Ačkoli se výzkum krasu a jeskyní běžně považuje spíše jen za hobby početně omezené skupiny nadšenců-speleologů, mnozí lidé rádi navštěvují zpřístupněné jeskyně v Česku i v zahraničí a vyrážejí do krasových území v Chorvatsku, Slovinsku, Provence, Kentucky, jihovýchodní Asii i jinde. Krasová území pro nás, kteří je studujeme, jsou též krásná - své pojmenování však od krásy odvozené nemají. V původním významu termín „krš“ (v německé transkripci „karst“, italsky „carso“, česky „kras“) znamenal jižně od Alp kamenitou krajinu s nečetnými zdroji vody i vegetace, jejíž překonání pro středověké poutníky představovalo podobné utrpení jako zdolat písečnou poušť. Krasová území ale znamenají kromě turistické atraktivity i oblasti s ekonomickým významem a se zdroji unikátních nerostných surovin (například bauxity; hlavní zdroj hliníku) a především vody (až 25 % světové spotřeby vody pochází z krasových oblastí). Studium krasu a jeskyní tak napomáhá dešifrovat jejich vývoj a přispívá k ochraně i udržitelnému využívání. and Pavel Bosák, Petr Pruner.
Bezpečnější provoz na silnicích nebo ekologicky vyčištěné odpadní vody - jen střípek z mozaiky přikladů celého seznamu oblastí, v nichž se uplatňuje spolupráce odborníků z Akademie věd se soukromým sektorem. Za loňský rok bychom napočítali stovky projektů, patentů, expertiz a smluv ústavů Akademie věd s partnery z nejrůznějších odvětví průmyslu, zdravotnictví a zemědělství. and Jana Olivová, Leona Matušková.
CZELO ve spolupráci se Stálým zastoupením ČR při EU a Ministerstvem zemědělství ČR uspořádalo 10. června 2014 v Bruselu konferenci věnovanou výzkumu v zemědělství. Třetí ročník se zaměřil na výzkum v oblasti vodních zdrojů a technologií pro jejich efektivní využívání. Zúčastnilo se na 60 posluchačů z řad odborné bruselské veřejnosti, regionálních zastoupení v Bruselu a evropských institucí. and Kateřina Slavíková.