Na severní a východní straně dvora renesanční arkády, zdobené bohatým rostlinným ornamentem, jsou neseny jónskými a toskánskými sloupy. Portál z roku 1590. and Vlček 1996,
V průčelí budovy, nad hlavním vchodem, pozlacená sedící socha - nahá mužská okřídlená postava, levá ruka drží roh hojnosti, v něm je zasunut caduceus, pravá pozdvižená ruka drží vavřínový věnec., Vlček 1996#, 393-394., and Plastika uváděná jako domovní znamení představuje alegorii Hojnosti a Obchodu, patrně v souvislosti s funkcí budovy. V 18. století sloužila jako hostinec.
Trojkřídlová nárožní budova, třípatrová, vybudovaná jako Vysoká škola uměleckoprůmyslová. Ve dvou nárožních nikách 2. patra jsou umístěny plastiky. Na pravém rohu fasády směrem do náměstí: mladík s věncem vinné révy na hlavě (Bakchus), v pozdvižené levici miska, v pravé ruce vinný hrozen, ze kterého ujídá malý chlapec (Pan) sedící u jeho nohou; nahá dívka, která si přidržuje účes a kolem beder drapérii (Venuše Caelestis). Po levé straně fasády směrem do náměstí: nahá dívka s rukama na prsou a v klíně, u jejích nohou delfín (Venuše Medici); tančící Faun, v obou rukou má kastaněty, pravá noha spočívá na nožní klapačce; obě nároží zdobí ještě mezi okny prvního patra dva shodné oválné reliéfy s figurálním výjevem. Starý muž sedící za chlapcem, který přináší obětiny bustě Athény (alegorie úcty k výtvarnému vzdělání); na druhém reliéfu okřídlený mladík v obou rukou drží vavřínový věnec, věncem v levici věnčí dívku, která drží svitek a bustu, nad mladíkem hvězda (Génius umělecké inspirace); nad vchodem v nástavci kladí dvě ležící postavy žena (Úsvit) a muž (Soumrak). V přízemí na klenácích oken střídavě hlava Medúzy a hlava Jupitera., Vlček 1996, s. 170 - 171., and Architektonické řešení je inspirováno italskými renesančními palácovými stavbami, nicméně účel budovy se odrazil v některých detailech, například velká ateliérová okna a především sochařská výzdoba s připomínkou jmen slavných výtvarných umělců minulosti. Předlohou tří ze čtyř soch jsou antické plastiky: Venuše "Medici" (Florencie, Uffizi (Tribuna), Haskel-Penny 1984, č.k. 89), Venuše "Caelestis" (Florencie, Uffizi, Haskell-Penny 1984, č.k. 88) a faun; antická plastika tančícího fauna hrajícího na typický hudební nástroj scabellum (nožní klapačka) a kastaněty, byla asi původně částí sousoší s nymfou, kterou hrou vyzýval k tanci (Florencie, Uffizi (Tribuna), Haskel-Penny 1984, č.k. 39). Socha Bakcha je kopií renesanční plastiky Jacopo Sansovina (mezi 1511 - 1518), který se inspiroval sochou Michelangela (1497), ten se však při tvorbě svého Bakcha inspiroval jako jeden z prvních renesančních sochařů antickými plastikami, které byly umístěny v zahradě Medicejů v Římě (kromě samotného námětu je to například i motiv malého Pana okusujícího tajně hrozen, který drží Bakchus v pravé ruce). Antikou jsou inspirovány i oba reliéfy: motiv učitele a žáka v obětní scéně s Athénou. Alegorie Soumraku a Úsvitu jsou kopiemi Michelangelových soch.
Portál s balkónem neseným dvěmi polopostavami Atlantů., Poche, Preiss 1973#, 57, obr. 42., Vlček 1996#, 375., and Stavebník byl presidentem české komory. Výzdoba průčelí snad pod vlivem Domenica Martinelliho.
Na fasádě v suprafenestrách středních os oken antikizující mužská poprsí (přilba s chocholem)., Poche, Preiss 1973#, 57, obr. 42., and Vlček 1996#, 375.
Empírové průčelí s mělkým rizalitem vrcholí trojúhelníkovým štítem., Zatloukal 2001#., and Přestavba barokního kostela (1652-1659) na budovu celního úřadu realizována 1808-1811 Josefem Zobelem pod vedením George Fischera. Sochařskou výzdobu empírové fasády provedl F.X. Lederer. Prvky antické architektury: portál s dórskými sloupy, tympanon, římsa, festony.