Studie přináší zprávu o výsledcích komplexně pojatého výzkumu dvojdílného, příkopem ohrazeného areálu z konce raného středověku v Ledčicích (okr. Mělník). Areál objevený při letecké prospekci byl podroben opakovanému geofyzikálnímu měření a sondáži, doplněné namátkovým povrchovým sběrem. Analýza leteckých snímků a výsledky dosažené uvedenými postupy terénního výzkumu prokázaly současnost obou hlavních komponent areálu; rozbor nálezového souboru datuje jeho existenci do 1. pol. 13. století. V kontextu dosavadních znalostí o podobě sídelních/hospodářských jednotek pozemkové šlechty představuje ledčický areál ojedinělou situaci, která zachycuje jednak v úplnosti tvar a velikost vlastního jádra (dvojdílného) dvora a jednak ohrazení přiléhajícího prostoru. and This paper reports on the results of a comprehensive investigation of a two-part ditched enclosure from the final part of the Early Middle Ages near Ledčice (Mělník distr.). The site discovered via aerial reconnaissance was plough-walked, subjected to a geophysical survey and test excavated. The analysis of aerial photographs and data from the aforementioned field methods has demonstrated the contemporaneity of the two enclosures; pottery fragments date the site to the first half of the 13th century. In the context of the current state of research on the settlements of early country lords, the Ledčice site represents a unique situation with the complete ground-plan and size of such settlement (a two-part ditched enclosure as its principal component) and also a few components outside the central feature.
V r. 1995 byl v rámci záchranného archeologického výzkumu zjištěn na katastru obce Nové Dvory u Kutné Hory kruhový objekt obehnaný žlabem. Na dně objektu byly nalezeny kosterní pozůstatky dvou jedinců silně povrchově degradované, původně uložené ve volném prostoru, skelet mladého tura domácího a 55 nádob. Nález je interpretován jako doklad jedné fáze nedokončeného vícefázového pohřbu – expozice na určeném místě s uskutečněným banketem. and A circular feature delimited by a ditch was excavated in 1995 during a rescue archaeological excavation at the Nové Dvory village near Kutná Hora. Skeletal remains of two individuals, heavily degraded on the surface and originally placed in an open space, a skeleton of a young cattle (Bos taurus), and 55 vessels, were found at the feature’s bottom. The find is interpreted as an evidence of one phase of an unfinished multi-phase burial – an exposition at a designated place accompanied by a feast.
Souhrou okolností disponujeme ke dvěma sousedícím usedlostem středočeské vsi Trněný Újezd navzájem nezávislými prameny z pozdního středověku a raného novověku. Na základě nálezu v jednom ze statků se autoři zabývají způsobem vytápění na tehdejším českém venkově, zejména účelu keramické roury, k níž nalézají středoevropské analogie z různého sociálního prostředí. Doklady nepřímého způsobu vytápění domu selské usedlosti přitom pokládají za odraz prosperity i ambicí hospodáře, o nichž mnohé vypovídají podrobné záznamy o sousedním statku ze 2. pol. 16. století. and Thanks to fortuitous circumstances, we have nearly synchronous and independent sources from the Late Middle Ages and Early Modern period on two neighbouring farmsteads in the central Bohemian village of Trněný Újezd. On the basis of finds on one of the estates, the authors deal with the method of heating in the Bohemian countryside at the time, especially the function of ceramic pipe, for which analogies exist from various Central European social environments. Evidence of an indirect method of heating in the farmstead home is also a reflection of the farmer’s prosperity and ambitions, about which the detailed records on the neighbouring estate from the second half of the 16th century reveal a great amount.
Příspěvek se zabývá dílčími problémy halštatského hradiště v Minicích u Kralup nad Vltavou, které bylo zkoumáno v letech 1970–1989. Soustředí se zejména na archeologické situace či nálezy, které mají nadregionální význam. Přináší nové pohledy na rekonstrukci a původ kamenných staveb na akropoli a prezentuje další neobvyklé nálezy a situace související s architekturou hradiště. Soustředí se rovněž na významné nálezy movité hmotné kultury, dokládající interregionální dálkové kontakty s oblastí Karpatské kotliny či západního Středomoří, a informuje o lokální produkci zejména keramiky či kostěné industrie. Pozornost je rovněž věnována funkci hradiště z hlediska regionální sídelní sítě a jeho roli jako jednoho z tzv. centrálních míst-regionálních mocenských center and The article addresses specific issues surrounding the Hallstatt period hillfort in Minice near Kralupy nad Vltavou, which was investigated in 1970–1989. Special attention is paid to the archaeological situation and finds, which are of supra-regional importance. The work offers new views of the reconstruction and origin of stone structures at the acropolis and presents additional unusual finds and situations related to the hillfort’s architecture. It also focuses on finds of material culture, documenting interregional long-distance contacts with the Carpathian Basin and the western Mediterranean, as well as on local production, especially pottery and bone industry. Attention is likewise paid to the function of the hillfort from the perspective of the regional settlement network and its role as one of the regional centres of power.
