Damage induced in DNA by numerous chemical and physical factors as well as spontaneously formed imperfections in DNA structure pose a threat to all organisms. To counteract this threat, living cells have evolved a series of DNA repair pathways to correct DNA lesions affecting base pairings or the structure of DNA. Today we understand, in a large part, the molecular mechanisms of these pathways in detail due to the pioneering studies by Tomas LIndahl, Paul Modrich and Aziz Sancar, which opened up this field of research. Tomas Lindahl discovered the molecular machinery of base excision repair - the main cell defence against endogeneous DNA damage. Aziz Sancar characterised, at the molecular level, details of the mechanisms of nucleotide excision repair - the major repair system of DNA damage caused by environmental factors such as UV-irradiation and various genotoxic chemicals including chemotherapeutic agents. Paul Modrich uncovered a mismatch repair - the way how cells resolve errors which occur during DNA replication. Therefore, the Royal Swedish Academy of Sciences awarded jointly Lindahl, Modrich, and Sancar the Nobel Prize in Chemistry 2015 for their "Mechanistic studies of DNA repair". In this paper, we briefly summarise the results of their work., Miroslav Piršel., and Obsahuje seznam literatury
Genetic factors may contribute to the differential response to opioids. The aim of this study was to evaluate the association between polymorphisms of μ1-opioid receptor gene OPRM1 (rs1799971), and P-glycoprotein transporter gene ABCB1 (rs1045642, rs2032582), and piritramide efficacy under postoperative patient-controlled analgesia (PCA). In 51 patients, OPRM1 variant was associated with decreased efficacy in early postoperative period evidenced by sum of pain intensity difference in the 0-6 h postoperative period (SPID0-6), (F=3.27, p=0.029). Mean (SD) SPID0-6 was observed in the 118AA genotype 22.9 (6.1) mm, which was significantly higher from the 118GG genotype 10.0 (4.4) mm, p=0.006. The lowest cumulative dose was recorded in 118AA genotype 19.1 (9.8) mg, which was significantly less than in the 118GG genotype group 36.6 (6.1) mg, p=0.017. Opioid-induced adverse effects were observed in 11, 30, and 100 % of patients in 118AA, 118AG, and 118GG genotype groups, respectively (p<0.05). Piritramide efficacy and safety was not significantly affected by ABCB1 (rs1045642, rs2032582) polymorphisms. Variant OPRM1 118G allele is associated with decreased acute postoperative pain relief after piritramide. Decreased efficacy leads to higher drug consumption under PCA settings, which however, does not fully compensate insufficient pain relief, but increases incidence of adverse effects., O. Bartošová, O. Polanecký, F. Perlík, S. Adámek, O. Slanař., and Obsahuje bibliografii
Hlavní cíl: Zjistit vliv procvičování ošetřovatelského procesu podle OPT modelu klinické rozvahy na erudici studentů oboru všeobecná sestra při využívání pojmů Aliance 3N. Východiska: Motivem k realizaci studie bylo dílo autorek OPT modelu klinické rozvahy Pesut a Herman a výzkumné články k OPT modelu autorů Bartlett et al., Bland et al. a Kautz et al. Metodika: Aplikován byl design přirozeného experimentu u dvou skupin studentů s použitím pretestu a posttestu. Výzkumné nástroje byly nově pro tuto studii připraveny na podkladě publikovaných článků Herman a Bartlett. Jednalo se o pracovní protokoly pro studenty a nástroj k hodnocení erudice klinické rozvahy. Proběhla obsahová validizace protokolů a u hodnotícího nástroje byla ověřena reliabilita. Sběr dat proběhl u souboru šedesáti tří studentů formou záznamů do pracovních protokolů. Data, extrahovaná z protokolů, byla zpracována na hladině signifi kance 0,05 pomocí Studentova párového t-testu a Wilcoxonova párového testu. Výsledky: Medián celkového skóre erudice klinické rozvahy byl, při maximálním dosažitelném počtu 29 bodů, u studentů prezenční formy v pretestu 18,9 a v posttestu 19,5 bodů. U kombinované formy byl před a po cvičení 18,0 a 17,0 bodů. Závěry: U prezenční formy studia byla erudice klinické rozvahy s pojmy Aliance 3N po procvičování zlepšena, ale rozdíl nebyl statisticky signifi kantní. U kombinované formy