Pískovcové sochy čtyř ročních dob: na severní straně sedí polonahá Venuše s Amorem (Jaro), na severním pilíři brány stojí Léto (koruna z květin) s kozlem, na jižním pilíři brány stojí Bakchus/ Podzim (koruna z vinné révy, kterou má také omotanou okolo těla), na jihu sedí Zima., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Brána je na konci zahrady, v ose zámku, sochy jsou obrácené směrem k zámku.
Hrad po požáru 1547 přestavěn v renesanční zámek. Nejstarší část přestavby tvoří vstupní křídlo (na východě) s volutovými štíty, které jsou z optických důvodů umístěny příčně k vrcholnici střechy. Členění štítů netvoří tektonický systém, ale připomíná spíše pozdně gotické přesekávané pruty, v pozdně gotickém duchu jsou i subtilní a stejně netektonicky pojaté kamenné portály východního a severního křídla (1557-1558). Sgrafitová rustika se směrem nahoru iluzivně zmenšuje, výzdoba byla rekonstruována v letech 1891-1896.
Na stěně kaple náboženské výjevy, začleněn do nich portrét Jana mladšího z Lobkovic s manželkami, v pozadí pohled na Horšovský Týn se zámkem and Jedna z nejstarších městských vedut v umění českých zemí.
Klenutý sál se zbytky nástěnných maleb. V čele sálu, na severní straně, je zobrazeno zasedání zemského soudu, jehož členové jsou zastoupeni erby v iluzivně namalovaných nikách, uprostřed sedí na trůně Ferdinand I. a pod ním je portrét předsedy soudu, Jana z Lobkovic. Po straně trůnu jsou vždy dvě niky s antickými sochami zobrazujícími patrně božstva, v první nice je Minerva se štítem, ve čtvrté nice Merkur s okřídlenou přilbou. Na západní stěne je iluzivní malba písařské tribuny s písaři a portrétem nejvyššího písaře, Wolfa z Vřesoviště. Na východní stěně je zobrazen Poslední soud. and Výzdoba hlavního sálu oslavuje stavebníka tím, že jej zobrazuje, jak předsedá zemskému soudu království českého. Význam tohoto politického výjevu je podtržen konfrontací se zobrazením Posledního soudu. Výjev je významný také tím, jakým způsobem zobrazuje zemský soud. Vedle skutečných portrétů hlavních aktérů, císaře, předsedy soudu a hlavního písaře jsou zobrazeni erby ostatních členů soudu. Ke zvýšení prestiže této instituce je použito motivu nik s antickými sochami, které charakterizují císaře. Tento motiv je symbolický, na Pražském hradě pokud víme žádný sál s antickými sochami neexistoval.
Ve foyer, z něhož se vstupovalo do hlavního (tzv. heraldického sálu) výhodního křídla, se dochovaly fragmenty bohaté malířské výzdoby. Na jižní stěně přléhající k heraldickému sálu byly dveře původně rámované malovanou sloupovou edikulou, nad sloupem napravo je zachován putto na koni. Nad dveřmi je znak Viléma a Anny z Biebersteinu s věží uprostřed. Po stranách jsou fragmenty krajin se stavbami. Na západní stěně je nad dveřmi namalován vyhlídkový pavilon nad městem, na střeše jsou hudebnící, v arkádách je hodující společnost. and Nástěnná malba je výjimečná tím, že zobrazuje nejen v té době módní vyhlídkový pavilon s portikem, ale i jeho funkci (hodujícíc společnost, hudebníci).
Jižní křídlo, kterým byl dvůr uzavřen, je zbudováno ve stylu rozvinuté české renesance. Do dvora se otevírá po celé délce dvoupatrovými pilířovými arkádami s představenými pilastry. Na vnější fasádě jsou pravidelně rozložená zdvojená okna, pod střechou široká lunetová římsa., Šamánková 1960#, 39., Poche 1977#, s. 424-426., and Pilířové arkády jsou pojaty shodně jako arkády Švarcenberského paláce v Praze.
Pomník byl budován od roku 1896, sochy postupně vytvářeny od roku 1901 do roku 1929. Dvacetšest alegorických soch od různých autorů, mezi nimi některé navazující na antické tradice. Alegorie "Práce a Blahobyt" - nahý muž, nese kosu, s ním žena drží květiny a plody; "Válka" - mladý muž řídí dvojspřeží, je nahý, na hlavě přilbici, v ruce drží hada; "Mír" - žena v drapérii, drží v levé ruce palmovou ratolest, řídí dvojspřeží; "Věda a Sláva" - nahý muž, v ruce drží globus s pozlacenou soškou Viktorie držící ratolest, vedle něho žena s věncem na hlavě, v ruce drží vavřínovou snítku (G. Zala, 1906 - 1908). and Budapesti köztéri 1987, č. 115; Gerö 1990; Hájos 2001, s. 28.
Pomník byl budován od roku 1896, sochy postupně vytvářeny od roku 1901 do roku 1929. Dvacetšest alegorických soch od různých autorů, mezi nimi některé navazující na antické tradice. Alegorie "Práce a Blahobyt" - nahý muž, nese kosu, s ním žena drží květiny a plody; "Válka" - mladý muž řídí dvojspřeží, je nahý, na hlavě přilbici, v ruce drží hada; "Mír" - žena v drapérii, drží v levé ruce palmovou ratolest, řídí dvojspřeží; "Věda a Sláva" - nahý muž, v ruce drží globus s pozlacenou soškou Viktorie držící ratolest, vedle něho žena s věncem na hlavě, v ruce drží vavřínovou snítku (G. Zala, 1906 - 1908). and Budapesti köztéri 1987, č. 115; Gerö 1990; Hájos 2001, s. 28.