Terapeutické monitorování hladin léčiv (therapeutic drug monitoring – TDM) je specifická metoda oboru klinické farmakologie pro monitorování terapie pomocí měření koncentrace léčiva v séru s následnou interpretací a akceptací klinikem. Použití TDM vede k optimalizaci individuálního dávkování vankomycinu u jednotlivých pacientů, a tím ke zkrácení doby hospitalizace a prevenci výskytu nežádoucích účinků. Minimální údolní sérová koncentrace vankomycinu by měla být vždy udržována nad 10 mg/l k zabránění vývoje rezistence, neměla by však přesáhnout 20 mg/l vzhledem k riziku nefrotoxicity. U závažných infekcí je doporučováno rozmezí 15–20 mg/l, a také u patogenů s MIC ≤ 1 mg/l by měla údolní koncentrace dosáhnout alespoň 15 mg/l k dosažení cílového poměru AUC24/MIC ≥ 400 (plocha pod křivkou/minimální inhibiční koncentrace). Pro léčbu méně závažných infekčních stavů by měla být dostatečná údolní koncentrace 10–15 mg/l. Při aplikaci v kontinuální infuzi u kriticky nemocných jsou doporučovány koncentrace v ustáleném stavu v rozmezí 15–25 mg/l. Klíčová slova: terapeutické monitorování – údolní koncentrace – vankomycin, Therapeutic drug monitoring (TDM) is specific method of clinical pharmacology for monitoring of the therapy using measurement of drug serum concentrations followed interpretation and good cooperation with clinician. TDM help clinicians to quickly optimize vancomycin dosing regimens to maximize the clinical effect and minimize the toxicity of the drugs. Minimum serum vancomycin trough concentrations should always be maintained above 10 mg/L to avoid development of resistance, neverthelles trough concentrations > 20 mg/L are not recommended because of the risk of nephrotoxicity. For serious infections vancomycin trough concentrations of 15–20 mg/L are recommended and for a pathogen with an MIC of 1 mg/L, the minimum trough concentration would have to be at least 15 mg/L to generate the target AUC24/MIC ≥ 400 (area under the curve/minimal inhibitory concentration). In non-complicated infections trough concentrations of 10–15 mg/L should be sufficient. For continuous infusions of vancomycin target steady-state concentration values of 15–25 mg/L have been advocated for critically ill patients. Key words: therapeutic monitoring – trough concentration – vancomycin, and Ivana Kacířová, Milan Grundmann
Chronická žilní choroba (v originálním anglickém znění chronic venous disorder – CVD) je postižení žilního systému s vysokou incidencí, která se vyskytuje především Evropě a severní Americe. Hlavním cílem mikronizovné purifikované flavonoidní frakce (MPFF) diosminu a hesperidinu je eliminovat symptomy CVD (žilní bolest, tíže v nohou apod). Avšak MPFF diosminu a hesperidinu může být též použita k léčbě žilního otoku a žilního bércového vředu. Existuje mnoho studií, které dokazují jeho efekt v experimentu a též jeho efekt na úrovni mikrocirkulace. Další indikací MPFF diosminu a hesperidinu je hemoroidální choroba a jako doplňková léčba lymfedému. Je též prokázáno, že tato látka může být požita jako vhodná doplňující léčba zákroků na žilním systému. Pouze MPFF diosminu a hesperidinu obdržela nejlepší doporučení – 1B v posledních směrnicích pro léčbu venoaktivními látkami., Chronic venous disorder (CVD) is a common illness with high incidence existing especially in Europe and North America. The main goal of micronized purified flavonoid fraction (MPFF) of diosmin and hesperidin is to eliminate the symptoms of CVD (venous pain, fatigue, etc). But MPFF of diosmin and hesperidin has good effectiveness for treatment of venous oedema and venous ulcer too. There are many papers that prove its effectiveness in the experiment and in the microcirculation too. The other indications for MPFF of diosmin hesperidin is hemorrhoidal disease and the accessory treatment of lymphedema. It is proved that this substance could be used as an effective supplementary treatment of symptoms after venous intervention. Only MPFF diosmin and hesperidin received the best recommendation – 1B in the last guidelines for VAD therapy., and Lukáš Hnátek