Sídelní poloha situovaná při okraji terasy würmského stáří uprostřed labské nivy byla s většími přestávkami užívána od časného eneolitu do počátku starší doby bronzové. Poté ji z větší části překryl písečný přesyp, který uchránil nálezově bohatou kulturní vrstvu. Podle analýzy keramiky se zde vystřídalo pět sídelních fází. Z nejstarší, michelsberské fáze je půdorys domu č. 3, první tohoto typu v Čechách. Také další půdorys, č. 4, představuje první objev svého druhu v zemi, tentokrát ze staršího (baalberského) období kultury nálevkovitých pohárů. Stejně unikátní objekty jsou v kontextu své doby další tři půdorysy: loďovitý, č. 1, ze čtvrté fáze, patřící kultuře zvoncovitých pohárů, a dvojice úzce obdélníkovitých domů č. 5, 6 ze staršího období únětické kultury. Výzkum a sběry umožnily stanovit přibližnou velikost sídelního areálu, včetně hrubého odhadu plochy osazené v té které fázi. Pro funkci sídliště měla zřejmě podstatný význam poloha na aktivním toku Labe, jež bylo zároveň jednou z nejvýznamnějších dálkových komunikací Čech. Zánik sídelního areálu někdy po r. 2000 př. Kr. lze pak vysvětlit jako důsledek přesunu řeky jižněji, čímž se meandr, při jehož břehu areál ležel, změnil ve slepé rameno. and The settlement area situated at the edge of a Würm-dating terrace in the centre of the Elbe flood plain had been used – with longer breaks – since the Early Eneolithic until the beginning of the Early Bronze Age. Thereafter, a sand dune mostly covered it and protected the rich in finds cultural layer. Pottery analysis attests for five different settlement phases. The earliest, Michelsberg phase yielded the ground plan of house no. 3, the first of this type in Bohemia. The ground plan of another house, no. 4, also represents the first detected instance of this type in the country, dating to the early (Baalberg) phase of the Funnel Beaker culture. The ground plans of three more houses are equally unique in their chronological context: ship-shaped ground plan, no. 1, belongs to the 4th phase and dates to the Bell Beaker culture, and two narrow rectangular houses, no. 5 and 6, belong to the early phase of the Únětice culture. Excavation and surface survey enabled assessment of the approximate size of the settlement area, including a rough estimate of the area occupied in each particular phase. The position of the settlement next to the active Elbe watercourse seems to have significantly determined its function, since the Elbe river represented one of the most important means of long-distance communication in Bohemia. The decline of the settlement area approx. after year 2000 BC may then be explained as consequence of the river’s relocation southward, which turned the meander where the settlement existed in a dead-end channel (palaeochannel).
Území Pošembeří náleží vzhledem k dosavadní úrovni jeho zkoumání k nejvhodnějším pro studium problematiky osídlení 6.–9. stol. Při jejím sledování vychází autor krom kritického hodnocení stavu bádání (1.) z přehledu nalezišť (2.). Na tomto základě diskutuje jednak o jejich problematice (3.1.), jednak o vývoji a strukturách osídlení zkoumaného mikroregionu na pozadí osídlení východní části středních Čech s pokusem o historizující výklad (3.2.). and ON THE TOPOGRAPHY, DEVELOPMENT AND STRUCTURE OF THE EARLY (6th–9th CENTURY) MEDIEVAL SETTLEMENT AT POŠEMBEŘÍ. The area around Pošembeří is, given the level of prior research here, among the most propitious for the study of problems associated with settlement in the 6th–9th centuries A.D. In tracing these, the author moves from an evaluation of the present state of research (1.) to an overview of the sites (2.). On this level, he discusses both the associated problem areas (3.1.), and the development and structure of the microregion under consideration, against the background of settlement in the eastern part of Central Bohemia, with an attempt at its historical explication (3.2.).
Text vyhodnocuje nálezy získané při záchranném výzkumu u obce Knovíz ve středních Čechách. Jeden ze 14 zahloubených objektů z 12. až 1. pol. 13. stol. a několik movitých nálezů z jejich výplně indikují lokální železářskou aktivitu. Geologické charakteristiky mikroregionu a nálezy nedalekých středověkých těžebních šachet dovolují interpretovat situaci v Knovízi jako pozůstatky pracoviště zaměřeného na extrakci železné rudy v blízkosti místa těžby, popř. i na následné metalurgické činnosti. Text upozorňuje na nezbytnost analýz zemin z výplně pyrotechnologických objektů, jež mohou identifikovat konkrétní železářské či jiné výrobní aktivity. and On 12th–13th centuries ironworks in Knovíz, Central Bohemia. This work is an evaluation of finds uncovered during rescue excavations at the village of Knovíz in Central Bohemia. One of the 14 sunken features from the 12th to the first half of the 13th century, and several finds from their fills, point to local ironwork activity. The geological features of the micro-region and finds from nearby medieval mine shafts allow us to interpret the find in Knovíz as a workplace aimed at the extraction of iron ore nearby the mining venue; it may also have been involved in ensuing metallurgy activities. This work points to the importance of analyses of the soil from the fill of the pyrotechnological features, which helps to identify the specific ironwork, or other, activity.
