. Na pravé straně antická ruina se sochou Saturna v nice, před ním sedí Múzy (globus, kružítko, caduceus, flétna). V pozadí antické ruiny, nahoře letí ve vzduchu nahý Saturn/Chronos (křídla, vousy, kosa a přesýpací hodiny)., Kaufmann 1988#, I.15., Irmscher 2001#., Fusenig 2010#, č. 89 s. 231., and Návrat Zlatého věku byl klíčovým motivem imperiálních alegorií v rudolfinském umění. Vzorem byl augustovský mýtus, v němž měl ústřední postavení Apollón. Horatiova "Píseň stoletní" vzývala právě toto božstvo a jeho sestru Dianu, píseň byla přednesena 3. června 17. př. Kr. na Palatinu v Římě chórem chlapců během "Ludi saeculares" zavedených Augustem na oslavu příchodu Zlatého věku. Píseň lze chápat jako inspiraci Aachenova obrazu oslavujícího Apollóna. Básník vzývá boha, "aby skryl svou zbraň" (Hor. c. s. 33) - na obraze je Apollón zobrazen výjimečně beze zbraně. Apollón má obnovit jubilejní slavnosti trvající "tři sladké noci a tři dny bílé" (23-24) - to patrně naznačuje Apollónova ruka se vztyčenými třemi prsty. Apollón má římské chlapce "přivést k mravnosti" (45), aby se věnovali manželským povinnostem a přivedli četné potomstvo (47). Tento moment mohla na obraze naznačovat Venuše, která tu vystupuje nejen v roli pramatky římského lidu - je zobrazena, jak odebírá protestujícímu Amorovi šíp, symbol erotických dobrodružství. Apollón má také přispět k tomu, aby mladí Římané porazili nepřátele (53-56), kteří jsou na obraze připomenuti Turkem a tureckými zbraněmi u spodního okraje. V básni je rovněž obšírně zmíněna historie Říma (37-44), na níž na obraze odkazuje na socha personifikace Říma s Palladiem, který Aeneas a Anchises zachránili z hořící Tróje. V básni je zmíněno devět Apollónových Múz (62), které se na obaze rovněž objevují, stejně tak jako Hojnost (Copia, 60) s plným rohem. K obrazu existuje přípravná kresba (Braunschweig, Návrat Saturnovy říše 1). Obraz je protějškem alegorie s Návrat Panny (Mnichov, Návrat Panny).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

173. Stuttgart, Shromáždění bohů 1

Creator:
Aachen, Hans von
Subject:
bident, bow, caduceus, eagle, helmet, lyre, lion headdress, olive branch, trident, Amor, Apollo, Diana, Hercules, Iuppiter, Mercurius, Neptunus, Pluto, and Venus
Description:
Kresba (list ze štambuchu): uprostřed Minerva (přilba) s olivovou ratolestí sedí vedle Jupitera (orel), který ji objímá. Nalevo polonahá Venuše s Amorem, za ní Neptun (trojzubec), pod ní Apollón (lyra). Napravo Diana (luk), za ní Herkules (lví kůže), Pluto (dvojzubec) a Merkur (caduceus, okřídlená čapka a boty. V pozadí antická architektura., Jacoby 2000#, č. 50 s. 157-159., and V přípise: "Tento výjev (znázorňuje), jak Jupiter k údivu všech ostatních pohanských božstev opouští Venuši a miluje Minervu". Stejný výjev, ale podaný s jinými detaily a v pozměněné kompozici, znázornil Aachen na obraze v Londýně (London, Shromáždění bohů 2).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

