Cíl sdělení: Byly sledovány analytické a klinické vlastnosti technologie proteinových biočipů pro imunochemická stanovení kardiálních markerů a jejich možné využití v diagnostice infarktu myokardu. Metodika: Stanovení hladiny kardiálních markerů (CKMB, MYO, GPBB, H-FABP, CAIII a cTnI) bylo provedeno systémem Evidence Investigator (Randox). Pro jednotlivé kardiální markery stanovené panelem Cardiac Array byly hodnoceny analytické parametry testu. Kardiální markery byly stanoveny ve vzorcích sér 28 pacientů (21 mužů, 7 žen, věk 47–86 let) s diagnózou akutního infarktu myokardu. Výsledky a závěry: Mezilehlá přesnost pro všechny analyty, kromě myoglobinu, je ve shodě s výrobcem (CV < 10%). H-FABP i GPBB jsou časnými markery akutního infarktu myokardu, přičemž H-FABP má pravděpodobně vyšší diagnostickou senzitivitu než myoglobin. Dá se očekávat, že stanovení kardiálních markerů proteinovými biočipy do budoucna najde své uplatnění v biochemické diagnostice poškození myokardu., Objective: The analytical and clinical performance of protein biochip technology of immunochemical analysis of cardiac markers and their use in diagnosis of acute myocardial infarction were evaluated. Method: Determination of concentration of cardiac markers (CKMB, MYO, GPBB, H-FABP, CAIII and cTnI) was performed by system Evidence Investigator (Randox). Analytical parameters of Cardiac array were tested. Markers of myocardial injury were determined in group of the 28 patients (21 men, 7 women, age 47–86 years) with acute myocardial infarction diagnosis. Results and conclusions: Reproducibility of all tests agree with data of producer (CV < 10%), except myoglobin assay. New substances H-FABP and GPBB are promising early markers of acute myocardial infarction and diagnostic sensitivity of H-FABP would be better than myoglobin test. In future, determination of new cardiac markers by protein biochips technology probably will be used in cardiologic diagnosis., Ulrychová Martina, Horáková L., Tichý M., Horáček J. M., Pudil R., and Lit.: 11
Rozvoj oblasti eHealth představuje kromě zřetelných společenských a ekonomických přínosů také významnou příležitost pro dodavatele informačních a komunikačních technologií. Jejich úspěšné uplatnění se v rostoucí konkurenci na rozvíjejícím se evropském trhu eHealth však předpokládá cíleně orientovaný vývoj zaměřený na potřeby uživatelů - zdravotníků, pacientů i systémových institucí z oblasti zdravotnictví. Ve snaze zmapovat tuto příležitost připravilo Technologické centrum AV ČR studii, jejímž cílem je srovnat možnosti výzkumu a vývoje v oboru ICT v ČR s potřebami aplikační sféry a přinést tak informace, které přispějí k efektivnímu řízení výzkumu a vývoje v oblasti eHealth jak na úrovni řídicí sféry, tak na úrovni jednotlivých výzkumných a vývojových institucí a podniků.V rámci studie bylo provedeno terénní šetření, které proběhlo formou řízených rozhovorů s vybranými zástupci uživatelů a dodavatelů. Studie byla realizována ve druhé polovině roku 2007 v rámci výzkumného záměru Strategické studie pro výzkum a vývoj., Further development in the eHealth area means beside the straightforward social and economical benefits also a significant opportunity for suppliers of information and communication technologies. Nevertheless, their success in the increasing competition on the evolving European market demands the target-oriented development focused to the needs of users - medics, patients and health care system institutions. With the effort to map this opportunity Technology Centre AS CR prepared the study, which goal is to compare the R&D possibilities in the ICT area in the Czech Republic with the needs of the application domain and to provide information useful for effective eHealth R&D management at the system level as well as at the level of particular R&D institutions and enterprises. In the scope of this study the field research based on interviews with selected representatives of users and suppliers was done.The study was realized in the 2nd half of 2007 in the scope of the research objective Strategic Studies for Research and Development., Martin Faťun, and Lit.: 4
Cíl: Gen pro adiponektin bývá označován jako kandidátní gen inzulinové rezistence (IR). V naší práci byl sledován možný vztah mezi jednonukleotidovým polymorfi smem (SNP) +276 G > T a markery inzulinové rezistence včetně lipidového a lipoproteinového profi lu u 355 dyslipidemických pacientů lipidové ambulance III. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a jejich prvostupňových příbuzných. Metody: SNP genu pro adiponektin byl detekován metodou polymerázové řetězové reakce v reálném čase s hybridizačními fl uorescenčními sondami. Rozdíly mezi genotypy ve spojitých proměnných byly analyzovány metodou ANOVA (upraveno na věk, pohlaví a obvod pasu). Výsledky: Nosiči genotypu GG měli významně vyšší hladiny celkového cholesterolu (GG: 6,54 ± 1,74 mmol/l, GT: 6,18 ± 1,45 mmol/l, TT: 6,25 ± 1,64 mmol/l, p < 0,05) a LDL cholesterolu (GG: 4,12 ± 1,49 mmol/l, GT: 3,78 ± 1,31 mmol/l, TT: 3,70 ± 1,34 mmol/l, p < 0,05) než jedinci s alelou T. Přítomnost alely T na pozici 276 byla u heterozygotů naopak spojena s vyšší koncentrací inhibitoru aktivátoru plasminogenu 1 (PAI-1) (GG: 71,50 ± 41,0 μg/l, GT: 81,0 ± 38,7 μg/l, TT: 70,14 ± 44,4 μg/l, p < 0,05). Závěr: Ve studii byla zjištěna slabá asociace heterozygotů-nosičů T alely polymorfi smu +276 G > T genu pro adiponektin a jedním markerem inzulinové rezistence, avšak nebyl nalezen vztah k sérovému adiponektinu, inzulinu, body