Článek analyzuje tři důležité podmínky pro krajskou zdravotní politiku v období 2003-2010: (1) personální obsazení krajských orgánů, zabývajících se zdravotnictvím; (2) formulaci strategických dokumentů (krajských zdravotních plánů) a (3) vztahy mezi jednotlivými kraji a vládou ČR. Metody: Autoři textu se snažili zjistit, zda v předchozích třech bodech došlo k výrazné změně trendů mezi jednotlivými kraji. Shromáždili údaje o vývoji počtů krajských úředníků zaměřených na zdravotní problematiku, o krajských zdravotnických plánech a politické příslušnosti krajských zastupitelů a členů vlády ČR. Závěr: Systematická práce na krajských zdravotních plánech částečně závisí na dostatečném počtu úředníků na krajských úřadech. Byl zjištěn možný negativní vliv v téměř nezměněné normativní opozici vůči vládě. Počet úředníků zaměřených na zdravotní problematiku se zvýšil během období 2006-2010 o 37%. Sledováním poměru počtu obyvatel k počtu úředníků jsme prokázali, že rozdíly mezi průměr a střední hodnoty byly sníženy. Porovnání krajů v průběhu 2003-2010 ukázalo, že v deseti (z 13) krajů se zvýšila produkce strategických dokumentů (zdravotních plánů), ale kvalita některých z těchto dokumentu je diskutabilní., The paper analyses three important tight with regional health policy during period 2003–2010: (1) personal capacity of regional authorities (2) formulation of strategic documents and (3) relationship among regions and the cabinet. Methods: We tried to find out if there are some important trends’ changes among regions in previous three points. We gathered data about number of officers focused on health matters; regional strategic documents and political affiliation of members of regional councils and the cabinet members. Conclusions: Systematic work on regional strategic document partly depends on sufficient personal capacity of regional authorities, and possible negative effect was identified in almost present normative opposition to the cabinet. Number of officers focused on health matters was increased about 37 % during 2006–2010 and by usage indicator of officer’s stress (number of inhabitants to numbers of officers) we proved that differences among average and median values was decreased. Comparison of regions during 2003–2010 showed that 10 of 13 regions increased production of strategic documents; however the quality some of this document is disputable., Marek Pavlík, and Lit.: 24
Vývoj nemocnosti a úmrtnosti ve skupině CMP je dlouhodobě spíše disproporcionální. Zatímco dochází celkově k poklesu úmrtnosti podobně jako u kardiovaskulárních onemocnění, představuje stagnující a možná i zhoršující se vývoj nemocnosti vážný problém z hlediska zvyšující se společenské a ekonomické zátěže. Příčiny takové disproporce lze spatřovat v nevyváženém tempu rozvoje individuálně zaměřené medicíny a v nepříznivém vývoji determinant zdraví a nemoci ve skupině onemocnění cévními mozkovými příhodami. Společenský vývoj a možnosti kontroly determinant zdraví a nemoci představují pro současnou společnost naléhavou výzvu, v případě neřešení však také vážné riziko. Práce srovnává vývoj v ČR se situací v USA a EU., Development of morbidity and mortality in the group of CMP is in a long-term rather disproportionate. While there is a decrease in overall mortality, as in cardiovascular disease, the stagnating and possibly worsening development of a serious disease is a problem in terms of increasing social and economic burden. The causes of such disparities could be viewed in an unbalanced rate of development of individual-oriented medicine and adverse developments such as : determinants of health and illness in a group of cerebral vascular disease events. Social development and options for control determinants of health and illness are for the current call. In the case of unsolving this might be also serious risk. The work compares the development of CR with the situation in the U.S. and the EU., Dubravka Jaganjacová, Petr Háva, and Lit.: 18
Cílem práce je kritická reflexe probíhajících reforem péče ve visegrádských zemích (V4) v kontextu globalizace a ve vztahu k mezinárodnímu diskurzu těchto procesů. Výzkumné otázky se vztahují k základnímu pojetí a příčinám těchto reforem, k jejich zdravotním a sociálně-ekonomickým důsledkům. Práce využívá metody analýzy veřejných politik. Teoretická východiska: jsou zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a na kritickou reflexi společenských důsledků ekonomické globalizace. Zjištění: země V4 patří ke skupině transitivních ekonomik s horším zdravotním stavem (health gap) v porovnání s vyspělejšími státy OECD. Tento problém nové reformy neřeší. Tlak ekonomicky orientované globalizace (preference ekonomického růstu nad sociálním rozvojem) na nízkou cenu práce a omezení aktivit sociálního státu tuto situaci zhoršuje. Zdravotnické systémy V4 jsou dlouhodobě podfinancovány a nedosahují průměru vyspělých zemí OECD nebo EU. Zatímco cíle a výsledky reforem po roce 1990 vedly k rozvoji demokratických svobod a občanské participace, lze současné reformy po roce 2000 charakterizovat jako určitou negaci takového vývoje a omezení občanských svobod a lidských práv. Příčiny reforem po roce 2000 jsou spatřovány v rostoucím vlivu nad národních korporací a ekonomické globalizace. Zaměření reforem v transitivních ekonomikách se soustřeďuje téměř výhradně na ekonomické cíle, zatímco v rámci mezinárodního diskursu jsou rozvíjeny širší koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb a také jejich