A finite volume model for two-layer shallow water flow in microtidal salt-wedge estuaries is presented in this work. The governing equations are a coupled system of shallow water equations with source terms accounting for irregular channel geometry and shear stress at the bed and interface between the layers. To solve this system we applied the Qscheme of Roe with suitable treatment of source terms, coupling terms, and wet-dry fronts. The proposed numerical model is explicit in time, shock-capturing and it satisfies the extended conservation property for water at rest. The model was validated by comparing the steady-state solutions against a known arrested salt-wedge model and by comparing both steady-state and time-dependant solutions against field observations in Rječina Estuary in Croatia. When the interfacial friction factor was chosen correctly, the agreement between numerical results and field observations was satisfactory.
The paper deals with the word without and its role in those kinds of collocations in which it has a meaning-carrying function. It is assumed that the meaning of without in the kinds of collocations under scrutiny is context independent in that it can be explicated by a singles cheme: For every ξ,ξ ...ξ holds, that Π(ξ,ξ ...ξ) if not Θ(ξ , ξ ... ξ ), where Π, Θ are propositions or propositional functions (predicates) and ξ , ξ ... ξ are relevant variables, whose range is determined by that following after the word without. The scheme varies with the variable type to which without is applied purely as a certain kind of operator. The concatenations without + expression are, typically, equivalent to more prolix without-free collocations; thus, without is a suitable device for text compression., Příspěvek se zabývá slovem bez a jeho úlohou v těch druzích kolokací, ve kterých má významovou funkci. Předpokládá se, že význam bez v druzích zkoumaných kolokací je nezávislý na kontextu v tom, že může být vysvětlen chémií singlů: Pro každý ξ, ξ ... ξ platí, že Π (ξ, ξ ... ξ ) pokud ne Θ (ξ, ξ ... ξ), kde Π, Θ jsou propozice nebo propoziční funkce (predikáty) a ξ, ξ ... ξ jsou relevantní proměnné, jejichž rozsah je určen následujícím po slovu bez . Tento režim se mění s proměnnou typu, který , aniž by se aplikuje brát jako určitý druh subjektu. Zřetězení bez výrazu + jsou typicky ekvivalentní více prolixubez neomezených kolokací; tak, bez je vhodné zařízení pro kompresi textu., and František Gahér
This work presents an analysis of the analogy between scientific and ethical theories with respect to their testability, explanatory potential and the causal relevance of the entities they postulate. Critics of ethical theories often claim that ethical theories are in fundamental contrast to scientific theories as they cannot be tested by empirical methods. While scientific facts are objective and open to empirical investigation, moral facts are mere expressions of subjective attitudes towards objective facts, and thus fall out of the scope of legitimate, scientific knowledge. We believe that this picture of such a deep contrast between science and ethics is based on a naïve conception of both types of theories. If we accept a more sophisticated view of scientific activity, interesting anal- ogies begin to turn up. This paper attempts to assess critically some of the analogies., Tato práce představuje analýzu analogie mezi vědeckými a etickými teoriemi s ohledem na jejich testovatelnost, vysvětlující potenciál a příčinnou relevanci subjektů, které postulují. Kritici etických teorií často prohlašují, že etické teorie jsou v základním kontrastu k vědeckým teoriím, zatímco oni nemohou být testováni empirickými metodami. Zatímco vědecká fakta jsou objektivní a otevřená empirickému zkoumání, morální fakta jsou pouhým vyjádřením subjektivních postojů k objektivním skutečnostem, a proto nespadají do rozsahu legitimních vědeckých poznatků. Věříme, že tento obraz tak hlubokého kontrastu mezi vědou a etikou je založen na naivní koncepci obou typů teorií. Pokud přijmeme sofistikovanější pohled na vědeckou činnost, začnou se objevovat zajímavé analýzy., and Radim Bělohrad ; Zdeňka Jastrzembská
The paper focuses on the concept of implicit rules as discussed in the book by Jaroslav Peregrin Člověk a pravidla (2011). It aims to point out deficiencies of the concept of implicit rules through an analysis of examples of its application, mainly of what it means to follow and interpret an implicit rule. It is argued there is no test to decide whether we follow or interpret implicit rules correctly. Another problematic aspect is that the relation between normative practices and rules is not as straightforward as suggested by Peregrin, but it is much more various., Příspěvek se zabývá pojmem implicitní pravidla, o němž pojednává kniha Jaroslava Peregrina Člověk a pravidla (2011). Jejím cílem je poukázat na nedostatky konceptu implicitních pravidel prostřednictvím analýzy příkladů jeho aplikace, zejména toho, co znamená sledovat a interpretovat implicitní pravidlo. Tvrdí se, že neexistuje žádný test, který by rozhodl, zda budeme dodržovat nebo interpretovat implicitní pravidla správně. Dalším problematickým aspektem je, že vztah mezi normativními postupy a pravidly není tak přímočarý, jak navrhl Peregrin, ale je mnohem různorodější., and Michal Ivan