studia prokázal Wilcoxonův párový test signifi kantní zhoršení. Využití NANDA diagnóz bylo u obou skupin subjektů explicitní, zásadní nedostatky byly shledány ve volbě optimálních NOC a NIC., Main aim: To determine the effect of practicing nursing process by OPT model of clinical reasoning on the expertise of students of General Nursing study in the use of concepts Alliance 3N. Background: The motive for the study was the work of the OPT model of clinical reasoning authors Pesut and Herman and research articles on the OPT model, the authors Bartlett et al., Bland et al. and Kautz et al. Methods: Applied design was a natural experiment on two groups of students using pretest and posttest. Research instruments for this study were new and prepared on the basis Herman and Bartlett’s published articles. Th ese were working protocols for students and a tool to assess erudition of clinical reasoning. Content validation was carried out and evaluation tool was tested on reliability. The data were collected in a group of sixty-three students in the form of records to work protocols. The data extracted from the protocols were processed at 0.05 level of signifi cance using Student’s paired t -test and Wilcoxon paired test. Results: The median of total score sheet clinical erudition was at full-time students in the pretest (before practicing) 18.9 points aft er exercise 19.5 (posttest). The median of total score before and aft er exercise was 18.0 and 17.0 points at part-time study students. Conclusions: For full-time students’ erudition in clinical reasoning with 3N Alliance terms aft er exercises has improved, but the diff erence was not statistically signifi cant. For part-time study students Wilcoxon paired test showed a signifi cant deterioration in student achievement. Use of NANDA diagnoses in both groups of subjects was explicit, major fl aws were found in the choice of optimal NOC and NIC., Jana Marečková, Soňa Bocková, Petra Stefanová, Lenka Mazalová, Radka Matějková, Jana Zapletalová, and Literatura
A visual nervous system inspired approach to optical character recognition is proposed in this paper with the hope to touch human performance in a limited extent. Particularly, the application of features motivated by the hierarchical structure of the visual ventral stream for recognition of both English and Persian handwritten digits is investigated. Features are derived by combining position and scale invariant edge detectors in a hierarchy over neighboring positions and multiple orientations. The extracted features are then used to train and test a classifier. We examine three types of classifiers: ANN, SVM and kNN to show that features are not dependent on a specific classifier which is in support of these features. The evaluation of the proposed method over standard Persian and English handwritten digit datasets shows high recognition rates of 99.63% and 98.9%, respectively. A stability analysis is also performed to demonstrate the robustness of this method to orientation, scale, and translation distortions.
Díky optické mikroskopii mohla vzniknout buněčná biologie. Významnou roli hraje tato mikroskopie též v materiálovém výzkumu a dalších vědních oborech, jakož i mnoha praktických činnostech. Od konce 19. století je zásluhou Lorda Rayleigha a Ernsta Abbeho známo, že rozlišovací schopnost standardních optických mikroskopů je rovna zhruba polovině vlnové délky použitého světla. V uplynulém čtvrtstoletí však vzniklo několik převratných metod, které zlepšily rozlišovací schopnost optických mikroskopů natolik, že místo o mikroskopii můžeme dnes již mluvit o nanoskopii., The invention of light microscope belongs to one of the most fundamental contributions ever made to the advancement of biology. This imaging technique played also an important role in material science and other disciplines, as well as in many practical applications. Before the end of the 19th century. Lord Rayleigh and Ernst Abbe recognised that the resolution limit of optical microscopes is about half the wavelength of the light used. In the past two decades, however, several revolutionary methods were established which improved the resolution of optical microscopes to such an extent that, instead of microscopy, we can now talk about optical nanoscopy., Jaromír Plášek., and Obsahuje seznam literatury
