Zlatým standardem léčby konečného stadia srdečního selhání je transplantace srdce. Nedostatek dárců omezuje množství provedených srdečních transplantací. Transplantační centra potřebují těmto pacientům nabídnout alternativu pro léčbu srdečního selhání. Mechanické srdeční podpory jsou používány jako tzv. most k transplantaci u pacientů na čekací listině (dlouhodobé podpory). Tento souhrnný článek popisuje současný stav léčby chronického srdečního selhání transplantací srdce a implantací mechanické srdeční podpory., Heart transplantation is the gold standard for patients with end‑stage heart failure. The available donor supply limits the number of cardiac transplants. Transplant centres need to provide alternative therapy for these patients with heart failure. The mechanical circulatory support systems are used as a bridge to transplantation in heart transplant candidates (long‑term support). This review describes the current status of heart transplantation and long‑term mechanical circulatory support devices for treatment of chronic heart failure., and Fila P., Bedáňová H., Horváth V., Ondrášek J., Piler P., Němec P.
Penetrující srdeční poranění je zatíženo vysokým rizikem úmrtí. Incidence poranění je v evropských zemích nízká (0,1 % všech přijatých traumat), bohužel 80–94 % nemocných v jejich důsledku zemře dříve, než se jim dostane adekvátního ošetření, a to z důvodu srdeční tamponády nebo exsanguinace. V souvislosti s anatomickým uložením srdce je nejčastěji poraněna pravá komora srdeční následovaná komorou levou, pravou síní a poraněním odstupujících velkých cév. Souběžné poranění koronárních tepen je udáváno mezi 3 a 9 % případů. Pro přežití nemocných je zásadní jejich rychlé zajištění na místě nehody, monitorovaný transport a neodkladné provedení chirurgického ošetření. Průkaz perikardiální efuze (> 5 mm) pomocí echokardiografie nebo CT angiografie u penetrujícího hrudního traumatu je indikací k chirurgické revizi. Hemodynamická nestabilita, asystolie nebo elektromechanická disociace jsou nezávislými prediktory úmrtí nemocných, rovněž časové zpoždění mezi vznikem poranění a definitivním ošetřením přímo koreluje s prognózou nemocných. V souborech operovaných kardiochirurgickými pracovišti je udáváno 80–100% přežití nemocných s jejich následnou plnohodnotnou integrací do normálního života., Penetrating cardiac injury remains a highly lethal form of trauma today. Although the incidence in European countries is low (approximately 0.1% of all hospital‑admitted traumas), the mortality rate ranges between 80 and 94% due to cardiac tamponade or exsanguination. Due to the anatomic position of the heart, right ventricle injury dominates, followed by injury of the left ventricle, right atrium, and great vessels. Concomitant coronary artery injury is present in 3–9% of all cases. The only meaningful treatment is a scoop‑and‑run approach and emergency operative intervention. Pericardial effusion (> 5mm) confirmed by sonography or CT‑angiography in a thoracic penetrating trauma is an indication for surgical intervention. Hemodynamic instability, cardiac arrest, electromagnetic dissociation and prolonged injury‑to‑gate time represent independent risk factors for death. However, the survival rate of patients revised by a cardiothoracic surgeon ranges from 80% to 100%, with a high chance of returning back to normal life., and Konečný J., Šimek M., Klváček A., Hájek R., Škorpil J., Hubáček P., Lonský V.
Cílem přehledové práce je popis v současnosti používaných metod primárního uzávěru střední sternotomie v kardiochirurgii dospělých. V přehledu vycházíme z literárně publikovaných údajů a zaměřujeme se na metodiku, indikace, výhody, limity, biomechanické i klinické výsledky jednotlivých metod, ve vztahu k výskytu hlubokých poruch hojení střední sternotomie po kardiochirurgických operacích., The aim of the overview study is to describe the currently used methods of primary median sternotomy closure in adult cardiac surgery. In the review of published literature, we draw on the data and focus on the methodology, indications, advantages, limitations, biomechanical and clinical results of the different methods in relation to the incidence of deep sternal wound complications after median sternotomy in adult cardiac surgery., and D. Nešpor, P. Fila, J. Černý, P. Němec
Cílem článku bylo popsat historii, vývoj a současný stav robotické kardiochirurgie. Úvod: Robotická chirurgie je zcela nová technologie, která v posledních letech zažívá nebývalý rozmach. Je to proto, že všechny chirurgické obory hledají způsoby, jak rozvíjet minimálně invazivní přístupy a snižovat operační zátěž. Metodika: Literární přehled z článků, které se zabývají historií a vývojem robotické chirurgie, s hlavním zaměřením na kardiochirurgii. Výsledky: Počet center, která používají robot v klinické praxi, rychle narůstá. Kardiochirurgie po pomalém začátku nyní patří k nejrychleji rostoucímu odvětví robotické technologie. A je již prokázáno, že téměř všechny kardiochirurgické operace lze provést pomocí robota. Většina chirurgických oborů už robota používá. V žádném z oborů ale robotická operativa ještě není schopna pokrýt celé spektrum. V současné době je proto účelné budovat multioborové operační sály, na kterých by robota mohlo využívat více oborů. Závěr: I když je robotická chirurgie teprve v počátcích, už teď je zřejmý její veliký potenciál. Teprve další léta ukáží efektivitu, bezpečnost, ekonomickou návratnost a míru přínosu robotické technologie oproti konvenčním metodám., Marek Šetina, Josef Veselka, Aleš Mokráček, and Lit. 23