Grassalkovichův palác, dnes sídlo slovenského presidenta. Na fasádě průčelí štítové plastiky: alegorie Ctností. Na slavnostním schodišti paláce čtyři alegorické plastiky v nikách, alegorie ročních dob jako bohyně: Jaro - Flora, Léto - Cerés, Podzim - Bakchus, Zima - Vulkán a putti s vázami., Rusina 1983, s., and Palác dal postavit oblíbenec Marie Terezie a jeden z nejbohatších mužů Uherska a milovník umění. Štítové plastiky není možné určit, protože chybějí atributy.
Kresba perem (134 x 181 mm). Figura v krajině pod kmenem stromu sedí mladá žena, Ceres, v klíně ovoce, pravici má položenou na kupoli kruhového chrámku. Na klín Ceres klade putto ovoce, druhý putto sedí na zemi u koše s ovocem, po levici Ceres snop obilí a plody. and Volrábová 2007#, 148-149 (Venuše).
Nástropní malba, V ústředním štukovém rámu tři scény - uprostřed Herkules (?), v pravé ruce kyj, levá opřená o znak Rottalů, sedí na oblaku s kupou válečných praporců, s jednou nohou na zádech muže, který je zády skloněn pod ním. S oblak slétá putto a věnčí jej květinovým věncem. Po jeho levici genius - okřídlený mladík s trubkou, po pravici Minerva ve zbroji. Mezi nimi putti s ratoletstmi a fasces. V oválných kartuších kolem hlavního tématu: Jupiter (koruna, žezlo, orel) a Diana (srpek měsíce nad čelem, pes, luk, šípy), Ceres na voze taženém draky, Juno na voze taženém pávy., Audyová 2005, 55-56., and Budova byla dokončena kolem r. 1660. Fresková dekorace stropu (31 výjevů) byla později (po r. 1717) přemalována bez respektu k původnímu ideovému záměru výzdoby. Centrální výjev zobrazuje patrně alegorii, apoteózu rodu Rottalů, svědčí proto zobrazení dvou znaků - jeden s aliančním znakem Rottalů a druhý na štítě Minervy s motivem znaku Trautmannsdorů (z doby přemalby patrně po r. 1717)
Lept (31, 1 x 19, 3 cm). V horní části kompozice zleva: Pomona za pomoci putti plní roh hojnosti ovovem, vedle ní stojí Ceres se srpem v ruce, přehlíží obilné pole. Vpravo putto ošetřuje vinici, Bakchus si prohlíží hrozny vína, v popředí výjevu Saturn s kosou, v pozadí oráč. Nad skupinou se vznáší orlice se svitkem v pařátech. V dolní polovině kompozice sedm sedících ženských postav s hradebními korunami na hlavách a nádobou s vytékající vodou v rukách - šest žen jsou personifikace moravských mest: Brno, Olomouc, Jihlava, Nové Město, Znojmo a Uherské Hradiště. Sedmá žena je bohyně Matky Země Gaia. Vlevo znak s moravskou orlicí, vpravo erb svobodných pánů Podstatských z Prusinovic. and Zelenková 2009#, 52-53, čk. 17.
Ve vnitřním dvoře mezi domy jsou osazeny plastiky ze zbořených nájemních domů. Ve na fasádě a výklenku zdi přiléhající ke stavbě v ulici Purkyňova jsou umístěny plastiky. Na levé straně zdi proti divákovi sousoší žena a putto vážící obilí do snopů (Cerera), uprostřed v nice žena s květinovým věncem a květinami (Flora), po pravé straně žena krmící hada, putto a kouhout (Hygeia.
Kresba (14, 6 x 19, 8 cm): Múzy sedí v přrodě, zpívají a hrají hudební nástroje (zleva doprava: přenosné varhany, loutna, cembalo, kniha not, flétna, violoncelo, které nedrží mezi koleny, jak bylo tehdy obvyklé, ale vedle sebe). Napravo sedí naslouchající Pán (kozí nogy, rohy) se syringou v ruce, za ním další Faun. Vozadí socha Pegasa na podstavci, vpravo nahoře sedí Apollón hraje na lyru, vedle něj nalevo sedí pastýř (pastýřská hůl) a napravo sedí Ceres (koruna z obilí na hlavě, srp). V levém dolním rohu lyra, triangl, trubka, housle a košík s ovocem. Na oblacích nahoře Minerva (přilba, kopí) a olympská božstva, nad Minervou letí putto s věncem. zprava přilétá Pegas., Fučíková 1997#, IV/197., and Vianen se odchýlil od Ovidiova líčení Mienrviny návštěvy na Helikónu (Proměny 5, 254-268) a přítomnost Pána, Apollóna a Ceres ukazuje, že se jedná o alegorický výjev. Putto věnčící Minervu ukazuje, že hlavní postavou je bohyně moudrosti a vědění a celý výjev hje třeba chápat jako oslavu Zlatého věku hojnosti a rozkvětu umění pod Minervinou zášťitou.