Stacie Friend’s theory of fiction departs from those approaches that seek to identify the necessary and sufficient conditions for a work to count as fiction. She argues that this goal cannot really be achieved; instead, she appeals to the notion of genre to distinguish between fiction and nonfiction. This notion is significantly more flexible, since it invites us to identify standard—but not necessary—and counter-standard features of works of fiction in light of our classificatory practices. More specifically, Friend argues that the genre of fiction has the genre of nonfiction—and only that genre—as its contrast class. I will refer to the particular way in which Friend elaborates this claim as the contrast view. I have, nevertheless, the impression that this view unnecessarily narrows down the array of perspectives and attitudes from which we can approach works of fiction. I will thus develop a line of reasoning to the effect that the contrast view should rather be construed as picking out a particular way of relating to works of fiction that lies at the end of a continuum defined by different degrees of reflectivity and estrangement. This implies that the contrast view is false as a general claim about how we experience works of fiction, even though this view may appropriately depict a specific way of approaching such works.
This paper discusses an experiment in cognitive psychology called the Linda problem. Firstly, some natural conditions for the correctness of the interpretation of psychological experiments (such as the Linda problem) are formulated. The article is essentially a critique of the interpretation of the results of the Linda problem experiment provided by Kahneman and Tversky as well as – indirectly – their concept of heuristics. It is shown that the interpretation provided by Kahneman and Tversky does not meet the aforementioned conditions for correctness. The main argument is justified utilizing such rules of rationality as conditional probability and Grice’s conversational maxims. It is also pointed out that this argument can be reformulated in terms of the intuitive system of reasoning., Tento příspěvek pojednává o experimentu v kognitivní psychologii nazývaném problém Lindy. Za prvé jsou formulovány některé přírodní podmínky pro správnost interpretace psychologických experimentů (jako je problém Lindy). Článek je v podstatě kritikou interpretace výsledků problému Linda, který poskytli Kahneman a Tversky, stejně jako - nepřímo - jejich pojetí heuristiky. Ukazuje se, že výklad poskytnutý Kahnemanem a Tversky nesplňuje výše uvedené podmínky správnosti. Hlavní argument je odůvodněn použitím takových pravidel racionality jako podmíněné pravděpodobnosti a Griceho konverzačních maxim. Rovněž je zdůrazněno, že tento argument lze přeformulovat z hlediska intuitivního systému uvažování., and Adam Olszewski
This paper deals with the application of a fluidized layer of granular material (FLGM) for the direct separation of destabilized impurities during drinking water treatment. Further, it investigates the effect of operation parameters (fluidized layer grain size, technological arrangement, velocity gradient, retention time, dosage of destabilisation reagent and temperature) on the aggregation and separation efficiency of the layer. The tests were carried out in a pilot plant scale. Aluminium sulphate was used as the destabilisation reagent. The highest separation efficiencies were achieved, when the particles entered the fluidized layer immediately after the dosing of the destabilisation reagent, when they had the lowest degree of aggregation. The separation efficiency (ϕ) also increased with increasing velocity gradient and the maximal value was reached at the velocity gradient of about 250 s-1. The most efficient separation of aluminium was achieved at 5 °C, but the effect of temperature on the efficiency of organic matter separation (ϕTOC) was not very significant. The maximal efficiency of separation on the layer grains reached the values ϕAl = 0.81 at the optimal dosage DAl = 1.55 mg L-1 and ϕTOC = 0.31 at the optimal dosage DAl = 2.36 mg L-1. The indisputable advantage of using FLGM for the separation of impurities is that they are intercepted on the layer grains in a form of solid, water-free shell (or coat) with the density of 2450 kg m-3, and there is no need to deal with the sludge dewatering. and Příspěvek se zabývá využitím fluidní vrstvy zrnitého materiálu (FLGM) pro přímou separaci destabilizovaných nečistot při úpravě vody a vlivem provozních parametrů (velikost zrn náplně, technologické uspořádání, gradient rychlosti, doba zdržení, dávka destabilizačního činidla, teplota) na agregační a separační účinnost vrstvy. Testy byly prováděny na poloprovozním modelu fluidní vrstvy. Jako destabilizační činidlo byl použit síran hlinitý. Nejvyšší separační účinnosti byly dosahovány, pokud částice nečistot vstupovaly do fluidní vrstvy bezprostředně po nadávkování destabilizačního činidla, kdy byl jejich stupeň agregace nejnižší. Separační účinnost (ϕ) se také zvyšovala s narůstající hodnotou gradientu rychlosti ve fluidní vrstvě a maximální hodnoty dosáhla při gradientu kolem 250 s-1. Hliník byl nejúčinněji separován při nízké teplotě (5 °C), nicméně na účinnost separace organických látek (ϕTOC) teplota příliš velký vliv neměla. Maximální účinnost separace na zrnech fluidní vrstvy dosáhla hodnot ϕAl = 0,81 při optimální dávce DAl = 1,55 mg L-1 a ϕTOC = 0,31 při optimální dávce DAl = 2,36 mg L-1. Nespornou výhodou využití fluidní vrstvy jako separačního prvku je skutečnost, že nečistoty jsou na zrnech FLGM zachycovány ve formě pevné skořápky (hustota 2450 kg m-3), která neobsahuje kapalnou vodu, a kal tudíž nemusí být odvodňován.
