The present study aimed to explore the accessibility and the quality of mental health care for foreigners in Prague. Introduction briefly outlines the situation of immigration and foreign population in the Czech Republic with a particular focus on the capital city. Further, risk factors that are associated with mental health of foreigners who live in the Czech Republic are discussed. A summary about culturally competent practice in mental health care and the current state of the Czech mental health care conclude this section. Empirical part explores foreigners’ experience with mental health services in Prague and identifies the principal barriers that hinder their access to a good quality care. The sample was composed of 27 participants, of which 20 were English and 7 Russian speaking. Data collection was primarily via an online questionnaire and several semi-structured interviews. The findings identified four principal barriers that adversely impact the accessibility (cost, language, information, accessibility), and two barriers that adversely impact the quality (professionalism, cultural differences) of mental health care for foreigners. Outcomes of the research are discussed and possible ways that could lead to an improvement of the current situation are suggested. Finally, we provide a brief overview of mental health institutions in Prague where foreigners may seek help. and Výzkumná práce se zabývá tématem dostupnosti a kvality péče o duševní zdraví pro cizince, kteří žijí v Praze. Úvodní část stručně nastiňuje situaci imigrace a cizinců v České republice, a to zejména v hlavním městě. Dále jsou popsány některé rizikové faktory, které souvisejí s duševním zdravím cizinců žijících v České republice. Shrnuty jsou také některé poznatky o kulturní kompetenci v péči o duševní zdraví kulturně a jazykově odlišných klientů, a teoretickou část uzavírá kapitola o současná situaci péče o duševní zdraví v České republice. Empirická část má formu kvalitativní studie, jejímž cílem bylo zmapovat zkušenosti cizinců s péčí o duševní zdraví v Praze a identifikovat hlavní překážky, se kterými se cizinci setkávají v souvislosti s dostupností a kvalitou služeb v Praze. Výzkumný vzorek sestával z 27 účastníků, přičemž 20 bylo anglicky a 7 rusky hovořících. Sběr dat probíhal prostřednictvím online dotazníku a následných polo strukturovaných rozhovorů. Výsledky identifikovaly 4 bariéry v souvislosti s dostupností (cena, jazyk, informace, dostupnost), a 2 bariéry v souvislosti s kvalitou péče o duševní zdraví (profesionalita, kulturní odlišnosti). Výsledky výzkumu jsou v závěru diskutovány a jsou navrženy možné cesty, které by mohly přispět ke zlepšení současné situace. Jsou také zmíněna některá pracoviště, kde cizinci mohou vyhledat odbornou psychologickou pomoc.
Žít v cizině, adaptovat se na nové prostředí a novou mentalitu obyvatel a přijmout novou identitu cizince je všestranně náročný proces. Z toho důvodu vznikla Facebooková skupina „Češi v zahraničí: Sám sebou i v cizině”, která si klade za cíl vzájemnou podporu a inspiraci Čechů v podobné životní situaci v cizině. and Living abroad, adapting to a new environment and a new mentality of people and adopting a new identity as a foreigner is a very psychologically demanding process by all means. For this reason, a Facebook group “Czechs abroad: be yourself even abroad” was formed. It aims to support and inspire Czechs in a similar life situation abroad.
Psychosociální faktory významně participují na patogenezi komplexních chorob. Jejich působení na mnoha úrovních organismu koresponduje s bio-psycho-sociálním konceptem zdraví a nemoci. Mozek, chování a imunita jsou úzce propojeny a reagují na environmentální kontext. Účinky chronického psychosociálního stresu popisuje model alostatické zátěže, jenž ozřejmuje dynamičnost nastavení biologických procesů a význam mozku pro zpětnovazebnou regulaci v adaptaci na prostředí. Osobnost jedince, jeho kognitivní a emoční charakteristiky, kvalita sociálních vztahů a socioekonomické faktory modifikují stresovou zátěž a mají přímý i nepřímý vliv na zdraví. Řada účinků psychosociálních faktorů je zprostředkována epigeneticky; v období raného vývoje tento mechanismus formuje vulnerabilitu vůči rozvoji patologií souvisejících se stresem. Psychické, genetické, behaviorální a environmentální vlivy spolu průběžně interagují. Nepřímé účinky psychosociálních faktorů spočívají v modifikaci chování a životního stylu. Toto působení je obousměrné, neboť životní styl zpětně ovlivňuje psychické a fyzické zdraví. Přístupy, zaměřené na podporu odolnosti vůči stresu, mají důležité místo v prevenci., Psychosocial factors significantly participate in the pathogenesis of complex diseases. Their effects correspond to the bio-psycho-social concept of health and disease on many levels. Brain functions, behaviour and immunity are closely linked and responsive to the environmental context. The effects of chronic psychosocial stress are described by the allostatic load model which highlights dynamic adjustment of biological processes and the importance of the brain for feedback regulation in adapting to the environment. The personality of an individual, his cognitive and emotional characteristics, quality of social relationships and socioeconomic factors modify stress load and have a direct and indirect impact on health. Many of the effects of psychosocial factors are mediated epigenetically. In the early development epigenetic mechanisms form the vulnerability to stress-related pathologies. Psychological, genetic, behavioural and environmental factors continuously interact. The indirect effects of psychosocial factors are contained in the modification of behaviour and lifestyle. These effects are bidirectional, because lifestyle in turn has an impact on mental and physical health. Approaches aimed at promoting resilience to stress play an important role in prevention., Šárka Kunzová, Drahoslava Hrubá, Pavel Řimák, Ondřej Sochor, and Literatura
Studie představuje výsledky výzkumu zaměřeného na psychologické dopady spojené s epidemií covid-19 v České republice v průběhu měsíců březen–květen 2020. Cílem studie je sledovat a popsat dynamiku psychologických ukazatelů v čase, s ohledem na vývoj situace v ČR – od prvního nárůstu počtu nakažených a výrazných restrikcí, přes kulminaci a ústup první vlny epidemie, až k pomalému návratu do stavu uvolněných restrikcí. Výzkum pracuje se souborem 2716 respondentů ve věku 18–89 let, kteří se zúčastnili on-line dotazníkového šetření, případně byli dotazováni trénovanými výzkumnými asistenty (zejm. v případě seniorů a dalších osob, kteří neměli přístup k internetu). Výzkumná data zahrnovala deskriptivy účastníků a výsledky psychologických testů zaměřených na emoční stavy respondentů, jejich psychický nepokoj (distres) a přítomnost úzkosti a deprese. Tyto psychologické ukazatele byly sledovány jak v celém souboru, tak ve skupinách podle pohlaví a věku. Výsledky dokládají, že nastalá epidemická situace souvisela s výrazným nárůstem negativního emočního prožívání, se symptomatikou psychického nepokoje, úzkostí a depresí, a to až do období kulminace. Poté bylo zaznamenáno postupné zlepšování psychického stavu dotazovaných osob. Negativní dopady byly výraznější v populaci mladších dospělých a v populaci žen. Výsledky poukazují také na rozdílnosti v míře reportovaného stresu u izolovaných osob, které byly dotazovány zprostředkovaně (asistenty), oproti osobám, které reportovaly svůj stav přímo do dotazníku. V případě nezprostředkovaného dotazování byly hodnoty negativních psychických ukazatelů vyšší, oproti osobám, které byly dotazovány asistenty. and The study presents the results of a screening focused on the psychological impact associated with the outbreak and further development of COVID-19 pandemic in the Czech population during March – May 2020. The aim of the study was to investigate temporal dynamics of psychological impact covering the first wave of the epidemic, i.e., first phases of the epidemic growth, culmination, decrease, and slow return to a normal lifestyle. The sample of 2716 respondents aged between 18 and 89 years participated in an online survey from March 18th to May 25th, 2020; part of them (typically seniors and others, who had not access to the internet) were assisted in entering the data by trained interviewers. The survey comprised questionnaires capturing emotional states, psychological disturbance, anxiety, and depression. The changes in the scores by pandemic phase (time frame) were studied for the whole sample and for gender and age groups. The results show that the threat of COVID-19 caused a significant increase in negative emotional experience and in the symptoms of psychological disturbance, anxiety, and depression in the Czech population in time of infection culmination, even when the spread of the pandemic was well controlled, and then a gradual decline over time. The data indicated that the pandemic situation had a more pronounced impact on women and younger adults. The study also showed that in situations of pandemic stress associated with isolation, when isolated people are interviewed about their mental state, their reports on negative experiencing might be significantly reduced compared to direct anonymous selfreports data entry.
