Associations between different infectious agents and obesity have been reported in humans for over thirty years. In many cases, as in nosocomial infections, this relationship reflects the greater susceptibility of obese individuals to infection due to impaired immunity. In such cases, the infection is not related to obesity as a causal factor but represents a complication of obesity. In contrast, several infections have been suggested as potential causal factors in human obesity. However, evidence of a causal linkage to human obesity has only been provided for adenovirus 36 (Adv36). This virus activates lipogenic and proinflammatory pathways in adipose tissue, improves insulin sensitivity, lipid profile and hepatic steatosis. The E4orf1 gene of Adv36 exerts insulin senzitizing effects, but is devoid of its pro-inflammatory modalities. The development of a vaccine to prevent Adv36- induced obesity or the use of E4orf1 as a ligand for novel antidiabetic drugs could open new horizons in the prophylaxis and treatment of obesity and diabetes. More experimental and clinical studies are needed to elucidate the mutual relations between infection and obesity, identify additional infectious agents causing human obesity, as well as define the conditions that predispose obese individuals to specific infections., V. Hainer, H. Zamrazilová, M. Kunešová, B. Bendlová, I. Aldhoon-Hainerová., and Obsahuje bibliografii
The functional antagonism between obestatin and ghrelin in the testis is under investigation. We investigated the ability of obestatin to counteract the inhibitory effect of ghrelin on basal and stimulated testosterone (T) secretion in vitro. Testicular strips from adult rats were incubated with 10 ng/ml and 100 ng /ml of obestatin alone, ghrelin alone and obestatin + ghrelin. Obestatin modulation of stimulated T secretion was evaluated by incubation of testicular samples with 10 ng/ml and 100 ng/ml obestatin, ghrelin and obestatin + ghrelin in the absence and presen ce of 10 IU of human chorionic gonadotrophin (hCG). T concentrations in the hCG treated groups were significantly (P<0.0001) higher than those in the control groups. Obestatin caused a significant increase in basal T secretion in a dose-dependent manner; however, obestatin at the both 10 ng /ml and 100 ng/ml significantly (P<0.0001) in creased hCG-stimulated T secretion. In contrast, ghrelin in a dose-dependent manner significantly (P<0.001) decreased both basal and hCG-induced T secretion by testicular slices. Obestatin opposed the inhibitory effect of ghrelin on T secretion under both basal and hCG-stimulated conditions at all doses tested. In conclusions, administration of obestatin was able to antagonize the inhibitory effect of ghrelin on testosterone secretion in vitro ., T. Afsar, S. Jahan, S. Razak, A. Almajwal, M. Abulmeaty, H. Wazir, A. Majeed., and Obsahuje bibliografii
Obezita 2. a 3. stupně a přidružené komorbidity zvyšují pravděpodobnost sexuálních poruch. Vliv má nejen prostá obezita, ale zvláště její metabolické komorbidity, dále omezení pohybová, hormonální dysbalance a v neposlední řadě i psychika obézního. Negativní vliv obezity na sexualitu lze nalézt ve třech základních rovinách: v rovině psychické, sociální a zdravotní. Cíl studie: Posoudit sexuální spokojenost u obézních pacientek před a po bariatrickém výkonu. Metodika: 60 obézních pacientek vyplnilo dotazníky sexuální spokojenosti před bariatrickým výkonem, za 6 měsíců a za 12 měsíců po tomto výkonu, a tedy po významné váhové redukci. Závěr: Výrazná redukce hmotnosti dosažená pomocí bariatrických výkonů implikovala snížení sexuálních poruch u žen, a dokonce srovnání s normou., Obesity of 2nd and 3rd degree and associated comorbidities increase the probability of sexual disorders. Not only obesity has an influence, but especially its metabolic comorbidities, motion restrictions, a hormonal dysbalance and last but not least, the psyche of obese patient. The negative impact of obesity on sexuality can be found in three basic levels: psychological, social, and health. Objective: To assess sexual satisfaction in obese women before and after bariatric surgery Methods: 60 obese women completed the questionnaire of a sexual satisfaction before a bariatric procedure, 6 months and 12 months after the procedure, i.e. after a significant weight reduction. Conclusion: A significant weight reduction achieved through bariatric procedure implied a reduction on sexual dysfunction in women, and even equalization with the standard., and Dita Pichlerová, Jitka Herlesová, Petr Weiss
