Role pokusů ve výuce fyziky byla v minulosti někdy až přeceňována. (Tím není řečeno, že by jich ve skutečné výuce na českých školách byl vždy dostatek.) V současné době mohou být reálné pokusy z výuky naopak vytlačovány aplety, simulacemi či nejrůznějšími multimediálními prezentacemi. Cílem příspěvku je do jisté míry "obrana a chvála reálných experimentů". Na několika příkladech zde ukážeme typy pokusů, které podle našich zkušeností mohou i dnes zaujmout, překvapit, přimět k zamyšlení a následně lepšímu pochopení zkoumaných či demonstrovaných jevů - prostě vhodně "okořenit" výuku fyziky na různých stupních škol. Krátce přitom okomentujeme i obecnější aspekty této problematiky, zejména motivační význam pokusů a vztah reálných a virtuálních experimentů., The role of experiments in teaching physics was sometimes even overestimated in the past. (This does not mean that enough of them were always present in a real teaching in Czech schools.) Nowadays, on the contrary, real experiments can be replaced in physics classes by applets, simulations or various multimedia presentations. The aim of this article is, to some extent, to "defend and praise real physics experiments". We show a few examples of types of experiments that can attract surprise, which lead to deeper thoughts and, consequently, to a better understanding of the demonstrated and investigated phenomena - so, to put it metaphorically, "spice up" teaching and learning physics at various stages of school. Some more general aspects of these issues are also shortly commented on, namely the signiflcance of experiments for students’ motivation and the relation between real and virtual experiments., Leoš Dvořák, Zdeněk Drozd.., and Obsahuje seznam literatury
Při pohledu na úspěchy vývoje vodíkových palivových článků si nelze neklást otázku, co limituje masivní využití těchto zařízení v každodenním životě. Provoz vodíkových palivových článků vede ke ztrátě požadovaných vlastností důležitých komponent. Určení a eliminace degradačních mechanismů tak může napomoci širšímu využití vodíkových palivových článků., Following the recent successful development of hydrogen fuel cells a simple question arises, i.e. what are the limitng factors of such fuel cells in everyday life. During their operation, a degradation of individual components can be observed. Understanding of these degradation mechanisms and their mitigation is necessary for further expansion of these interesting devices., Martin Tomáš, Pavel Novotný., and Obsahuje seznam literatury
Odbornou i laickou veřejnost nedávno vzrušila zpráva, že ve Spojených státech amerických došlo k detekci gravitačních vln v observatoři Advanced LIGO, což je soustava optických interferometrů navržená právě k tomuto účelu. Náš příspěvek seznamuje čtenáře s Advanced LIGO jako optickým přístrojem a ukazuje, jak se optické technologie, původně vyvinuté pro toto unikátní zařízení, uplatňují jinde., Academia and the general public were recently excited by the news that gravitational waves were detected in the Advanced LIGO observatory (USA). LIgo is a set of optical interferometers designed for the propose of gravitational wave detection. This contribution informs readers with regard to the Advanced LIGO as an optical device and shows how optical technologies, originally developed for this unique device, are applied in other fields of research and development., and Obsahuje seznam literatury
The Tevatron accelerator built and operated in Fermilab (Batavia, Illinois) was the most powerfull machine in the world for almost three decades. However, its mission ended when the LHC (Large Hadron Collider, CERN) came into operation. Tevatron was finally shut down in September 2011. Despite its demise, its past results represent a significant chapter in the history of elementary particle physics. These results were also great use to the setting of LHC scientific goals., Urýchl'ovač Tevatron v laboratóriu Fermilab (Batavia, Illinois) bol po takmer tri desaťročia najvýkonnejším colliderom na svete, s nástupom LHC (Large Hadron Collider, CERN) v Ženeve boli jeho dni spočítané a koncom septembra 2011 ukončil svoju činnosť. Jeho výsledky sa zapísali do dejín fyziky a aj na ich základe sa formuloval fyzikálny program LHC. Tevatron slúžil od prvých zrážok úctyhodných 25 rokov a minulý rok odovzdal štafetu do Európy., Michal Marčišovský., and Obsahuje seznam literatury