Slurry transport in horizontal and vertical pipelines is one of the major means of transport of sands and gravels in the dredging industry. There exist 4 main flow regimes, the fixed or stationary bed regime, the sliding bed regime, the heterogeneous flow regime and the homogeneous flow regime. Of course the transitions between the regimes are not very sharp, depending on parameters like the particle size distribution. The focus in this paper is on the homogeneous regime. Often the so called equivalent liquid model (ELM) is applied, however many researchers found hydraulic gradients smaller than predicted with the ELM, but larger that the hydraulic gradient of liquid. Talmon (2011, 2013) derived a fundamental equation (method) proving that the hydraulic gradient can be smaller than predicted by the ELM, based on the assumption of a particle free viscous sub-layer. He used a 2D velocity distribution without a concentration distribution. In this paper 5 methods are described (and derived) to determine the hydraulic gradient in homogeneous flow, of which the last method is based on pipe flow with a concentration distribution. It appears that the use of von Driest (Schlichting, 1968) damping, if present, dominates the results, however applying a concentration distribution may neutralise this. The final equation contains both the damping and a concentration distribution giving the possibility to calibrate the constant in the equation with experimental data. The final equation is flexible and gives a good match with experimental results in vertical and horizontal pipelines for a value of ACv = 1.3. Data of horizontal experiments Dp = 0.05-0.30 m, d = 0.04 mm, vertical experiments Dp = 0.026 m, d = 0.125, 0.345, 0.560, and 0.750 mm.
The paper approaches problem of the flow forecasting for the Liptovska Mara reservoir with a hybrid modelling approach. The nonlinear hybrid modelling framework was investigated under the specific physiographic conditions of the High Core Mountains of Slovakia. The mean monthly flows of rivers used in this study are predominantly fed by snowmelt in the spring and convective precipitation in the summer. Therefore, their hydrological regime exhibits at least two clear seasonal patterns, which provide an intuitive justification for the application of nonlinear regime-switching time series models. Differences in the prevailing geology, orientation of slopes and their exposure to atmospheric circulation for the right and left-sided tributaries of the Vah River indicate that the hydrological regime of mean monthly discharge time series in this area with respect to seasonality and cyclicity may differ, too. Therefore, a simple deterministic water balance scheme was set up for estimating the reservoir inflow from the left and right-sided tributary flows separately. It consists of the linear combination of the measured tributary flows and estimated ungauged tributary flows. The contributions of the ungauged catchments were estimated from flows from gauged tributaries with similar physiographic conditions by weighting these by the ratio of the catchment areas. Separate nonlinear regime-switching time series models were identified for each gauged tributary. The forecasts of the tributaries were combined into a hybrid forecasting model by the water balance model. The performance of the combined forecast, which could better include the specific regime of the time series of tributaries, was compared with the single forecast of the overall reservoir inflow in several combinations. and V štúdii sme porovnávali kvalitu predpovede viacerých lineárnych a nelineárnych modelov časových radov pri predpovedaní prítokov do nádrže Liptovská Mara. Testovali sme výkonnosť modelov ARMA, SETAR na samotnej rieke Váh a v kombinácii jej prítokov do nádrže Liptovská Mara. Ďalej bol uplatnený jednoduchý deterministický model vodnej bilancie pre prítok do nádrže, ktorý pozostáva z lineárnej kombinácie meraných prietokov prítokov Váhu vážených plochou subpovodia. Výber analogónov sa vykonal vzhľadom na podobnosť fyzicko-geografických podmienok v meraných a nemeraných subpovodiach. Modely typu ARMA a SETAR boli zostavené pre každý prítok osobitne a predpovede prietokov na prítokoch boli skombinované modelom vodnej bilancie a do predpovede celkového prítoku do nádrže. Kombinovanú hybridnú predpoveď (stochasticko-deterministická), zachovávajúcu špecifický režim prítokov a vodnej bilancie v povodiach, sme porovnali s predpoveďou celkového prítoku do nádrže získanou pomocou modelov identifikovaných na hlavnom toku.
