It is shown experimentally that the option between developmental diapause and non-diapause development in nymphs of Ixodes scapularis Say, 1821 (Middle Atlantic population) is determined by photoperiodic conditions according to a two-step photoperiodic reaction of short-day long-day type. Diapause arrest of development is induced by an impact of either long day upon unfed nymphs, or short day upon engorged nymphs, while non-diapause development completed in 2-2.5 months at 20°C needs the change from short-day to long-day conditions. Some ecophysiological aspects of mechanisms controlling seasonal development of ticks belonging to Ixodes ricinus complex are discussed.
Unfed nymphs of Ixodes ricinus (L.) can be divided into two morphological groups according to the length of idioso-ma, scutum, hypostome and palpal segment III, and the number of dorsal alloscutal setae. Specimens of greater body dimensions and more numerous dorsal alloscutal setae moulted predominantly into females. The frequency of different nymphal length categories in field-collected ticks followed a normal distribution. The length of unfed nymphs correlates well with the length (r = 0.7248 ± 0.0711, P < 0.001) and weight (r = 0.6519 ± 0.0782, P < 0.001) of engorged nymphs, however, it varies in ticks of different origin. In field-collected ticks, freshly engorged female nymphs were 2.30-2.94 mm long, male nymphs 2.14-2.46 mm long. Feeding period (P < 0.05) and premoulting period (P < 0,001 ) were significantly longer in female nymphs both in field-collected and laboratory-derived I. ricinus. The engorgement weight was found to be the best criterion for differentiation of male and female nymphs of ixodid ticks. In field-collected nymphs engorged on BALB/c mice, 98.6 % of females moulted from nymphs weighting more than 3.60 mg, while in laboratory-derived ticks, 98.4 % of females emerged from nymphs of 3.42 mg body mass or more.
Při archeologickém výzkumu v ulici Na Poříčí na Novém Městě pražském v r. 2004 byla objevena nádoba, interpretovaná jako ciborium. Je zhotovena tepáním ze stříbrného plechu a zdobena raženým, litým, rytým a cizelovaným dekorem. Kruhový medailon zdobený rytím, zlacením a emailem s postavou Bolestného Krista přidržovaného dvěma anděly prozrazuje vliv frankovlámského prostředí a dovoluje s přihlédnutím k celkovému tvaru nádoby datovat její vznik do doby kolem přelomu 14. a 15. století. Protože nálezová situace svědčí o tom, že se ciborium dostalo do země ve starší fázi 15. stol., je možné jeho ukrytí spojovat s vlnou drancování pražských kostelů a klášterů při husitských obrazoboreckých bouřích. and A vessel interpreted as a ciborium was discovered during archaeological excavations in Na Poříčí St. in Prague’s New Town in 2004. The ciborium is made of wrought silver plate and adorned with stamped, cast, engraved and enchased decoration. A round medallion decorated with engraving, gilding and enamel with the figure of the Crucified Christ held by two angels reveals a strong Franco-Flemish influence and enables, along with the overall shape of the vessel, a dating of its origin to the turn of the 15th century. Since the find context offers evidence that the ciborium was put into the ground sometime at the beginning of the 15th century, it is possible to connect its hiding to the wave of plundering of Prague churches and monasteries during the Hussite iconoclastic turmoil in 1419.
Článek je příspěvkem do diskuse, zda v době laténské existoval rozvinutý obchod, kdo jej ovládal, jaký měl význam v tehdejším hospodářství. Po vymezení pojmu (za obchod je považována každá mírová směna) je otázka zkoumána na území střední Evropy. Zde lze pozorovat rozvinutý obchod již od neolitu. Obchod v době laténské plynule navazoval na dávné místní tradice této činnosti. Veškeré obchodní aktivity Čech se sousedními krajinami musely překonávat neosídlená území hraničních pohoří, a lze je tedy považovat za dálkové obchodní kontakty. V článku je na příkladech distribuce soli a mlýnských kamenů ukázáno, že obchod v době laténské hrál mimořádně významnou hospodářskou i společenskou roli. Ve střední Evropě byl obchod výhradně v rukou domácího obyvatelstva, nejspíše tedy Keltů. Není proto nutné pochybovat o tom, že podobně tomu bylo i v Galii, kde je některými historiky existence keltského obchodu zpochybňována. and This article is a contribution to the discussion of whether highly developed trade existed in the La Tène, who controlled it, and how significant it was for the economies of the time. After a definition of terms (‘trade’ is here understood to mean any peaceful exchange of goods), the question is considered for the lands of Central Europe. In this region, developed trade can be observed as early as during the Neolithic; trade in the La Tène period was entirely related to the ancient local traditions of such activity. Any trading activity between Bohemia and the neighbouring regions had to cope with the unsettled territory of the border mountains, and can thus be regarded as comprising long distance trade contacts. Using the examples of the distribution of salt and quernstones, the article demonstrates that trade played an exceptionally important economic and social role in the La Tène. In Central Europe trade was exclusively in the hands of the local population, most likely Celts; there is thus no need to doubt that the situation in Gaul was similar, where some historians have cast doubt on the existence of Celtic trade.