174. Svatba Amora a Psyche

Creator:
Spranger, Bartholomeus (návrh); Goltzius,
Subject:
anvil, bident, bow, cornucopia, club, flowers, food, hammer, musical instruments, perfume, rudder, scythe, sphinx, syrinx, trumpet, spear, violin, wreath of corn, Amor, Ceres, Diana, Fama, Flumen, Hercules, Hora, Iuno, Iuppiter, Marsyas, Mercurius, Musae, Neptunus, Nymphae, Pluto, putti, Saturnus, and Vulcanus
Description:
Mědiryt ze tří desek (43 x 85, 4 cm): svatební hostina (69 postav) v oblacích nad přímořskou krajinou zabydlených putti (rozhazují květiny, jeden rozlévá voňavky). Nalevo je průvod Nymf přinášejících jídlo, který střeží Herkules (lví kůže, kyj), u jeho nohou Sfinga. Vedle Herkula stojí Ceres (koruna z klasů, roh hojnosti), která dohlíží na průvod s jídlem, napravo od ní Bacchus (kůže přes rameno) rozlévá víno. Pod Bakcehm říční božstvo (nádoba, kormidlo). U stolu sedí nalevo Pluto (dvojzubec), Mars (přilba) a Neptun (trojzubec), uprostřed Merkur (okřídlená čapka) servíruje jídlo Juno a Jupiterovi, napravo v čele stolu sedí Amor a Psyche. Hora s motýlími křídly zdobí hodovníky květinami. Za novomanželi je orchestr Múz dirigovaný Apollónem (zář okolo hlavy, housle), za Apollónem stojí Diana (luk, kopí na kance). Napravo Marsyas (syrinx) a Chronos (kosa) pojídající dítě. Zcela vpravo stojí Vulkán (kladivo) u kovadliny. Nad hostinou vlevo sedí na oblaku Fama (trubky), Prag um 1600#, I, č. 312 s. 420., and Jeden z prvních a nejvlivnějších monumentálních tisků. Inspirací byly Apuleiovy Proměny (6, 24): Amor a Psyche v čele stolu, vedle nich Jupiter a Juno, Bakchus jako číšník, Hora zdobící hodovníky květinami, zpívající Múzy, které doprovází Apollón (na na citharu, ale na housle), Marsyas se syrinx (u Goltzia však nehraje) a rozstřikování voňavek (ne Grácie, ale putti). Vzorem pro výtvarné pojetí byly dvě nástropní fresky v Loggia di Psyche (Řím, Villa Farnesina) od Raffaela a jeho dílny (1517-1518), z nichž svatební hostina Amora a Psyche se Apuleia držela ještě těsněji. Odtud Spranger převzal některé některé postavy i celé skupiny (napřiklad Bakchus nalévající z oinochoe víno do číše, kterou drží putto), ale i motivy, které v Apuleiovi nejsou, například sfinga s Porady bohů. Spranger se však inspiroval i pozdějšími zobrazeními hostin bohů, např. ze svatební hostiny Amora a Psyche v Palazzo Te od Giulia Romana (1526-1528) převzal na okraji umístěného Vulkána ukazujícího na hodovníky.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