The paper introduces the test of aggregation as a simple, inexpensive method of evaluating suspension quality during drinking water treatment, suitable for use in both laboratory and operation conditions. The procedure and derivation of the aggregation test is described. The method is used for a demonstration of the influence of mean velocity gradient and mixing time on floc properties formed during the aggregation in a Couette reactor. It was proved that with increasing velocity gradient, the size of the aggregates present in the suspension decreases, and the suspension is substantially more homogeneous than with use of lower gradients. Further, it was confirmed that the size of aggregates reaches the steady state after a specific mixing time, which becomes shorter with increasing value of velocity gradient. and Příspěvek představuje test agregace jako jednoduchou a levnou metodu stanovení kvality suspenze při úpravě vody vhodnou pro použití v laboratorních i provozních podmínkách. Je popsán metodický postup i odvození testu agregace. Metoda je použita pro hodnocení vlivu středního gradientu rychlosti a doby míchání na vlastnosti vytvářených agregátů (vloček) při agregaci v Couettově reaktoru. Bylo prokázáno, že se vzrůstajícím gradientem se snižuje velikost agregátů přítomných v suspenzi a suspenze je značně více homogenní než při použití nízkých gradientů rychlosti. Dále bylo potvrzeno, že velikost agregátů dosahuje po určité době míchání stabilní hodnoty. Čas pro dosažení tohoto ustáleného stavu se zkracuje s rostoucí hodnotou použitého gradientu.
Thought experiments are frequently vague and obscure hypothetical scenarios that are difficult to assess. The paper proposes a simple model of thought experiments. In the first part, I introduce two contemporary frameworks for thought experiment analysis: an experimentalist approach that relies on similarities between real and thought experiment, and a reasonist approach focusing on the answers provided by thought experimenting. Further, I articulate a minimalist approach in which thought experiment is considered strictly as doxastic mechanism based on imagination. I introduce the basic analytical tool that allows us to differentiate an experimental core from an attached argumentation. The last section is reserved for discussion. I address several possible questions concerning adequacy of minimalistic definition and analysis., Myšlenkové experimenty jsou často vágní a temné hypotetické scénáře, které je těžké posoudit. Příspěvek navrhuje jednoduchý model myšlenkových experimentů. V první části představuji dva současné rámce pro analýzu myšlenkového experimentu: experimentistický přístup, který se opírá o podobnosti mezi skutečným a myšlenkovým experimentem a přístupem k rozumu, který se zaměřuje na odpovědi poskytované experimentováním s myšlenkami. Dále artikuluje minimalistický přístup, ve kterém je experiment experimentu považován za přísně doxastický mechanismus založený na představivosti. Představuji základní analytický nástroj, který nám umožňuje odlišit experimentální jádro od připojené argumentace. Poslední sekce je vyhrazena k diskusi. Zabývám se několika možnými otázkami týkajícími se přiměřenosti minimalistické definice a analýzy., and Marek Picha
The paper describes a mathematical and physical modelling of flow of complex slurries in pipelines, i.e. a flow of slurries composed of solids covering a very broad range of particle sizes that overlaps more than one flow patterns – non-Newtonian, pseudohomogeneous, heterogeneous and fully-stratified. A typical examples are residual products (“tailings”) from mining industry with normal average particle sizes of 20 to 100 μm or more. Experimental results of flows of complex slurries composing of non-Newtonian carrier fluid and three fractions of glass particles in 50 mm pipe are presented. Depending on the particle size, particles show different flow patterns and therefore considerable differences in pressure drops. Fine particles tend behave as a homogeneous matter, while coarser particles exhibit heterogeneous behaviour and even coarser particles form a sliding bed. A mathematical 3-component predictive model for turbulent flow of complex slurries is presented based on well-established semi-empirical formulae developed originally for flows with Newtonian carrier. The predicted values of pressure drops show very reasonable agreement with experimental results and indicate suitability of the model for engineering practice.