soulad s lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of this article is a critical reflection of current health care reforms in Visegrad countries in the context of globalization and in relation to international discourse of these processes. The research questions are oriented at essential concept, causes and health and socioeconomic effect of these reforms. The main methods used in this work are methods of public policy analysis. Theoretical concepts target the evaluation of health systems and the critical reflection of social effects of economic globalization. Finding: Countries V4 are transitive economics with poorer heath status (health gap) in comparison with more development countries OECD. This problem is not solving by these reforms. The situation is going worse by pressures of economic globalization on low labour price and by reduction of welfare states activities.Health care systems of V4 countries are long-term sub financed and they don't reach level of development OECD or EU countries. While objectives and results of reforms after 1990 were directed at development of democratic freedoms and civic participation, we can designate current reforms (after 2000) as negation of this development and as a restriction of civic and human rights. The objective of reforms in transitive economics is focused purely on economic targets however in the international discourse are developing concepts with the emphasis on long - term sustainability through enforcing performance efficiency and quality and on harmony of these concepts with human rights., Petr Háva, Pavla Mašková-Hanušová, and Lit.: 67
Cílem práce je kritická reflexe probíhajících reforem péče ve visegrádských zemích (V4) v kontextu globalizace a ve vztahu k mezinárodnímu diskurzu těchto procesů. Výzkumné otázky se vztahují k základnímu pojetí a příčinám těchto reforem, k jejich zdravotním a sociálně-ekonomickým důsledkům. Práce využívá metody analýzy veřejných politik. Teoretická východiska: jsou zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a na kritickou reflexi společenských důsledků ekonomické globalizace. Zjištění: země V4 patří ke skupině transitivních ekonomik s horším zdravotním stavem (health gap) v porovnání s vyspělejšími státy OECD. Tento problém nové reformy neřeší. Tlak ekonomicky orientované globalizace (preference ekonomického růstu nad sociálním rozvojem) na nízkou cenu práce a omezení aktivit sociálního státu tuto situaci zhoršuje. Zdravotnické systémy V4 jsou dlouhodobě podfinancovány a nedosahují průměru vyspělých zemí OECD nebo EU. Zatímco cíle a výsledky reforem po roce 1990 vedly k rozvoji demokratických svobod a občanské participace, lze současné reformy po roce 2000 charakterizovat jako určitou negaci takového vývoje a omezení občanských svobod a lidských práv. Příčiny reforem po roce 2000 jsou spatřovány v rostoucím vlivu nad národních korporací a ekonomické globalizace. Zaměření reforem v transitivních ekonomikách se soustřeďuje téměř výhradně na ekonomické cíle, zatímco v rámci mezinárodního diskursu jsou rozvíjeny širší koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb a také jejich soulad s lidskými právy se vztahem ke zdraví., The aim of this article is a critical reflection of current health care reforms in Visegrad countries in the context of globalization and in relation to international discourse of these processes. The research questions are oriented at essential concept, causes and health and socioeconomic effect of these reforms. The main methods used in this work are methods of public policy analysis. Theoretical concepts target the evaluation of health systems and the critical reflection of social effects of economic globalization. Finding: Countries V4 are transitive economics with poorer heath status (health gap) in comparison with more development countries OECD. This problem is not solving by these reforms. The situation is going worse by pressures of economic globalization on low labour price and by reduction of welfare states activities.Health care systems of V4 countries are long-term sub financed and they don't reach level of development OECD or EU countries. While objectives and results of reforms after 1990 were directed at development of democratic freedoms and civic participation, we can designate current reforms (after 2000) as negation of this development and as a restriction of civic and human rights. The objective of reforms in transitive economics is focused purely on economic targets however in the international discourse are developing concepts with the emphasis on long - term sustainability through enforcing performance efficiency and quality and on harmony of these concepts with human rights., Petr Háva, Pavla Mašková-Hanušová, and Lit.: 125
