Souhrou okolností disponujeme ke dvěma sousedícím usedlostem středočeské vsi Trněný Újezd navzájem nezávislými prameny z pozdního středověku a raného novověku. Na základě nálezu v jednom ze statků se autoři zabývají způsobem vytápění na tehdejším českém venkově, zejména účelu keramické roury, k níž nalézají středoevropské analogie z různého sociálního prostředí. Doklady nepřímého způsobu vytápění domu selské usedlosti přitom pokládají za odraz prosperity i ambicí hospodáře, o nichž mnohé vypovídají podrobné záznamy o sousedním statku ze 2. pol. 16. století. and Thanks to fortuitous circumstances, we have nearly synchronous and independent sources from the Late Middle Ages and Early Modern period on two neighbouring farmsteads in the central Bohemian village of Trněný Újezd. On the basis of finds on one of the estates, the authors deal with the method of heating in the Bohemian countryside at the time, especially the function of ceramic pipe, for which analogies exist from various Central European social environments. Evidence of an indirect method of heating in the farmstead home is also a reflection of the farmer’s prosperity and ambitions, about which the detailed records on the neighbouring estate from the second half of the 16th century reveal a great amount.
Článek seznamuje s kolekcí forem z Prostějova – Kostelecké ulice. Exempláře jsou významné velmi dobrým stavem dochování, některými unikátně zachovanými stopami výrobně-technologického rázu, ikonografií a v neposlední řadě i různou mírou tvůrčí invence autora. Vedle výtvarně suverénně provedeného, nadstandardně kvalitního portrétního poprsí tvoří kolekci zlidovělý motiv jezdce na koni, k němuž je znám analogický kachel. Třetí exemplář představuje nenáročnou vegetabilní variaci. Výrobně-technologické aspekty a formální podoba naznačují původ všech těchto forem v jedné dílně. Datování exemplářů je možné klást do počátku 2. pol. 16. století. and The article covers the collection of moulds from Kostelecká St. in the city of Prostějov, Central Moravia. The specimens are important in terms of their very good state of preservation, some uniquely preserved traces of manufacturing and technological elements, their iconography and, last but not least, in terms of the ingenuity of the creator of the specimens. Over and above the masterful work and top quality of a portrait bust, the collection comprises a folk-like motif of a rider on a horse, an analogy of which is known from a stove tile. The third specimen features a simple plant variation. Their manufacturing and technological aspects, and formal appearance indicate that all these moulds come from one workshop. Dating of these specimens indicate an origin in the second half of the 16th century.
Text hodnotí soubor renesančních portrétních kachlů, nalezených při archeologickém výzkumu v areálu bývalých kasáren na náměstí Republiky v Praze. Celkem 6 nalezených typů se od sebe liší portrétovanými osobami ve středovém medailonu, z nichž lze identifikovat Jana Husa, Erasma Rotterdamského a vévodu Jiřího Saského. Celý soubor doplňuje identicky ztvárněný kachel z hradu Křivoklátu, nesoucí portrét zakladatele jáchymovské mincovny Štěpána Šlika. S do detailu shodnými portréty těchto osobností se setkáváme na dobových medailích z produkce jáchymovské mincovny, což dovoluje vyslovit hypotézu, že tvůrcem modelů pro výrobu kachlových forem byl některý z krušnohorských medailérů, nejspíše Hieronymus Dietrich. Vročení příslušných medailí v kombinaci se zhodnocením nálezového kontextu a doprovodných archeologických nálezů umožňuje datovat vznik celého souboru do konce 30. či průběhu 40. let 16. století a jeho výrobu přiřknout hrnčíři Adamu Špačkovi, pracujícímu na příslušné parcele v letech 1531–1572. Charakter kachlových zlomků (neglazované polotovary) poskytuje zároveň příležitost ke sledování technologie jejich výroby. Některé detaily dosvědčují, že kachle byly vyráběny otiskem ze dvou do sebe vkládaných forem, přičemž vnější forma s okrajovou výzdobou byla všem typům společná. Zhodnocení souboru z hlediska ikonografického a ikonologického v kombinaci s porovnáním s nálezy některých typů kachlů z jiných lokalit dovoluje vyslovit hypotézu, že původní kachlové formy, resp. pozitivní modely pro jejich výrobu vznikaly patrně jednotlivě v jáchymovském prostředí. Reliéfy již hotových kachlů pak byly přetiskovány a vznikaly tak formy druhotné, z nichž byly vyráběny i kachle ve Špačkově dílně, kde se také všechny typy spojily v jeden celek určený ke stavbě jednoho kamnového tělesa. and The text contains an evaluation of a collection of Renaissance portrait stove tiles found during excavations in the area of the former barracks on náměstí [Square] Republiky in Prague. The 6 various types differ from one another in the figures portrayed in their central medallions, among whom it is possible to identify Jan Hus, Erasmus of Rotterdam and Duke George of Saxony. The entire collection is complemented by identically made tile from Křivoklát Castle, bearing a portrait of the founder of the Jáchymov mint, Štěpán Šlik. Portraits comparable even in the details of these personalities are known from period medals made by the Jáchymov mint, allowing the hypothesis that the models for making the tile moulds were created by one of the Krušné Hory medal-makers, most likely Hieronymus Dietrich. The dating of the relevant medals, in combination with an assessment of stove-tiles‘ finds contexts and accompanying archaeological finds, makes it possible to date the creation of the collection fairly precisely to the end of 1530s or 1540s, and to ascribe its manufacture to the potter Adam Špaček, who worked on the same plot in the years 1531–1572. The nature of the tile fragments (unglazed, semi-finished products) at the same time offers a unique opportunity to study the technology of their manufacture. Several details indicate that the tiles were made by imprint from two moulds set into each other, the outer – bearing the peripheral decoration – remaining the same for each type. An evaluation of the collection from the iconographic and iconological perspectives, in combination with a comparison with finds of several types of stove tile from other sites, allows the hypothesis that the original moulds, or the positive models for the production of same, originated separately in the Jáchymov milieu. The reliefs on already made tiles were then overprinted, giving rise to secondary forms, from which the tiles from Špaček’s workshop in Prague were also made, and where all of the types were joined into a single whole to create individual stove body.
Text se věnuje zhodnocení souboru kachlů a forem k jejich výrobě, získanému při výzkumu dosud jediné archeologicky zkoumané renesanční hrnčířské dílny v Praze. Ze zadní části parcely domu č. p. 1111 v Truhlářské ul. na Novém Městě, kde v l. 1531–1572 fungovala dílna hrnčíře Adama Špačka, byl z vrstev výrobního odpadu získán soubor zlomků 66 forem k výrobě kachlů a dalších kamnových doplňků. Kromě zlomků forem bylo identifikováno 167 rozdílných motivů na kachlích; včetně forem je v souboru zastoupeno 195 různých reliéfů. Šestnáct z nich patří přitom mezi kachle označované jako gotické; některé z nich byly až dosud datovány před konec 15. století. Jejich výroba ve Špačkově dílně dokládá přežívání těchto motivů přinejmenším do 1. pol. 16. stol., v kamnovém tělese pak mohly sloužit i později. V řadě případů se porovnáním kachlů vyrobených v této dílně s exempláři se stejným reliéfem z jiných lokalit (především z Pražského hradu) podařilo prokázat jejich společný původ, jindy toto srovnání přináší zajímavé informace o možných způsobech šíření jednotlivých motivů do různých hrnčířských dílen. Lze soudit, že dílna Adama Špačka byla na výrobu kachlů speciálně zaměřena a že v této činnosti patřila k nejlepším. and The text presents an evaluation of the assemblage of stove tiles and the moulds used in their production acquired during excavations of the single Renaissance pottery workshop in Prague to have undergone archaeological study to date. An assemblage of 66 mould fragments and additional stove accessories were obtained from production waste layers in the rear section of the lot of house no. 1111 in Truhlářská St. in Prague’s New Town, where the pottery workshop of Adam Špaček was in operation between the years of 1531 and 1572. In addition to mould fragments, 167 different motifs were identified on the tiles; therefore, including the moulds, the assemblage contains 195 various reliefs. Sixteen of these reliefs are those identified as Gothic; several of the reliefs had been dated until now to the period prior to the end of the 15th century. Their production in Špaček’s workshop documents the persistence of these motifs at least into the first half of the 16th century; they could have then been used on stoves even later. In many cases comparisons of tiles produced in this workshop with specimens bearing the same relief from other locations (Prague Castle in particular) demonstrated their common origin; in other cases these comparisons have produced interesting information concerning possible methods for the spread of individual motifs to various pottery workshops. It is possible to conclude that Adam Špaček’s pottery workshop specialized in the production of stove tiles and was one of the best facilities for the production of these items.