175. Szent György tér 1-2, House of Sándor Palace (relief 1)

Creator:
Kirchmayer, Antal (?)
Publisher:
Sándor, count Vince
Type:
relief
Subject:
althar, shell, chariot, arrow, hammer, staff (caduceus), winged cap, talaria, cub, child, vessel, helmet, lance, shield, lion, bunch of grapes, bow, quiver with arrows, shepherd's crook, apple, bonnet rouge, triumphus, Vesta, Iuppiter, Iuno, Vulcanus, Mercurius, Hercules, Saturnus, Faunus, Mars, Bacchus, Apollo, and Paris
Description:
Novoklasicistní budova byla původně zbudována v roce 1806, pro hraběte Vince Sándora, patrně podle plánů vídeňského architekta Johanna Amana ve spolupráci s uherským architektem Mihály Pollackem. V roce 1867 byla přestavěna jako sídlo předsedy vlády. V letech 2000 - 2002 proběhla rekonstrukce paláce, při níž byla alespoň částečně obnovena podoba budovy z roku 1806, dnes je zde sídlo prezidenta ("Köztársasági Elnöki Hivatal"). Reliéf na tympanonu hlavního průčelí zobrazuje hrdinské činy příslušníků rodu Sándor. Západní fasádu a průčelí zdobily původně dva vlysy, na levé straně fasády je vlys původní (1808), výzdoba pravé poloviny fasády pochází až z doby pozdější rekonstrukce (1867).Vlys nalevo od bočního vchodu (1808, viz fotodokumentace), jehož autorem je patrně bavorský sochař Anton Kirchmayer, zobrazuje průvod, který směřuje k oltáři. U oltáře stojí Vesta, za ní jdou dva trubači troubící na mušle, za nimi Jupiter a Juno, ruce mají svázané festonem, který nesou dva putti, za nimi jdou dvě ženské postavy zahalené do vlající drapérie, první nese Jupiterovu korunu, druhá palmovou ratolest, za nimi trojice mužů v bederních zástěrkách táhnou vůz, v němž sedí Venuše a Amor (křídla a šíp), za vozem kráčí Vulkán (kladivo) a Merkur (okřídlená čapka, střevíce a kaduceus), za nimi Herkules (kyj, jablka Hesperidek v ruce za zády), Saturn (na rameni má dítě) a postava v bederní roušce z listí s nějakým předmětem na zádech, pak Mars ve zbroji, za ním putto držící feston, na němž je přivázán lev, na kterém sedí další putto, za lvem jde panter a Bakchus (panteří kůže, věnec z vinné révy, thyrsos a vinný hrozen v ruce), pak Apollón (luk, toulec se šípy) a poslední Paris (frygická čapka, poutnická hůl, jablko), v levém horním rohu je vidět část žezla, na němž sedí orel (snad připomínka římské triumfální regálie).Vlys napravo od bočního vchodu zobrazuje skupinu tančících nymf nesoucích festony, v pravé polovině reliéfu skupina putti. Na zemi leží kružítko a trojúhelník, dvojice putti - jeden drží triangl, druhý lyru, vedle nich stojí múza držící svitek, pak další putto kreslící vousatého muže, za malířským stojanem je sokl s mužskou bustou., Medvey 1939, s. 12; Szatmári 2001, s. 42-43., and Starší vlys s průvodem Olympanů na levé straně západního průčelí zobrazuje podle maďarské literatury průvod Venuše a vlys po pravé straně slavnosti na Helikónu.Postava dívky ukazující na oltář se zapáleným ohněm (na boční straně oltáře reliéf s Amorovým lukem a toulcem se šípy) je Vesta, ochránkyně rodinného krbu, ale i Říma a celé Římské říše. Je zde tedy patrně zobrazen svatební obřad s průvodem olympských bohů.Helikónem bylo nazýváno pohoří v Boiótii zasvěcené Apollónovi a múzám, s Diovým oltářem a chrámem, mýtické místo, kde tryskal legendární pramen básnické inspirace odkrytý bájným Pegasem. Přebývaly zde múzy - v tomto případě je zobrazeno deset tančících dívek, které nemají žádné atributy, nejsou tedy zobrazením konkrétních múz.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

176. Telč, zámek, Císařský sál, Hyacinthova smrt

Publisher:
Slavatové
Subject:
arrow, bow, disc, lance, quiver, wreath, Apollo, and Hyacinthus
Description:
Císařský sál, na stěnách tři malované imitace tapiserií s náměty Ovidiových Proměn. Figurální scéna v krajině, vpravo v popředí Apollón, sklání se nad mrtvým přítelem, který leží na zemi pod stromem, vlevo v průhledu do hornaté krajiny scéna hodu diskem. and Malovaná imitace tapiserie vznikla podle některé grafické předlohy publikované v ilustrovaných vydáních Ovidiových Metamorfóz. Ilustrace vycházely z původních ilustrací Antonia Tempesty, které byly později obměňovány několika autory (Antonio Tempesta, Metamorphoseon ... Ovidianarum, cca. 1585, Amsterdam 1606; Crispijn de Passe, Metamorphoseon librorum figurae..., Cologne 1607; Johan Wilhelm Baur, Ovidii Metamorphosis..., cca. 1639, 1641, 1659; Melchior Küsel I, Metamorphosis oder Ovidii des Poeten Wunderliche Verenderung, Augsburg, 1681). Tento výjev vznikl podle některého vydání verze J. W. Baura, jehož ilustrace byly opakovaně vydávány po celé 17. a 18. století. Zachycuje okamžik příběhu, kdy Apollón bezděčně zabil diskem svého miláčka, protože žárlivý Zefyr nasměroval disk hozený Apollónem na Hyacintha. Scéna hodu diskem je oproti předloze redukována pouze na dvě ústřední postavy.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

