The article examines the meaning of the other for Kant's idea of autonomy. Autonomy is interpreted, in relation to the universal demand of the ethical, as governing the will by principles. Autonomy as principled self-determination by means of the practical law cannot be understood as the standpoint of an isolated subject. Instead we must understand it as a standpoint taken towards others, which we treat as the aspect of spontaneity, and at the same time as a standpoint taken thanks to others, since others make possible its awakening and development - here the aspect of receptivity is discussed. In this two-way relation between autonomy (enabled by a self-determining goverment by principle) and the other, the character of dialogical mutuality is exhibited: autonomy is the principled considerateness of a good will towards others, and, in order for it to be such, it must be initiated by others., Ondřej Sikora., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Studie se v první řadě zabývá otázkou, jaké tresty a odměny jsou v současnosti používány ve skautských oddílech. Zajímalo nás, zda se mezi českými oddíly najdou takové, které tresty a odměny ze svého repertoáru zcela vyřadily a naopak, zda existují oddíly, které se důsledně drží tradičních výchovných metod. Dále se ptáme, zda samotní vedoucí vnímají změnu ve výchovné motivaci v oddílech, kde prožili své dětství a kde nyní působí. Výzkum se zabývá také otázkou, zda děti a vedoucí z jednoho oddílu vnímají výchovné prostředky stejně nebo rozdílně. Konečně se snažíme odpovědět na to, zda systém výchovných prostředků ovlivňuje vztah mezi vedoucím a dítětem.
Výzkumu se zúčastnilo celkem 131 probandů ze 14 skautských oddílů, z toho 3 oddíly byly vodní, 11 oddílů pěších. Data byla sesbírána formou nově vytvořeného kvalitativního dotazníku, který vycházel z již dříve uskutečněných semistrukturovaných rozhovorů na stejné téma. Po vyplnění dotazníků následovala ještě diskuse všech zúčastněných členů jednotlivých oddílů. Aby bylo sbírání dat efektivnější, byl použit také on-line dotazník, který vyplnilo 18 probandů. U těchto účastníků nedošlo k následné diskusi.
Výsledky ukazují, že ve volbě výchovných prostředků se české skautské oddíly diametrálně odlišují. Existují oddíly, používající tvrdé tresty i oddíly, které tresty záměrně nepoužívají. V oblasti odměn jsou si oddíly více podobny, avšak rozdílný bývá účel, který má odměna plnit. Dle výzkumu existují v naší republice minimálně dva oddíly, kde již funguje poměrně nový „respektující přístup“, přijetí podobného přístupu je však velmi náročné a v rámci organizace, jakou je Český skaut, má prozatím své meze. and This study deals primarily with the question:„Which punishment and rewards are used by contemporary Czech scout guides?“. Our goal was to find out if there is any scout group, where no punishment and rewards are being used and on the other hand, if there is any scout group, which strictly sticks to the old tradition of upbringing methods. Other goals are to verify: if the upbringing methods used by scout guides changed anyhow in time, if the system of upbringing methods influences the relationship between guides and children and if there is any difference between perceiving rewards and punishment by children and by guides.
The research attended 131 volunteers from 14 scout groups, thereof 11 were the terrestrial scout groups, the rest of them were water scouts. I chose the method of a qualitative questionnaire, which was created on the basis of previous interview, used in the pilot study. After filling out the questionnaires, there was also a thematic discussion involving all members of the particular groups. 18 volunteers filled out an on-line form of questionnaire, without following discussion. The results show that there is a big difference between the upbringing methods used by various Czech scout guides. The research revealed two scout groups, guides of which use the alternative upbringing methods, based on respectful access to children. This means that systems like that can work in scout groups, but we find making this big change of access to children very hard, because of the socio-historical context of our country. The other results say that the system of raising methods does influence the relationship between a guide and a child. The majority of Czech scout groups have changed these methods in accordance with development of education in society.
venkovským obcím na uváženou napsal Hanuš Zrzavý, Za tuto přednášku, pronesenou ve schůzi lidu v Dol. Krupé, přiřknuta byla spisovateli slav. učitel. spolkem „Budeč Německobrodská“ čestná cena jednoho dukátu., and Tiskem knihtiskárny F. Šimáčka
Tento článek pojednává o volnosti poskytované vychovatelem jako o konkrétním výchovném prostředku, který ovlivňuje utváření psychické odolnosti u předškolních dětí. Teoretický rámec práce tvoří koncepce vlastní vnímané účinnosti (self-efficacy) A. Bandury. Empirická část se zaměřuje na instituci mateřské školy. Za pomoci kvantitativních i kvalitativních metod mapuje prostředí mateřské školy z hlediska rozvíjení psychické odolnosti. Cílem je zjistit, jaké možnosti zvyšování self-efficacy poskytuje mateřská škola oproti rodinnému prostředí. Zajímá nás míra volnosti, kterou dopřávají dětem na jedné straně učitelé v mateřské škole a na druhé straně rodiče. and The purpose of this article is to investigate the influence of liberty in upbringing on self-efficacy and resilience in preschool children. As a theoretical framework of this paper we chose the concept of selfefficacy created by A. Bandura. The empirical part is focused on the institution of kindergarten. It maps the background in kindergartens by means of both quantitative and qualitative research. The aim is to define which opportunities of increasing self-efficacy are provided in kindergartens, in comparison to the family milieu. We are interested in degree of liberty given in kindergartens and in families.