Kresba (30, 1 x 24 cm): Apollón (věnec, plášť sepnutý na rameni) hraje na violoncello uprostřed Múz zpívajících a hrajících nahudební nástroje. Zleva doprava: varhany, příčná flétna, trubka, bubínek, loutna, roh, třetí a poslední Múza je zobrazena s knihou v ruce. Vlevo v popředí říční bůh, vzadu Pegasos, výjev je umístěn do lesa., Prag um 1600#, II, č. 643 s. 174., and Patrně přípravná kresba pro malbu. Obdobná kompozice ze stejné doby, ale s Minervou, je ve Vídni (Albertina inv. n. 7995).
Kresba (14, 6 x 19, 8 cm): Múzy sedí v přrodě, zpívají a hrají hudební nástroje (zleva doprava: přenosné varhany, loutna, cembalo, kniha not, flétna, violoncelo, které nedrží mezi koleny, jak bylo tehdy obvyklé, ale vedle sebe). Napravo sedí naslouchající Pán (kozí nogy, rohy) se syringou v ruce, za ním další Faun. Vozadí socha Pegasa na podstavci, vpravo nahoře sedí Apollón hraje na lyru, vedle něj nalevo sedí pastýř (pastýřská hůl) a napravo sedí Ceres (koruna z obilí na hlavě, srp). V levém dolním rohu lyra, triangl, trubka, housle a košík s ovocem. Na oblacích nahoře Minerva (přilba, kopí) a olympská božstva, nad Minervou letí putto s věncem. zprava přilétá Pegas., Fučíková 1997#, IV/197., and Vianen se odchýlil od Ovidiova líčení Mienrviny návštěvy na Helikónu (Proměny 5, 254-268) a přítomnost Pána, Apollóna a Ceres ukazuje, že se jedná o alegorický výjev. Putto věnčící Minervu ukazuje, že hlavní postavou je bohyně moudrosti a vědění a celý výjev hje třeba chápat jako oslavu Zlatého věku hojnosti a rozkvětu umění pod Minervinou zášťitou.