mass indexu a dyslipidemickým fenotypům., Aim: The adiponectin gene has been proposed as a potential candidate gene for IR. We analysed possible relationship between +276 G > T SNP and IR markers together with lipid and lipoprotein profi les in 355 Czech dyslipidemic patients of Lipid Center, University Hospital Olomouc, and their fi rst degree relatives. Methods: The +276 G > T SNP of adiponectin gene was detected by real time PCR method with hybridization fl uorescence probes in LightCycler. Between-genotype differences in continuous variables were analyzed by ANOVA after adjustment for age, sex and waist circumference. Results: Subjects with GG genotype were associated with higher total cholesterol (GG: 6.54 ± 1.74 mmol/l, GT: 6.18 ± 1.45 mmol/l, TT: 6.25 ± 1.64 mmol/l, p < 0.05) and LDL cholesterol (GG: 4.12 ± 1.49 mmol/l, GT: 3.78 ± 1.31 mmol/l, TT: 3.70 ± 1.34 mmol/l, p < 0.05) in comparison with T allele carriers. On the contrary, the presence of T allele in position 276 in heterozygotes was associated with higher levels of plasma inhibitor of activator of plasminogen 1 (PAI-1) (GG: 71.50 ± 41.0 μg/l, GT: 81.0 ± 38.7 μg/l, TT: 70.14 ± 44.4 μg/l, p < 0.05). Conclusion: In this study, the poor association between carriers- heterozygotes of T alelle of +276 G > T polymorphism of gene for adiponectin and one marker of insulin resistance was found. However, no relationship was detected with plasma adiponectin, insulin, body mass index and dyslipidemic phenotypes., Novotný Dalibor, Vaverková H., Karásek D., Halenka M., Lukeš J., Slavík L., Bartková M., Schneiderka P., and Lit.: 11
Verejné zdravotné poistenie je založené na princípe solidarity.Autori v článku analyzujú desaťročné obdobie využívania indexov rizika nákladov v prerozdeľovacom mechanizme zdravotného poistenia v Slovenskej republike. Z výsledkov analýzy je zrejmý postupný nárast indexu rizika nákladov oproti roku 1999 v najvyšších vekových skupinách, v ktorých platiteľom poistného je štát a teda i nárast finančných prostriedkov, vynakladaných na poskytnutú zdravotnú starostlivosť v týchto vekových skupinách.Táto skutočnosť má význam aj z dôvodu prognóz vývoja stavu obyvateľstva, nakoľko trend vývoja populácie ukazuje starnutie obyvateľstva. Jeden z najprepracovanejších systémov prerozdeľovania poistného je zavedený v Spolkovej republike Nemecko a okrem veku a pohlavia zohľadňuje aj ďalšie parametre. V Českej republike bol systém nákladových indexov podľa pohlavia a 18 vekových skupín, členených po 5 rokoch zavedený od roku 2005. V porovnaní so Slovenskou republikou využíva aj prerozdeľovanie podľa výskytu poistencov, za ktorých bola zdravotnými poisťovňami uhradená zvlášť nákladná zdravotná starostlivosť. Finančne spravodlivejší solidárny systém v Slovenskej republike je teda možné dosiahnuť zavedením ďalšieho parametra do systému prerozdeľovania poistného., Public health care system is based on the solidarity. The authors of the article analyzed a decade during which the cost risk indices were applied to redistribution mechanism of the health care insurance in Slovak Republic. Conclusions of the analysis yield significant gradual increase in cost risk index as compared to the year 1999 in the group of elderly, whose insurance fees are covered by the state, as is the financial package supplied to the system for the provided health care in this group of patients. This finding has a prognostic significance given the fact that the general population is getting old. One of the most complexes of redistribution mechanism known is the system used in Germany. The German system adjusts for additional markers besides the age and gender. In the Czech Republic, the cost index system, being used since 2005, reflects the gender and 18 age groups - each age group being five years apart. Unlike Slovak Republic, the Czech system redistributes the finance flow depending on the distribution of health care participants and the most cost demanding health care covered by the insurance companies. The solidarity system in Slovak Republic could be improved by adjusting for additional marker, thus making the system financially fair., Viera Švihrová, Eduard Kováč, Tibor Baška, Henrieta Hudečková, and Lit.: 11
V červnu 2008 svolala Evropská regionální úřadovna SZO do Tallinnu (Estonsko) Evropskou ministerskou konferenci o zdravotních systémech: zdravotní systémy, zdraví a blahobyt. Cílem konference bylo pozvednout zdravotní systém do popředí politického zájmu evropských členských zemí a soustředit se na posílení budoucí podpory SZO členským zemím při tvorbě svého vlastního zdravotního systému, rozvoji zdravotní politiky a aktivit v oblasti péče o zdraví. Hlavním výsledkem konference byla příprava a přijetí Tallinnské charty. Článek přináší stručný komentář několika publikací, které tvořily teoretický základ konference., In June 2008, the WHO Regional Office for Europe convened the WHO European Ministerial Conference on Health Systems: Health systems, Health and Wealth, in Tallinn (Estonia). The conference aims to place the health system high on the political agenda of European Member States and to provide focus for strengthening future WHO support to Member States in the development of their own health systems, policies and public health activities. The develop- ment and adoption of the Conference Charter was a key output of the Tallinn conference. The article presents a concise commentary of several publications which created the theoretical background of the conference., Jan Holčík, and Lit.: 20