Současné metody nedestruktivní archeologie nabízejí několik možností průzkumů celých archeologických lokalit. Jednou z perspektivních oblastí využití geofyzikálních metod je systematický průzkum hradišť. Dva zvolené příklady aplikace představují dva způsoby efektivního využití především magnetometrické metody průzkumu před plánovanou stavební činností. Část vnitřního terénu a opevnění pravěkého a raně středověkého hradiště Přerovská hůra je v současné době ohrožena výstavbou vodojemu. Proto lokalita byla sledována výběrovým geofyzikálním měřením zaměřeným výhradně na místa předpokládaných opevnění. Část opevnění pravěkého a raně středověkého hradiště Zámka je ohrožena výstavbou dálničního obchvatu kolem Prahy. Tato lokalita byla geofyzikálními metodami zkoumána celoplošně. Výsledky průzkumů přispěly k prokázání dosud neznámých systémů opevnění hradišť. and The present non-destructive methods of archaeology offer more possibilities for surveys of archaeological sites. The systematic survey of hillforts is one from the most promising areas for the use of geophysical methods. Two chosen application examples represent two different ways (survey of full area or chosen areas of the expected fortification) of the efficient use of the mainly magnetometric method before planned building activity in areas of archaeological sites. Part of the inner area and fortifications of the Přerovská Hůra prehistoric and early medieval hillfort is endangered by the construction of a water reservoir (the site was surveyed by full area geophysical prospection). Previously unknown outer fortifications of the Zámka prehistoric and early medieval hillfort are endangered by the construction of the bypass around Prague. New results from surveys before the beginning of earthwork helped document systems of hillfort fortifications that were unknown.
Text pojednává o raně středověkých hradech v centrální části Čech, tedy na území spjatém s počátky Přemyslovců a se vznikem raného českého státu. Nejprve se zabývá datováním hradů, které je většinou odkázáno pouze na archeologické prameny, jejichž chronologie se v posledních letech poměrně výrazně upřesnila. Na základě přehledné bilance pak následuje stručný nástin vývoje hradů v průběhu 9. a 10. století. V závěru jsou poznatky konfrontovány s dosavadním pojetím tzv. přemyslovské domény. and The text addresses early medieval strongholds in the central part of Bohemia – the territory connected with the beginnings of the Přemyslid dynasty and the origin of the early Czech state. We first deal with the dating of strongholds, mostly on the basis of archaeological sources alone. The chronology of these buildings has been elaborated significantly in recent years. On the basis of a synoptic review a summary of the development of strongholds during the 9th and 10th centuries is then presented. The conclusion offers a comparison of this new information with existing concepts of the “Přemyslid domain,” which, in the author’s opinion, requires revision.
Článek sumarizuje výsledky více než století trvajících archeologických výzkumů na raně středověkém hradišti v Libici nad Cidlinou a v jeho aglomeraci. Přestože podíl archeologicky prozkoumaných ploch řadí Libici na přední místo mezi soudobými raně středověkými centry, nedostatečný stav zpracování vyžaduje jasně definovat východiska a hlavní badatelské cíle. Hlavní pozornost věnovali autoři topografii lokality, vymezení základních vývojových fází a jejich absolutní chronologii a charakteristice jednotlivých etap archeologického výzkumu. and This article summarises the results of over a century of archaeological investigations at the Early Medieval castle at Libice nad Cidlinou and its agglomeration. Although the size of the archaeologically assessed area ranks Libice as one of the foremost early medieval centres, the insufficient state of processing calls for a clearly defined focus and, more particularly, research aims. Here the authors have concentrated on the topography of the site, the delimitation of the major developmental phases and their absolute chronology, and the characteristics of the various phases of archaeological investigation.