This paper focuses on the theory of deduction, developed by the Czech logician Pavel Tichý. Research on deduction in Tichý’s logic is still not very advanced. Tichý’s own deduction system is a generalization of Gentzen’s natural deduction and although it is an interesting topic in itself, I’d rather focus on the theory or philosophy of deduction that motivates Tichý’s choice of deduction system. Some of Tichý’s expressions suggest that in the question of the status of the theory of deduction in logic he held the prevailing modern approach, but this contradicts the fact that most of his writings concern selected problems of logical semantics. Having introduced Tichý’s original conception of deduction, I pay attention to the so called object-conception of logic, which explains the special position of the theory of deduction in his conception., Příspěvek se zaměřuje na teorii dedukce vyvinutou českým logikem Pavlem Tichým. Výzkum o dedukci v Tichém logice stále není příliš pokročilý. Tichý vlastní dedukční systém je zobecněním Gentzenova přirozeného dedukce, a přestože je to samo o sobě zajímavé téma, raději bych se zaměřil na teorii nebo filosofii dedukce, která motivuje Tichého volbu systému odpočtu. Někteří z Tichých výrazů naznačují, že v otázce stavu teorie dedukce v logice zastával převažující moderní přístup, což však odporuje skutečnosti, že většina jeho spisů se týká vybraných problémů logické sémantiky. Po představení Tichého původní koncepce dedukce věnuji pozornost tzv. Objektové koncepci logiky, která v jeho pojetí vysvětluje zvláštní postavení teorie dedukce., and Karel Šebela
The primary purpose of this work was to assess the persistence of water repellency in the surface horizon of coarse-textured soils under natural Quercus robur ecosystems, and Pinus pinaster and Eucalyptus globulus plantations, in the northwest of the Iberian Peninsula. Water repellency was determined by applying the water drop penetration test (WDPT) to soil samples collected from variable depths (0–40 cm). Measurements were made on field-moist samples obtained at the end of the dry period and on samples dried at 25ºC in the air. All soils exhibited very high (severe to extreme) water repellency in the topmost soil layer (0–5 cm) but no significant differences among the three plant species studied. Extreme persistence was observed down to 20 cm in the soils under eucalyptus and down to 10 cm in those under pine. The soils under oak were those exhibiting the highest variability in water repellency and the greatest decrease in it with increasing depth (especially in relation to soils under eucalyptus).
Water repellency exhibited significant positive correlation with the C content and C/N ratio of the soils. Soil water repellency was similar in the air-dried samples and field-moist samples.
There are two general views about the nature of what matters, i.e. about the metaphysical ground of prudential concern, the ground of the concern we have for our own future welfare. On the one hand, the identity-is-what-matters view tells us that prudential concern is grounded on one’s continuing identity over time; I am concerned with my own future welfare because it is my own future welfare. On the other hand, the identity-is-not-what-matters view tells us that prudential concern is not grounded on such continuing identity; rather, it is grounded on some continuity-relation, which only coincides with identity. In this paper, I explore a primary motivation for the latter view—viz., Parfit’s fission case—and show that there are interesting ways to resist it., Existují dva obecné názory o podstatě toho, co je důležité, tj. O metafyzickém základě obezřetného znepokojení, o důvodech zájmu, které máme k našemu vlastnímu budoucímu blahu. Na jedné straně je názor ''identity-co-záleží'', který nám říká, že obezřetnostní obava je založena na trvalé identitě v průběhu času; Zajímám se o své budoucí sociální blaho, protože je to moje vlastní budoucí blaho. Na druhou stranu názor ''identity-ne-jak-to-záleží'' nám říká, že obezřetnostní obava není zakotvena na takovéto pokračující identitě; spíše je založen na nějakém vztahu kontinuity, který se shoduje pouze s identitou. V tomto článku zkoumám primární motivaci k posledně uvedenému pohledu - viz., Parfitovu štěpící případ - a ukázat, že existují zajímavé způsoby, jak tomu odolat., and Jeremiah Joven Joaquin
The article deals with some questions that are closely connected with clarifying the meaning of causal claims and understanding of their distinctive features. It presents a perspectival view of causation that regards both the asymmetry of causation and its temporal orientation as products of our own perspective we all share. The author argues against one of the basic thesis of causal perspectivalism according to which the notion of causation arises from our experience of success as agents, and she asserts that the distinction between causes and effects can also be relevant to practical or epistemic behaviour of creatures who are mere observers., Článek se zabývá některými otázkami, které úzce souvisejí s objasňováním významu kauzálních tvrzení a pochopením jejich charakteristických rysů. Představuje perspektivní pohled na příčinnou souvislost, která se týká jak asymetrie příčinných souvislostí, tak její časové orientace jako produktů našeho vlastního pohledu. Autor argumentuje proti jedné ze základních tezí kauzální perspektivy, podle které pojem příčinnosti vyplývá z naší zkušenosti s úspěchem jako agentů, a tvrdí, že rozlišení mezi příčinami a následky může být také relevantní pro praktické nebo epistemické chování tvorů, jsou pouhými pozorovateli., and Zdeňka Jastrzembská