177. Telč, zámek, Císařský sál, Kyparissos proměněný v cypřiš

Publisher:
Slavatové
Subject:
arrow, bow, hind, lance, quiver, Apollo, and Cyparissus
Description:
Císařský sál, na stěnách tři malované imitace tapiserií s náměty Ovidiových Proměn. Figurální scéna v krajině. Na zemi leží mrtvý jelen, nad ním mladík, který jelena nechtíc zabil oštěpem, se proměňuje ve cypřiš. V oblacích Apollón. and Malovaná imitace tapiserie vznikla podle některé grafické předlohy publikované v ilustrovaných vydáních Ovidiových Metamorfóz. Ilustrace vycházely z původních ilustrací Antonia Tempesty, které byly později obměňovány několika autory (Antonio Tempesta, Metamorphoseon ... Ovidianarum, cca. 1585, Amsterdam 1606; Crispijn de Passe, Metamorphoseon librorum figurae..., Cologne 1607; Johan Wilhelm Baur, Ovidii Metamorphosis..., cca. 1639, 1641, 1659; Melchior Küsel I, Metamorphosis oder Ovidii des Poeten Wunderliche Verenderung, Augsburg, 1681). Tento výjev vznikl podle některého vydání verze J. W. Baura, jehož ilustrace byly opakovaně vydávány po celé 17. a 18. století.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

178. Telč, zámek, Císařský sál, Narcis

Publisher:
Slavatové
Subject:
arrow, bow, lance, quiver, and Narcissus
Description:
Císařský sál, na stěnách tři malované imitace tapiserií s náměty Ovidiových Proměn. Scéna v krajině, vlevo mladík sklánějící se nad studánku - Narcis, ve vodě se zrcadlí jeho tvář, na zemi oštěp, luk se šípy. and Malovaná imitace tapiserie vznikla podle některé grafické předlohy publikované v ilustrovaných vydáních Ovidiových Metamorfóz. Ilustrace vycházely z původních ilustrací Antonia Tempesty, které byly později obměňovány několika autory (Antonio Tempesta, Metamorphoseon ... Ovidianarum, cca. 1585, Amsterdam 1606; Crispijn de Passe, Metamorphoseon librorum figurae..., Cologne 1607; Johan Wilhelm Baur, Ovidii Metamorphosis..., cca. 1639, 1641, 1659; Melchior Küsel I, Metamorphosis oder Ovidii des Poeten Wunderliche Verenderung, Augsburg, 1681). Tento výjev vznikl podle některého vydání verze J. W. Baura, jehož ilustrace byly opakovaně vydávány po celé 17. a 18. století.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

180. Torino, Bakchus, Venuše a Ceres

Creator:
Gundelach, Matthäus
Subject:
arrow, bow, bunch of grapes, corn poppy, ear, flower, fruits, skin, wreath of corn, wreath of grapevine, allegoria, Amor, Apollo ?, Bacchus, Ceres, Python ?, and Venus
Description:
Olejomalba na plátně (132, 5 x 115 cm): Venuše (oděv přes hlavu, odhalené ňadro) si hraje s Amorem a objímá levicí, v níž drží luk, Ceres (věnec z klasů), klas s vlčím mákem v ruce. Amor je bez křídel, v ruce drží šíp, toulec leží vedle, pod ovocem. Za Venuší Bakchus (révový věnec, kůže s kopýtky), mačká z hroznu štávu do nastavené dlaně. V pozadí strom, v průhledu krajina s Apollónem ? (luk, toulec) stojícím nad zabitou nestvůrou (Python ?)., Kaufmann 1988#, 6.7., and Obraz připsán také Josefu Heintzovi staršímu a datován do let 1582-1595 (Prag um 1600, I, č. 133). Alegorie míru, který nastolila vláda Rudolfa II., což zdůrazňuje skupina v pozadí.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz