Olej na plátně (52,5 x 33 cm): antická ruina s náhrobkem, dole busta, v popředí sedí nahá žena, vedle stojí oblečený muž v soudobém oděvu., Togner 1999#, s. 400, č. 409., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.
Olej na plátně (52 x 32 cm): zříceniny antické architektury (korintské pilíře) se sochou sedícího Amora (?) na vysokém podstavci, na který ukazuje žena vedle ní stojícímu muži v soudobém oděvu., Togner 1999#, s. 398, č. 405., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.
Olej na plátně (52,3 x 33,3 cm): interiér antické ruiny se sochou muže unášejícího ženu, v ruinách postavy v soudobém oděvu., Togner 1999#, s. 400, č. 410., and Obraz se dostal do kroměřížské sbírky patrně před rokem 1750.
Olej na plátně (240 x 187 cm): polonahý Apollón (záře okolo hlavy, diadém, stuha přes hruď, plášť přes rameno, boty) hraje na harfu a dívá se na před ním sedícího polonahého Pána (pleš, věnec, vousy, plášť okolo dolní poloviny těla, kozí nohy. Nalevo za Pánem dvě mužské postavy. Nalevo strom, napravo v průhledu krajina se stromy., Togner 1999#, s. 35-36 č. 7., and Kopie podle ztraceného originálu.
Olej na plátně (81 x 70 cm): Faun drží na ramenou malého Bakcha (věnec), který pije z číše. Okolo tančí malí Fauni (kozí nohy) a putti. Nalevo nahá žena s číší a Faun hrající na píšťalu. Napravo dva páry objímajících se Bakchantek a Faunů, v rohu dole čurající putto stojí na sedícím kozlu, zazadu ho podepírá další putto (věnec).. Výjev je zasazen na kraj jeskyně v lese., Togner 1999#, s. 330.331, č. 335, and Obraz byl koupen před rokem 1675 od malíře ve Vídni.
Olej na plátně (59 x 70 cm): mladý nahý Bakchus (věnec z vinné révy, číše, konvice) jede na kozlu v čele průvodu. Kozla vede putto se psem, za kozlem tančí malý Faun (kozí nohy) a putto (věnce z vinné révy, číše. Napravo Faun objímá Bakchantku (konvice), za nimi starý Faun. Výjev je umístšn do lesa, průvod směřuje napravo, kde je v průhledu vidět kruhový antický chrám., Togner 1999#, s. 333-4 č. 336., and Obraz byl koupen před rokem 1675 od malíře ve Vídni.
Olej na plátně (115 x 205 cm): sedící Zeus (koruna, plášť okolo pasu), v ruce má křídlené blesky, za ním orel. Před bohem pokleká muž v antikizující zbroji (meč u pasu), hemma a halapartna leží před ním. Nad bojovníkem v oblaku putto., Togner 1999#, s. 386, č. 383., and Bojovník má portrétní rysy, maloval ho někdo jiný než Jupitera.
Olej na plátně (156 x 213 cm): Camillus (přilba, antická zbroj, nárameníky se lvími hlavami, meč) ukazuje nalevo, na nahého učitele s rukama svázanýma za zády, kterého bijí metlami jeho žáci v antikizujících kostýmech. Výjev je zasazen do přírodního rámce se zamračeným nebem., Togner 1999#, s. 302 č. 302., and Příběh o potrestání zrádného učitele byl znám z Liviových Dějin (5, 27) a ve stejném znění i v Plútarchově životopisu Camilla (6, 10). Thomas se inspiroval Poussinovým obrazem na stejné téma, z něhož převzal téměř doslova postavu učitele, jehož pokroucená postava vyjadřuje učitelovo podlé myšlení. Obraz existuje ve dvou verzích, v pařížském Louvru a ve sbírce The Norton Simon Foundation (Pasadena, CA, Norton Simon Museum of Art F.1970.14.P).
Olej na plátně (240 x 187 cm): Coriolanus (antická zbroj) stojí před válečným stanem opřený pravicí o hůl, levici má pozdviženou. Před ním klečí jeho matka Veturia, jednou rukou objímá Coriolanova syna s píšťalou v ruce, pravicí ukazuje na Řím v průhledu napravo. Za Coriolanem pes a vojáci, napravo hlaveň děla namířeného na Řím., Togner 1999#, s. 36-37 č. 8., and Kopie podle ztraceného originálu. Římský vojevůdce a patricij Gnaeus Marcius Coriolanus (5. stol. př. Kr.) musel pro neshody s plebeji opustit Řím a přidal se na stranu jeho nepřátel. Obležený Řím zachránily svými prosbami Coriolanova matka Veturia (Volumnia) a manželka Volumnia (Vergilia). Kompozice obrazu je variací na Poussinův obraz se stejným námětem z let 1638-1639.
Olej na plátně (186 x 234 cm): napravo je prostě oblečená Cornelia, za ruku drží svého syna, kterému jeho sestra ukazuje hrozen vína. Před Cornelií stojí žena v drahocenných šatech a ukazuje na mramorový stůl s nohami v podobě kozích hlav, na němž dvě služebné rovnají cennosti: pohár, dózu, sošku a další věci., Togner 1999#, s. 208 č. 165, and Obraz se do kroměřížské sbírky dostal patrně ve druhé polovině 19. století. Malíř zjevně Valeria Maxima nečetl. Cornelie je zobrazena s chlapcem a dívkou, což byl ale nebylo tak vážnou chybou, kromě dvou chlapců, kteří se později proslavili svými reformami, se z mnoha Corneliiných dětí dožila dospělosti ještě dcera Sempronia, která je také někdy spolu s bratry zobrazována. Závažnější je skutečnost, že v antickém textu se jasně hovoří o návštěvnici, která přišla do domu Cornelie a chlubila se šperky, které si přinesla. Na obraze to však vypadá spíše tak, že to je Cornelie, kdo přichází na návštěvu (návštěvnice by ztěží přijela do Říma s ozdobným mramorovým stolkem, nádobím a soškou).