Článek představuje výsledky komplexního výzkumu ojedinělé nálezové situace z prostředí únětické kultury ve středních Čechách – pohřební mohyly v areálu současného sídliště. V Brandýse nad Labem – Vrábí byl v kulturní vrstvě odkryt téměř neporušený kamenný věnec a do podloží zahloubená hrobová jáma vytvořená ze sekundárně upraveného sídlištního objektu. Hrob obsahoval dva kostrové pohřby nad sebou, uložené zřejmě s určitým časovým odstupem. Úprava obou hrobů, jejich výbava (včetně botanických a zoologických nálezů) a následné manipulace s ostatky ukazují na specifické praktiky pohřebního ritu starší doby bronzové. Chronologické zařazení celku, podpořené radiokarbonovými daty, odpovídá podobným nálezům např. v Německu nebo Polsku, nicméně je v rozporu s konvenčním datováním keramiky únětické kultury v Čechách. Na závěr je diskutovaná otázka pohřebních mohyl starší doby bronzové v severní polovině Čech. and The article presents the results of the comprehensive research of a remarkable Únětice culture find situation in central Bohemia – a barrow burial. An almost undisturbed stone ring and a burial pit from former settlement feature were found in a cultural layer in Brandýs nad Labem – Vrábí. The grave contained two inhumation burials one above the other and buried probably separately in time. The character of graves, their inventories (including botanical and zoological finds) and the later treatment of the human remains show the specific practices of the Early Bronze Age burial rite. Supported by radiocarbon dating, the chronological identification of the unit corresponds to similar finds in Germany and Poland, however, it is in contradiction to the conventional dating of pottery in Bohemia. The final part of the article discusses the issue of burial barrows in the Early Bronze Age in the northern half of Bohemia.
Práce se zabývá rekonstrukcí živočišné složky neolitického zemědělství v lokalitě Černý Vůl (okr. Praha-západ) na základě osteologických dat. Detailní pozornost je věnována způsobům a míře využití hospodářských zvířat v období LnK a StK. Získaná archeozoologická data z obou období jsou statisticky porovnávána. V textu je posuzován také význam lovu volně žijících zvířat v této lokalitě. and The work focuses on the reconstruction of livestock units of Neolithic farming in the locality of Černý Vůl (Prague-West distr.) on the basis of osteological data. Detailed attention is paid to the methods and extent of the use of livestock in the LBK and STK periods. Archaeozoological data obtained from both periods are statistically compared. The importance of hunting wild animals in this locality is also assessed in the text.
Raně středověké hradiště v Libušíně (okr. Kladno, střední Čechy) je významnou archeologickou lokalitou z několika důvodů. Předně kvůli jeho poloze v jádru Čech – na území, které je spjato s počátky přemyslovské vlády, a tudíž i s počátky českého státu –, dále díky plošnému výzkumu, který ho zařadil do skupiny nejlépe prozkoumaných raně středověkých hradišť v Čechách, a také svým opevněním kombinujícím důmyslně několik konstrukčních typů hradeb. V tomto článku je podán nový výklad klíčových nálezových situací a souborů artefaktů, odlišující se od dřívějších závěrů publikovaných na počátku 70. let. 20. století. Hradiště nevzniklo na přelomu 9. a 10. stol., ale nejdříve ve druhé, popř. ve třetí třetině 10. století. To pochopitelně vyvolává úvahy o jeho funkci a historickém významu. and The early medieval stronghold in Libušín (district of Kladno, Central Bohemia) is an important archaeological site for a number of reasons, foremost of which is the stronghold’s position in the centre of Bohemia – a territory that is connected with the beginnings of the Přemyslid reign and therefore the origins of the Czech state. Large-scale excavations have also made Libušín one of the best investigated early medieval strongholds in Bohemia. Furthermore, Libušín is remarkable for the ingenious combination of several types of walls in the stronghold’s fortifications. As such, the site has traditionally attracted a great deal of professional interest. This article offers a new interpretation of key find situations and assemblages of artefacts, one that differs from earlier conclusions published at the beginning of the 1970s. Among other things, the author attempts to show that the stronghold in Libušín was not built at the turn of the 10th century as previously believed, but probably during the second third of the 10th century, at the earliest. This dating naturally raises new questions about the stronghold’s function and, hence, its historical importance.