Existence of piedmont zone in a river bed is a critical parameter from among numerous variations of topographical, geological and geographical conditions that can significantly influence the river flow scenario. Downstream flow situation assessed by routing of upstream hydrograph may yield higher flow depth if existence of such high infiltration zone is ignored and therefore it is a matter of concern for water resources planning and flood management. This work proposes a novel modified hydrodynamic model that has the potential to accurately determine the flow scenario in presence of piedmont zone. The model has been developed using unsteady free surface flow equations, coupled with Green-Ampt infiltration equation as governing equation. For solution of the governing equations Beam and Warming implicit finite difference scheme has been used. The proposed model was first validated from the field data of Trout Creek River showing excellent agreement. The validated model was then applied to a hypothetical river reach commensurate with the size of major tributaries of Brahmaputra Basin of India. Results indicated a 10% and 14% difference in the maximum value of discharge and depth hydrograph in presence and absence of piedmont zone respectively. Overall this model was successfully used to accurately predict the effect of piedmont zone on the unsteady flow in a river.
In present paper we assess the climate change impact on mean runoff between the periods 1961-1990 (control period) and 2070-2099 (scenario period) in the Czech Republic. Hydrological balance is modelled with a conceptual hydrological model BILAN at 250 catchments of different sizes and climatic conditions. Climate change scenarios are derived using simple delta approach, i.e. observed series of precipitation, temperature and relative air humidity are perturbed in order to give the same changes between the control and scenario period as in the ensemble of 15 transient regional climate model (RCM) simulations. The parameters of the hydrological model are for each catchment estimated using observed data. These parameters are subsequently used to derive discharge series under climate change conditions for each RCM simulation. Although the differences in the absolute values of the changes in runoff are considerable, robust patterns of changes can be identified. The majority of the scenarios project an increase in winter runoff in the northern part of the Czech Republic, especially at catchments with high elevation. The scenarios also agree on a decrease in spring and summer runoff in most of the catchments. and V článku předkládáme výsledky modelování změn hydrologického režimu v důsledku změn klimatu mezi časovými obdobími 1961-1990 a 2070-2099 podle souboru patnácti regionálních klimatických modelů pro 250 povodí v České republice. Hydrologická bilance byla modelována pomocí konceptuálního hydrologického modelu BILAN. Časové řady ovlivněné změnou klimatu byly získány jednoduchou přírůstkovou metodou, tj. pozorované časové řady srážek, teplot a vlhkostí vzduchu (vstupy do modelu BILAN) byly opraveny pro každou simulaci pomocí přírůstkových faktorů tak, aby měsíční změny těchto veličin byly stejné jako podle uvažované simulace klimatického modelu. Hydrologický model je nakalibrován s využitím pozorovaných dat, identifikované parametry jsou následně využity pro simulaci hydrologické bilance pro řady ovlivněné klimatickou změnou. Základní podstata možných změn hydrologické bilance na území České republiky vyplývá z projekcí srážek a teplot pro Evropu, tj. postupné zvyšování teplot během celého roku a pokles letních, růst zimních a stagnace ročních srážek. V období od začátku podzimu do začátku léta dochází k růstu srážek, jenž je doprovázen řádově stejným růstem územního výparu způsobeným růstem teplot. V letním období dochází k poklesu srážek a v důsledku úbytku zásob vody v povodí nemůže docházet k výraznému zvyšování územního výparu. Důležitým faktorem ovlivňující změny odtoku je posun doby tání v důsledku vyšší teploty přibližně z dubna na leden-únor. Změny odtoku v období leden-květen jsou tedy dominantně určeny právě odlišnou dynamikou sněhové zásoby, změny v letním období zejména úbytkem srážek. Výsledné odhady změn odtoku jsou zatíženy značnou nejistotou, nicméně lze identifikovat robustní jevy společné pro řadu simulací. Jak ukazují výsledky, na většině modelovaných povodí je pokles odtoků v období od dubna do října společný valné většině modelů. Na druhé straně, růst odtoku v zimních měsících je značně nejistý. S tím souvisí i nejistota spojená se změnami roční bilance odtoků.