Anywhere and anytime we are surrounded by optical fibers although we cannot see them at the first sight. Optical fibers represent one of the fundaments of advanced communications and their development has been pursued a couple of decades. Charles Kuen Kao has been a leading personality of this development and for his groundbreaking achievements concerning the transmission of light in fibers for optical communication he has been awarded one half of Nobel Prize. The optical fibers, their principles and characteristics are presented in this article., Optická vlákna nás obklopují denně na každém kroku, přitom většinou zůstávají skryta našim očím v bludišti kabelových kanálů a sítí. Jsou základním prvkem moderních komunikací a jejich vývoj trval od prvních myšlenek řadu desetiletí. Klíčovou osobností spjatou s tímto vývojem je Charles Kuen Kao, kterému byla za celoživotní dílo a průlomové výsledky v této oblasti udělena Nobelova cena. V tomto díle rubriky "Ve zkratce" se pokusíme vysvětlit základní principy a charakteristiky optických vláken., Ivan Kašík, Pavel Peterka., and Rubrika: Ve zkratce
Bez přenosu informací pomoci optických vláken by nemohl existovat internet v současné podobě. Objem dat přenášených prostřednictvím internetu roste exponenciálně již více než deset let. To vyžaduje rychlý vývoj technologií, které tento růst umožňují. Článek popisuje základní principy přenosu informací pomocí optických vláken a ukazuje hlavní směry, kterými se vývoj v této oblasti ubírá., Fibre optic communication is at the heart of today‘s Internet. the data traffic carried by optical fibres has been growing exponentially for over a decade. this requires new technologies to be developed to cope with such a continuous growth. In this article, basic principles lying behind optical fibre communications are reviewed and the main directions of its development are outlined., Radan Slavík, Jiří Čtyroký., and Obsahuje seznam literatury
Na titanovém povrchu tvoří fibrinogen silněji adsorbovanou vrstvu s vyšší hustotou uspořádání v porovnání s porézní a slabě adsorbovanou vrstvou albuminu. Fibrinogen se lépe adsorbuje na povrch titanu upravený leštěním a leptáním nežli na povrch pouze leštěný. K silné adsorpci fibrinogenu dochází na povrchu titanu obohaceném v určitém poměru uhlíkem. Nejlépe se fibrinogen adsorboval na povrchu titanu pokrytém uhlovodíkovou vrstvou se složením Ti0,36 - C0,57 : H0,07 a Ti0,08 - C0,68 : H0,24. Takto upravený povrch titanu by tedy splňoval podmínky pro nejlepší oseointegraci. Adsorpce fibrinogenu na titanovou slitinu Ti6Al4V byla slabá, naopak silná byla na slitině TiNbTa, která má také dobré mechanické vlastnosti, pokud jde o výrobu implantátů. homopyrimidinové oligodeoxynukleotidy (ODN) tvoří na povrchu titanu robustnější vrstvy s vyšší hustotou v porovnání se stejně dlouhými homopurinovými ODN a velice porézními vrstvami dvoušroubovicových fragmentů DNA., Fibrinogen is absorded at the titanium surface more firmly and with higher density contrary to a weakly adsorbed and porous albumin layer. Fibrinogen is better absorbed at the titanium surface treated by polishing and etching than at the surface treated only by polishing. Fibrinogen is strongly adsorbed at the titanium layer enriched by carbon to a certain ratio. The best adsorption of fibrinogen was observed at the titanium surface enriched with carbon at the ratio Ti0,36 - C0,57 : H0,07 a Ti0,08 - C0,68 : H0,24. The titanium surface treated in this way should fulfill the conditions for the best oseointegration. Adsorption of fibrinogen at the titanium alloy T6Al4V was weak contrary to the good adsorption at the TiNbTa alloy, which also has good mechanical properties concerning implant production. Homopyrimidine oligodeosynucleotides (ODN) form at the titanium surface more robust layers with higher density contrary to the homopurine ODN molecules of the same length and very porous layers of double stranded DNA fragments., Vladimír Vetterl, Stanislav Hasoň, Raimo Silvennoinen, Ladislav Cvrček, Luděk Strašák, Lukáš Fojt., and Obsahuje bibliografii