V článku jsou popsány základní princip psychiatrické péče v Bulharku, její financování, úhrady a organizace. Hlavním zdroje financování zdravotnictví v Bulharsku je veřejné zdravotní pojištění. Ambulatní psychiatrická péče je hrazena z pojištění, zatímco lůžková psychiatrická péče je hrazena ze státního rozpočtu. Strategické dokumenty z oblasti péče o duševní zdraví zdůrazňují a lidská práva pacientů s duševním onemocněním a organizační reformy směrované na podporu komunitní péče., In the paper, basic principles of psychiatric care, its financing, purchasing and organisation is described. The main source of health financing in Bulgaria is public health insurance. Outpatient psychiatric care is financed by insurance, but inpatient psychiatric care is financed by the government. The strategic mental health policy documents stress human rights of patients with mental illness and organizational reforms directed toward promotion of community care., Martin Dlouhý, Hristo Hinkov, and Literatura
Článek se zabývá problematikou kvality péče v psychiatrických léčebnách v kontextu práv hospitalizovaných pacientů a práv osob s duševní poruchou. V práci jsou analyzovány dostupné poznatky o podmínkách péče, ochraně a dodržování práv pacientů v psychiatrických léčebnách a diskutovány příčiny existujících problémů v kontextu celého systému péče o osoby s duševní poruchou v České republice. Byla použita metoda analýzy právního rámce, sekundární analýza výsledků výzkumů ke kvalitě péče v psychiatrických léčebnách, sekundární analýza zpráv monitorujících práva pacientů v léčebnách a vlastní dotazníkové šetření mezi pacienty. Empirické šetření potvrdilo, že vysoké procento pacientů v psychiatrických léčebnách není informováno o svých právech během léčby. Pacienti nedostávají informace, na které mají právo: informace o nemoci, o diagnóze, lécích a jejich vedlejších účincích. Ačkoliv je převážná většina pacientů s podmínkami léčby v psychiatrických léčebnách spíše spokojena, pacienti by uvítali zlepšení podmínek léčby, zlepšení způsobu komunikace mezi nimi a personálem a vyšší míru informovanosti o léčbě, o jejím průběhu a o právech pacienta. Pouze část změn navržených pacienty (např. materiální vybavení) by vyžadovala zvýšené finanční výdaje. Zlepšení informovanosti pacientů v oblasti jejich práv a ve vztahu k léčbě, zlepšení způsobu komunikace s pacienty, změny v režimu a v množství času věnovaného pacientům, je možné uskutečnit i za stávajících podmínek. Nedostatek dat a informací o kvalitě zdravotní péče je jednou z hlavních příčin, proč podmínky a způsob péče v psychiatrických léčebnách neodpovídají potřebám hospitalizovaných pacientů a moderním trendům v péči o osoby s duševní poruchou. Mezi hospitalizovanými psychiatrickými pacienty lze provádět měření spokojenosti s poskytovanou péčí v léčebnách a výsledky využívat k hodnocení kvality péče. Pro monitorování práv pacientů lze využít i nevládní neziskové organizace sdružující uživatele psychiatrické péče., The subject of this article is quality of care in czech psychiatric hospitals/mental institutions in context of rights of patients and rights of persons with mental illness. The aim of this article is to analyse current knowledge about conditions of care and protection of human rights in psychiatric institutions and to discuss causes of existing problems in context of the system of mental health care in Czech Republic. Analysis of legal regulations, secondary analysis of results of previous surveys of quality of care in czech psychiatric institutions, secondary analysis of human rights reports and own survey. Survey confirmed that hight percentage of patients in psychiatric hospitals/mental institutions doesn’t obtain infomation about rights during hospitalization. Patients aren’t informed about their diagnosis, medication, side effects of medication. Despite of these findings most of responding patients are fairly satisfied with conditions of care. Survey verified hypothesis that psychiatric patients can participate in questioning about satisfaction with care and that results can be used for assessment of quality of care. Monitoring of human rights in psychiatric hospitals can be carried out by nongovernmental organizations of users of care. Key words: mental health, rights of patients, rights of persons with mental illness, quality of care, assessment, psychiatric hospitals/mental institutions., Lucie Rybová, and Lit.: 23