Byla sledována nemocnost osob předdůchodového věku a starších 60 let. Zdravotní stav se po 60. roce výrazně zhorsuje, toto období lze považovat za důležitý mezník, kdy se začínají projevovat závažné zdravotní problémy. Dobrý zdravotní stav byl zjištěn u 41 % osob ve věku 50-59 let, a jen pětiny osob nad 60 let. Bez nemoci bylo 14 % osob v mladši věkové kategorii a 2 % starších, z tohoto zjištění vyplývají i větší nároky na zdravotní péči osob starších 60 let, také potřeba hospitalizace či vyšetření u lékaře. většina nemocných navštěvuje v případě potřeby praktického lékaře. Frekvence návštěv výrazně stoupala u starších osob. Důsledná a efektivní prevence a dispenzarizace, především v rámci primární péče, může oddálit zdravotní problémy a zlepšit kvalitu života ve stáří., Morbidity of persons in preretirement age and over 60 years was followed. Health status becomes worse markedly over 60 years. This period of life is find as a very important because demonstration of serious health problems. Good health status was reported in 41% in age from 50 years to 59 years and only in one fifth of persons over 60 years. In younger age category there was 14% of persons without any disease, in older age there was only 2% of person's without any disease. Higher demands for health care, need of hospital care or physicians examination in persons over 60 years is logical consequence of morbidity data. Majority of ill people visits general practitioner. Frequency of visits markedly increased in old persons. Consequent and effective prevention and dispensary care (regular check-ups), especially in primary care can remove health problems and improve the quality of life in old age., Helena Zavázalová, K. Zikmundová, V. Zaremba, Lit: 9, and Souhrn: eng
V červnu 2008 svolala Evropská regionální úřadovna SZO do Tallinnu (Estonsko) Evropskou ministerskou konferenci o zdravotních systémech: zdravotní systémy, zdraví a blahobyt. Cílem konference bylo pozvednout zdravotní systém do popředí politického zájmu evropských členských zemí a soustředit se na posílení budoucí podpory SZO členským zemím při tvorbě svého vlastního zdravotního systému, rozvoji zdravotní politiky a aktivit v oblasti péče o zdraví. Hlavním výsledkem konference byla příprava a přijetí Tallinnské charty. Článek přináší stručný komentář několika publikací, které tvořily teoretický základ konference., In June 2008, the WHO Regional Office for Europe convened the WHO European Ministerial Conference on Health Systems: Health systems, Health and Wealth, in Tallinn (Estonia). The conference aims to place the health system high on the political agenda of European Member States and to provide focus for strengthening future WHO support to Member States in the development of their own health systems, policies and public health activities. The develop- ment and adoption of the Conference Charter was a key output of the Tallinn conference. The article presents a concise commentary of several publications which created the theoretical background of the conference., Jan Holčík, and Lit.: 20
Pád komunistického režimu otevřel české hranice pro dovoz moderních technologií (přístroje, léky, výpočetní technika). Následná reforma zdravotnictví byla doprovázena rychlým pokrokem v technologickém vybavení, který kromě zlepšení kvality zdravotnických služeb znamenal rovněž vyšší finanční nároky. Vyšší podíl výdajů na zdravotnictví po zavedení veřejného zdravotního pojištění a rostoucí hospodářství v posledních letech částečně omezily finanční napětí ve zdravotnickém systému. I když Češi často kritizují úroveň rozvoje české ekonomiky či českého zdravotnictví ve srovnání s Německem či Rakouskem, je třeba si uvědomit, že z globálního pohledu patří Česká republika mezi vyspělé země světa s relativně dostatečnými lidskými, organizačními a finančními zdroji. Lékaři a další odborníci pracující ve zdravotnictví mají zkušenosti s vědeckým výzkumem a klinickými studiemi, mají přístup k nejnovějším poznatkům ze zahraničí, zdravotnický management již pro ně není neznámou. Kapacity pro programy hodnocení zdravotnických technologií tedy v zemi existují, přesto však nejsou takové programy realizovány. To, co chybí, je „zákazník“, který by měl povědomost o HTA a na implementaci HTA do praxe by měl zájem. Existující kroužky nadšenců v různých akademických institucích a nemocnicích nemohou zavést HTA bez pod- půrných organizačních a finančních zdrojů. K tomu musí pomoci silný partner (ministerstvo? pojišťovny?). Důležité je financování z veřejných zdrojů, neboť problémem posuzování nových technologií je nestrannost toho, kdo tyto studie provádí a zpracovává (kým je placen). Zanedbání HTA v minulosti lze snad omluvit tím, že v uplynulých letech šlo především o skokové dohánění Západu v oblastech, kde jsme zaostali. Zaváděny přitom byly v praxi na Západě již ověřené technologie. Není vůbec překvapením, že takový vývoj byl nekriticky vítán lékaři i pacienty se zkušenostmi se socialistickým zdravotnictvím. V současnosti jsou mnohá domácí pracoviště na nejvyšší špičkové úrovni.To jednak znamená vyšší nároky na finanční zdroje a jednak vyšší nároky při rozhodování o zavádění nových, ještě ne zcela ověřených technologií (účinnost, bezpečnost, náklady). Z tohoto hlediska již není možné pomalý rozvoj HTA v ČR dále omlouvat., By health technologies we understand a wide range of products, processes, methods, and organizational measures. Health technologies are drugs, medical devices and equipment, as well as clinical guidelines and organizational systems that create the framework in which health care is provided. In the Czech Republic, health technology assessment is not sufficiently developed. On one hand, the drugs, as one type of technology, are subject to standard evaluation procedures, on the other hand, no institution investigates the use of technologies in medical practice, and other than medical impacts they have on patients, and what social, financial, and structural impacts technologies have on the health system.National policy of health technology assessment should be introduced to increase quality of services and contain health care cost., Martin Dlouhý, Miroslav Barták, Antonín Hlaváček, Peter Kokavec, Antonín Malina, and Lit.: 11