After G. N. Lewis (1875-1946) proposed the term “photon” in 1926, many physicists adopted it as a more apt name for Einstein’s light quantum. However, Lewis’ photon was a concept of a very different kind, something few physicists knew or cared about. In fact, it turns out that the term “photon” was not novel, as the same term was proposed or used earlier, apparently independently, by at least four other scientists. Three of the four early proposals were related to physiology or visual perception, and only one to quantum physics. Priority belongs to the American physicist and psychologist L. T. Troland (1889-1932), who coined the word in 1916, and five years later it was independently introduced by the Irish physicist J. Joly (1857-1933). Then in 1925 a French physiologist, René Wurmser (1890-1993), wrote about the photon, and in July 1926 his compatriot, the physicist F. Wolfers (ca. 1890-1971), did the same in the context of optical physics. None of the four pre-Lewis versions of “photon” were well known and they were soon forgotten., Kdy se objevil termín "foton" a v jakém kontextu? O tom pojednává tento článek významného dánského historika fyziky H. S. Kragha. Obecně se soudí, že za "foton" vděčíme slavnému americkému chemikovi G. N. Lewisovi, který tento termín stvořil roku 1926. Je to pravda, ale Kragh ukazuje jednak, že to bylo v jiném kontextu, než jak chápeme foton dnes, jednak, že několik jiných badatelů navrhlo a použilo termín foton již před Lewisem - na ně se však zapomnělo. Nakonec tedy můžeme konstatovat, že "foton" se zrodil několikrát v období deseti let zhruba před sto lety. (jv), Helge S. Kragh., and Obsahuje bibliografické odkazy
Říše hmyzu poskytuje výjimečnou rozmanitost optických jevů, často pozorovaných jako duhovost barev. Zajímavým objektem pro zkoumání strukturovanosti barev je brouk Chrysina gloriosa z čeledi vrubounovitých. Způsob ovládání světla na submikrometrové škále, který byl nedávno objeven v tvarových buňkách kutikuly, je inspirací pro současné fotonické technologie., The insect kingdom provides us with an exceptional variety of optical phenomena, commonly observed as iridescence. An interesting example for studying structural coloration is the beetle Chrysina gloriosa (family Scarabaeidae). The recent discovery of its control of light at the sub-micrometre scale, in axicon-shaped cuticle cells, is the inspiration for current photonic technologies., Petr Bouchal, Zdeněk Bouchal., and Obsahuje bibliografické odkazy
Od druhé poloviny dvacátého století jsme svědky tvořivého prolínání fyziky a biologie. Tato symbióza je patrná v různých oborech fyziky. Občas i molekulová fyzika zaměřená na detailní porozumění jednoduchým strukturám dokáže vědy o životě inspirovat. V našem příspěvku se podíváme, jak lze nahlédnout do evolučních procesů pomocí molekulových paprsků, laserových experimentů a kvantové chemie., We discuss the role of UV radiation and molecular photostability in the evolution of life. The molecular building blocks of life (nucleic acid bases, aminoacids) are typically stable with respect to UV radiation, yet many questions remain unanswered. In particular, the role of intermolecular interactions is poorly understood. We demonstrate how a combination of photodissociation experiments in molecular clusters with advanced ab initio calculations helps in understanding biological photochemistry., Michal Fárník, Petr Slavíček., and Obsahuje bibliografii
Sunlight is the source of energy for most of the processes on the Earth‘s surface and it represents also the ulitmate renewable energy source for human civilisation. The invention of photovoltaic solar cells and their development to the present highly sophisticated forms represent a story worth telling. The history of photovoltaics contains surprising and dramatic moments as well as steady progress, on a par with the rise of microelectronics. Further, there may still be some surprising new paths, similar to the recent development of hybrid perovskite solar cells., Antonín Fejfar, Martin Ledinský., and Obsahuje seznam literatury
Na životní dráze Helmara Franka (1919-2015), původem rakouského Němce, ale prací československého vědce, článek ilustruje vývoj fyziky a využití polovodičů v českých zemích., This article describes the development of physics and application of semiconductors in Czechoslovakia and the Czech Republic throughout the lifetime of Helmar Frank (1919-2015), who was originally an Austrian German but by virtue of his work, is recognised as a Czechoslovak physicist., Milan Pospíšil., and Obsahuje bibliografické odkazy