V článku jsou popsány principy péče o duševní zdraví v Rumunsku, její financování, úhradové mechanismy a organizace. Hlavním zdroje financování zdravotnictví v Rumunsku je veřejné zdravotní pojištění. Strategické dokumenty z oblasti péče o duševní zdraví zdůrazňují a lidská práva pacientů s duševním onemocněním a organizační reformy směrované na podporu komunitní péče., IIn the paper, principles of mental health care in Romania, its financing, reimbursement and organisation are described. The main source of health financing in Romania is public health insurance. The strategic mental health policy documents stress human rights of patients with mental illness and organizational reforms directed toward promotion of community care., Martin Dlouhý, Georgiana Cosoveanu, and Literatura
Ve studii byly sledovány dvě skupiny experimentální (řízené skupinové cvičení a individuální cvičení, edukace v oblasti zdravého životního stylu) a skupina kontrolní (pouze edukace v oblasti zdravého životního stylu). Všechny skupiny absolvovaly v rámci edukace přednášky zaměřené na pohybovou aktivitu, zdravou výživu a duševní zdraví. Anamnestické údaje, údaje o stravovacích zvyklostech, údaje subjektivního hodnocení vlastního zdraví a dalších vybraných ukazatelů kvality života byly zjišťovány pomocí dotazníků. Pro posouzení vlivu edukace a pohybové aktivity na oblast psychiky byly použity otázky orientované na vyjádření pozitivních nebo negativních pocitů. U otázek vyjadřujících pozitivní/negativní pocit či pozitivní/negativní stanovisko bylo hodnoceno zvýšení/snížení frekvence výskytu pozitivních/negativních pocitů. Po edukaci a desetiměsíční intervenci pohybovou aktivitou došlo u skupiny 1 (skupinová pohybová aktivita) k významnému pozitivnímu posunu v oblasti hodnocení vlastního zdraví a v oblasti zapojení do společenského života. Celkové skóre u pozitivně orientovaných otázek bylo významné u obou experimentálních skupin (skupina 1 p<0,001, skupina 2 p<0,05). Celkové skóre u negativně orientovaných otázek bylo u obou experimentálních skupin shodné a představovalo hladinu statistické významnosti p<0,05. Zdá se, že změny v pohybovém režimu, vlivem pravidelné dlouhodobé a především řízené pohybové aktivity i o relativně nízkém objemu a intenzitě, mohou hrát pozitivní roli nejen ve zdravotní prevenci, ale též ve zlepšeném vnímání vlastního zdraví a kvality života., Two experimental groups (an instructed group exercise program and an individual exercise program, healthy lifestyle education) and a control group (healthy lifestyle education only) were observed in our study. Healthy lifestyle education included lectures on physical activity, healthy diet and mental health and was undergone by all the groups. Questionnaires were used to obtain participants' anamnestic data, data on eating habits, self-reported health status and other selected indicators of quality of life. To assess the influence of education and physical activity on mental state, questions focused on expressing positive and negative feelings were applied. Increases/decreases in the incidence frequency of positive/negative feelings or attitudes were examined. After the education program and the 10-month physical activity program, group 1 (group exercise program) demonstrated a significant positive shift in self-reported health status and in participation in social life. The total score of positively oriented questions changed significantly in both experimental groups (p<0.001 in group 1, p<0.05 in group 2) whilst the total score of negatively oriented questions was equal in both experimental groups (p<0.05). It seems that regular, long-term and, most importantly, instructed physical activity, despite its low volume and intensity, can have beneficial effect not only on disease prevention but also on self-reported health status and quality of life., Dana Fialová, Věra Vlastníková, and Literatura