Ideální léčba erektilní dysfunkce s ohledem na pacienta má snadné podání, není invazivní a bolestivá, je vysoce účinná s minimem rizika vedlejších účinků. Moderní léčba erektilní dysfunkce spočívající v první linii v podávání inhibitorů fosfodiesterázy 5 je bezpečná a dobře tolerovaná. Intrakavernózní farmakoterapie v druhé linii je úspěšná a bezpečná u diabetiků, mužů s kardiovaskulárním onemocněním i u mužů po radikální prostatektomii. Novým způsobem je léčba rázovou vlnou nízké intenzity vedoucí k neovaskularizaci. Změna životního stylu (intenzivní trénink a snížení Body Mass Index) vede ke zlepšení erektilní funkce., The ideal treatment of ED considering the patient's welfare should be easy to administer, non‑invasive, painless and highly effective, with minimal side effects. Modern, oral first‑line erectile dysfunction therapy using phosphodiesterase 5 inhibitors is safe, effective and well tolerated. Intracavernosal therapy as the second‑line therapy is safe and effective in diabetic patients, in men with cardiovascular disease and in men who have undergone radical prostatectomy. A new method of erectile dysfunction therapy is low‑intensity extracorporeal shock wave therapy which produces neovascularization. Lifestyle changes (intensive exercise and decrease in Body Mass Index) can improve erectile function., and Šrámková T.
Základem terapie karcinomu kolon bez vzdálených metastáz je kompletní chirurgické odstranění nádorové tkáně a adekvátní adjuvantní systémová chemoterapie. U nemocných s metastatickým nádorem je nutné identifikovat ty pacienty, kteří by mohli mít prospěch z metastazektomie. U generalizovaného kolorektálního karcinomu chemoterapie a terapie cílenými léky významně prodlužují dobu do progrese, celkové přežití a zlepšují kvalitu života pacientů., Complete surgical removal of the primary tumour and regional lymph nodes is the most important step in curative treatment of nonmetastatic colorectal cancer. Adjuvant chemotherapy significantly increases the proportion of patients surviving long-term without evidence of disease. Chemotherapy and targeted therapy have become the mainstay of metastatic colorectal cancer treatment. It is critical to identify those patients with metastatic disease who could benefit from metastasectomy., Tomáš Büchler, and Lit.: 45
Karcinom žaludku je ve světě druhou nejčastější příčinou úmrtí na malignitu. V rámci jednotlivých stadií může být prognóza nádoru velmi rozdílná, proto se zájem onkologů upíná k hledání nových prognostických a prediktivních markerů, jako je např. HER-2/neu (HER2). Po jeho stimulaci dochází k nastartování signální dráhy, vedoucí ke zvýšené proliferaci, zablokování apoptózy, ztrátě diferenciace a zvýšení invazivity nádoru. HER2 je negativním prognostickým faktorem, sdruženým s vyšší invazivitou, postižením serózy, metastazováním do uzlin a kratším přežitím, i negativním prediktivním faktorem a cílem pro biologickou léčbu trastuzumabem. Existují dvě metody detekce HER2 – imunohistochemie (IHC) a in situ hybridizace (ISH). Pozitivita HER2 se u karcinomu žaludku pohybuje v rozmezí 6,8–34 % (průměrně 17,6 %) při stanovení IHC, resp. 7,1–42,6 % (průměrně 19,2 %) pomocí ISH. HER2 je častěji přítomen v intestinálním, než v difuzním typu karcinomu. Při stanovení HER2 platí některá specifika – za pozitivní považovány jak buňky s kompletní, tak s pouze bazolaterální expresí proteinu, vzhledem k častěji nehomogenní expresi je dolní hranice v resekátech 10 % pozitivních buněk, ale u endobioptických vzorků je vyžadována přítomnost alespoň jedné skupiny barvících se (2+ nebo 3+) neoplastických buněk., Gastric carcinoma is the second cause of cancer related death worldwide. Prognosis significantly varies among patients within the same stage, therefore oncologists urge for identification of new prognostic and predictive markers, such as HER-2/neu (HER2). Stimulation of HER2 triggers molecular pathway resulting in increased proliferation, blocked apoptosis, loss of differentiation and increased tumor invasion. HER2 is a negative prognostic factor, associated with increased invasiveness, serosal involvement, lymph-node metastases and shorter survival, as well as a negative predictive marker and target for trastuzumab treatment. There are two methods of HER2 detection – immunohistochemistry (IHC) and in situ hybridisation (ISH). Positivity of HER2 in gastric cancer ranges from 6,8 to 34 % (mean 17,6 %) in IHC detection, and 7,1–42,6 % (mean 19,2 %) in ISH detection, respectively. HER2 is more often positive in intestinal than in diffuse type. HER2 detection in gastric carcinoma shows certain specific features – positive cells show either complete or incomplete basolateral (Ushaped) membranous expression. Due to more frequent inhomogenity of tumor population, the threshold has been set at 10 % of positive cells in resection specimens, but even one cohesive cluster of positive (2+ or 3+) neoplastic cells is sufficient in biopsy samples., Aleš Ryška, Tomáš Rozkoš, Jan Laco, and Lit.: 24
