The first part of the paper deals with the key question of the Searle-Derrida debate, namely, with the question of conceptual ''exactness'' and applicability of concepts to facts. I argue that Derrida makes a strict distinction between the exactness in the realm of concepts and the exactness in the realm of facts. Supposing that it is not correct to argue against him - as Searle does - that concepts cannot be exact because there are no strict boundaries between facts. The second part of the paper deals with a distinction used by John Searle: The distinction between linguistic meaning and speaker’s meaning. According to Searle linguistic meaning is constituted outside a particular context of use whereas speaker’s meaning is embedded in a particular situation. I argue this distinction is problematic as far as any meaning is constituted in a particular utterance and in a particular context of use., První část práce se zabývá klíčovou otázkou debaty Searle-Derrida, konkrétně otázkou konceptuální ,,přesnosti'' a aplikovatelnosti konceptů na fakta. Tvrdím, že Derrida rozlišuje mezi přesností v oblasti pojmů a přesností v oblasti faktů. Předpokládejme, že není správné argumentovat proti němu - jak to dělá Searle -, že pojmy nemohou být přesné, protože mezi fakty neexistují striktní hranice. Druhá část práce se zabývá rozlišením, které používá John Searle: Rozlišení mezi jazykovým významem a významem mluvčího. Podle Searle je lingvistický význam vytvořen mimo konkrétní kontext použití, zatímco význam mluvčího je zakotven v určité situaci., and Tomáš Koblížek
The paper is a contribution to the debate on the epistemological status of thought experiments. I deal with the epistemological uniqueness of experiments in the sense of their irreducibility to other sources of justification. In particular, I criticize an influential argument for the irreducibility of thought experiments to general arguments. First, I introduce the radical empiricist theory of eliminativism, which considers thought experiments to be rhetorically modified arguments, uninteresting from the epistemological point of view. Second, I present objections to the theory, focusing on the critique of eliminativism by Tamar Szabó Gendler based on the reconstruction of Galileo’s famous Pisa experiment. I show that her reconstruction is simplistic and that a more elaborate reconstruction is needed for an appropriate assess-ment of the epistemic power of general argument. I propose such a reconstruction and demonstrate that the general version of the Pisa experiment is epistemically equal to the particular one. Thus, from an epistemological perspective, Galileo’s thought experiment is reducible to a straightforward argument without particular premises., Příspěvek je příspěvkem do debaty o epistemologickém stavu experimentů myšlení. Zabývám se epistemologickou jedinečností experimentů ve smyslu jejich neredukovatelnosti na jiné zdroje ospravedlnění. Zvláště kritizuji vlivný argument pro ireducibilitu myšlenkových experimentů k obecným argumentům. Nejprve představuji radikální empirickou teorii eliminativismu, která považuje myšlenkové experimenty za rétoricky modifikované argumenty, nezajímavé z epistemologického hlediska. Za druhé, předkládám námitky proti teorii, zaměřené na kritiku eliminativismu Tamara Szabó Gendlera na základě rekonstrukce slavného experimentu v Pise v Galileu. Ukazuji, že její rekonstrukce je zjednodušující a že je zapotřebí propracovanější rekonstrukce pro vhodné posouzení epistemické moci obecného argumentu. Navrhuji takovou rekonstrukci a prokázat, že obecná verze experimentu v Pise je epistemicky rovnocenná té konkrétní. Z epistemologického hlediska je tedy Galileův myšlenkový experiment redukovatelný na jednoduchý argument bez konkrétních prostor., and Marek Picha
An application of different mulch materials may lead to changes in soil properties. Our previous study, focused on the impact of various mulches during the 4-year period, showed that the change in some properties can be very rapid (e.g., soil pH), but in other cases such as hydraulic properties, the changes can be gradual. To find out, whether the extension of the mulching period will further affect the studied soil properties, the experiment continued for another 2 years. Differences between values of organic carbon content (Cox), soil physical quality (Sinf), gravitational water (GW) and readily available water (RAW) of soils not covered by any mulch and under various mulches (bark chips; wood chips; wheat straw; Agrotex EKO+ decomposable matting; polypropylene fabric covered bark chips; crushed stone) were much larger than those observed in our previous study. On the other hand, the opposite trend was observed for the water stable aggregates (WSA) index or soil pH. Differences between additionally measured hydraulic conductivities at the pressure head of −2 cm and repellency index (RI) were mostly insignificant. Results indicated that organic mulches can either positively (e.g., increase WSA index and Cox, and decrease GW) or negatively (e.g., decrease Sinf and RAW, and increase RI) affect soil properties.