Artrózy nosných kloubů a vertebrogenní obtíže jsou typickými onemocněními obézních. Extrémní riziko však přináší zejména kombinace s metabolickým syndromem. Artrózy nosných klubů tak nejsou čistě mechanickou komplikací obezity, ale i komplikací metabolickou. Podobně riziko venózního tromboembolizmu, které se týká všech ortopedických výkonů, souvisí jak se stoupajícím BMI, tak i s hormonálním stavem (užívání hormonů apod). Operace s implantací endoprotézy je obvykle schopen nemocný s hmotností do 90 kg či BMI pod 30. Přípravou s poklesem BMI k těmto hodnotám se výrazně snižuje riziko operačních komplikací. Je však také nutné, aby nemocný získanou hmotnost udržel., Arthroses of weight-bearing joints and vertebrogenic problems are characteristic diseases of the obese. However the extreme risk is associated in particular with the combination with metabolic syndrome. Arthroses of bearing joints thus do not only present a mechanical complication of obesity, but also a metabolic complication. Similarly, the risk of venous thromboembolism which involves all orthopedic surgeries, is associated with both a rising BMI and hormonal condition (use of hormones and the like.). A joint replacement surgery can be typically performed on patients with a weight of up to 90 kg or BMI below 30. A preparation aimed at decreasing BMI to reach these values significantly reduces the risk of postoperative complications. However it is also necessary for the patient to maintain the reduced weight., and Štěpán Svačina
Kardiovaskulární komplikace obezity jsou tradičně pokládány za významnou komplikaci obezity. Obezita sama ale není pravděpodobně přímo příčinou rozvoje aterosklerózy ani ischemické choroby srdeční. Ta vzniká především nepřímo vlivem metabolických komplikací obezity, zejména diabetu a metabolického syndromu. Nepochybný je však i trombogenní potenciál obezity, který se může podílet jak na embolizacích, tak na rozvoji aterosklerózy. S kardiologií je naopak spojován fenomén paradoxu obezity, situace, v níž mají obézní lepší prognózu než štíhlí. To se týká selhávání srdce i některých dalších kardiovaskulárních onemocnění. Nová je koncepce hormonů svalové tkáně – myokinů, které mají rozsáhlé protektivní vlivy na organizmus a pravděpodobně i na srdce. Zda je srdce rovněž zdrojem myokinů, je zatím nejisté. Nepochybný význam má však epikardiální a perikardiální tuk. U epikardiálního tuku převládají pravděpodobně spíše vlivy pro myokard protektivní. I tento tuk může podléhat zánětu a produkovat i faktory myokard poškozující. Vztah zejména množství epikardiálního tuku k postižení koronárních tepen a srdce je spíše patogenní. Dnes rozhodně platí, že obezita přináší více komplikace metabolické a onkologické než kardiovaskulární a přesné rozdělení jak patogenně či ochranně může v kardiologii působit tuková tkáň, vyžadují ještě další výzkum. Rozhodně však lze uzavřít, že tuk, jak celkový, tak v okolí srdce, může za určitých okolností srdci i prospívat., Cardiovascular complications of obesity are traditionally considered an important complication of obesity. Obesity itself is probably not direct cause of atherosclerosis or coronary heart disease. This may occur indirectly in metabolic complications of obesity, especially diabetes and metabolic syndrome. However, thrombogenicity potential of obesity contributes to embolism and atherosclerosis development. In cardiology is well-known a phenomenon of obesity paradox when obese patients have better prognosis than thin. This is the case of heart failure and some other cardiovascular diseases. Recently, a new concept has emerged of myokines – hormones from muscle tissue that have extensive protective effects on organism and probably on heart. Whether heart is a source of myokines is uncertain. However, undoubted importance has epicardial and pericardial fatty tissue. The epicardial fatty tissue has mainly protective effects on myocardium. This fatty tissue may produce factors of inflammation affecting the myocardium. Relationship between amount of epicardial fatty tissue and coronary heart disease is rather pathogenic. Currently, it is certain that obesity brings more metabolic and cancer complications than cardiovascular and accurate contribution to pathogenic or protective character of fatty tissue in cardiology requires further research. Nevertheless, the conclusion is that adipose tissue of organism and around the heart may be in some circumstances beneficial., and Štěpán Svačina