Charcot foot neuropathic osteoarthropathy is a disorder affecting the soft tissues, joints, and bones of the foot and ankle. The disease is triggered in a susceptible individual through a process of uncontrolled inflammation leading to osteolysis, progressive fractures and articular malpositioning due to joint subluxations and dislocations. The progression of the chronic deformity with a collapsed plantar arch leads to plantar ulcerations because of increased pressure on the plantar osseous prominences and decreased plantar sensation. Subsequent deep soft tissue infection and osteomyelitis may result in amputation. The Charcot foot in diabetes represents an important diagnostic and therapeutic challenge in clinical practice. Conservative treatment remains the standard of the care for most patients with neuropathic disorder. Offloading the foot and immobilization based on individual merit are essential and are the most important recommendations in the active acute stage of the Charcot foot. Surgical realignment with stabilization is recommended in severe progressive neuropathic deformities consisting of a collapsed plantar arch with a rocker-bottom foot deformity. and P. Sponer, T. Kucera, J. Brtková, J. Srot
Wound healing is a complex physiological process important for tissue homeostasis. An acute injury initiates massive cell migration, proliferation and differentiation, synthesis of extracellular matrix components, scar formation and remodelling. Blood flow and tissue oxygenation are parts of the complex regulation of healing. Higher organisms utilize molecular oxygen as a terminal oxidant. This way of gaining energy for vital processes such as healing leads to the production of a number of oxygen compounds that may have a defensive or informatory role. They may be harmful when present in high concentrations. Both the lack and the excess of reactive oxygen species may influence healing negatively., Jiří Kanta, and Literatura 6
Kontinuální tvorba výpotků jakékoliv etiologie zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu života nemocných. Akumulace tekutiny v pleurální dutině postupně komprimuje plicní parenchym. Prvním příznakem bývá progrese námahové dušnosti, později se přidává i klidová dušnost. S nárůstem výpotku dochází ke kompresi plicního parenchymu s rozvojem plicní atelektázy. Nemocný je ohrožen vznikem zánětového onemocnění plic v nevzdušném plicním parenchymu. U diagnózy maligního onemocnění je riziko zánětových komplikací výrazně vyšší vzhledem k předchozí chemoterapii či radioterapii, která zásadním způsobem snižuje imunitu. Opakovaná tvorba výpotku se výrazně podílí na rozvoji terminálního stavu nádorové kachexie. Efektivní metodou léčby je chemická pleurodéza, která se užívá u vybraného spektra nemocných. Principem je navození aseptické pleuritidy. Nejefektivnější cestou aplikace léčiva je videotorakoskopie. V souboru bylo 47 nemocných, 29 (61,7 %) mužů a 18 (38,3 %) žen, s cytologicky prokázaným recidivujícím maligním pleurálním výpotkem. Věkové rozmezí 42–80 let, Ø věk 65 let. Cílem práce bylo objektivizovat průběh celkových a lokálních zánětových změn po talkáži. Efekt léčby nebyl ovlivněn základním typem nádorového onemocnění. U obou skupin nebyly významně odlišné pooperační komplikace, což dokládá bezpečnost zvolené metody a podporuje správně zvolený algoritmus léčby., Continuous pleural effusion production of any aetiology can significantly affect the quality of patients life. Chronic effusion accumulation in the pleural cavity can lead to lung parenchyma compression. The first symptom of this entity is a progressive exertional dyspnea, which can later turn in dyspnea at rest. With the increase of the pleural effusion volume, pulmonary atelectasis can develop due to chronic parenchycha compression. The patient is at risk of inflamatory complications from the territory of non-ventilated parenchyma. Patients with a diagnosis of malignant disease have this risk considerably higher due to their previous chemotherapy or radiation, which substantially affect the immunity system. Repeated pleural effusion formation can significantly take part in the development of the terminal status of cancer cachexia. An effective method of palliative treatment is a chemical pleurodesis, which is used in selected patients. The principle is inducing aseptic inflammation. The most effective way of application is via videothoracoscopy. In a group of 47 patients, there were 29 (61.7 %) men and 18 (38.3 %) women with cytologically diagnosed recurrent malignant pleural. The age ranged between 42 and 80 with average age of 65 years. The aim was to assess the course of local and systemic inflammatory changes after talc application. The effect of treatment was not influenced by the type of malignancy . In both groups there was no significant difference in postoperative complications. This proves the safety of the selected procedure and also supports the correctness of the chosen algorithm of treatment., Petr Habal, Nedal Omran, Karolina Jankovičová, Kateřina Kondělková, Jan Krejsek, Jiří Manďák, and Literatura
V devadesátých letech minulého století dochází k rozvoji laparoskopické chirurgie. Cestu ukázali chirurgickým oborům gynekologové. Vývoj metody započal simultáně na třech místech. V USA, Francii a Německu. V roce 1989 provedl Reich v USA první LAVH. Querleu v roce 1991 první laparoskopickou lymfadenektomii a v roce 1992 kombinoval Dargeant Schautovu radikální vaginální hysterektomii s laparoskopickým přístupem. Systematická pánevní a alternativně paraortální lymfadenektomie je součástí radikálních laparoskopických výkonů. Stanovili jsme novou nomenklaturu parametrií, snažíme se šetřit autonomní inervaci. Zpočátku byli operatéři autodidakté, v poslední době jsme svědky standardizace indikací a techniky. Bezpečnost výkonu a komfort operatéra zvyšuje vyspělá technika, 3D zobrazení, vysokofrekvenční bipolární technika, konstrukce trokarů omezujících možnost cévních poranění. Postupně byl téměř na všech specializovaných pracovištích opuštěn vaginální přístup a kompletní operace je prováděna pouze laparoskopicky pod mezinárodně srozumitelným označením TRLH (totální, radikální, laparoskopická hysterektomie). Systematicky se budeme ve svém sdělení věnovat anatomickým aspektům, aplikaci trokarů, základním preparačním krokům a postupům, které omezí možné komplikace, zejména ze strany močového měchýře a ureterů. Zmíníme nutné technické vybavení, základy bezpečné práce s vysokofrekvenční koagulací. Na závěr probereme pooperační péči., In the nineties we experienced a massive development of laparoscopic surgery. Gynecologists were the first who paved the way. The method was simultaneously developed in three countries - the United States, France and Germany. From the United States the vaginal laparoscopically assisted procedures have came to Europe. The French and German schools were based on the historical knowledge of the Schauta radical hysterectomy. In 1989 Reich was the first who operated the LAVH, followed by Querleu in 1992 with lymphadenectomy and Dargeant who combined the Schauta procedure with the laparoscopic lymph node dissection. It was the laparoscopy that taught us the proper functional anatomy. A new nomenclature of the parametries was defined. Careful attention is given to the preservation of the autonomous inervation. In the beginning all laparoscopic surgeons were self-taught. Nowadays a standardized laparoscopic techniques are implemented for a radical laparoscopic operations. The safety of this method is enhanced by using advanced technologies like 3D imaging, high frequence bipolar tools, safety trocars. More often the vaginal approach is being abandoned and the whole operation is performed laparoscopically. A generally accepted term for this operation is TRLH which stands for Total Radical Laparoscopic Hysterectomy. We will systematically describe the anatomical aspects of the dissection technique regarding the save preparation of the ureters and the bladder. The technical equipment will be mentioned as well as the use of monopolar and bip, Radek Chvátal, and Literatura