Olej na plátně: scéna v krajině, polonahý Bacchus, v levé ruce drží hrozen vína, na hlavě věnec z révy, objímá sedící nahou Ceres (v levé ruce drží pohár vína, ve vlasech má obilné klasy), za ní okurka. Amor sedící ženě přináší koš s ovocem a zeleninou., Fučíková 1997#, č. I/10., Fusenig 2010#, č. 74 s. 210., and V inventáři je obraz nazván "Ein gausen" (svačinka). Nejednalo se o žánrový výjev, ale ilustraci Terentiovy okřídlené věty ze hry Kleštěnec: "Sine Cerere et Baccho friget Venus" (bez Cerery a Bakcha Venuše mrzne), obdobně jako v případě Aachenova obrazu, kde je Bakchus zobrazen pouze s Venuší (Wien, KM, Bakchus, Venuše a Amor). Oba obrazy propojuje postava Amora, jehož k nebi obrácený pohled je ohlasem Venuše z obrazu Bakcha a Venuše.
Olej na plátně (63 x 50 cm): uprostřed žena s odhalenými ňadry, hledí vzůru, kam také ukazuje ukazováček její pravé ruky. Po její straně Amor, který ji levicí objímá pod ňadrem, dívá se směrem k Venušině ruce ukazující k nebesům, čímž je její gesto zdůrazněno. Za Venuší Bakchus (věnec z vinné révy, kožežina) se skleněným pohárem vína v levici, pravici na Venušině nahém rameni., Fučíková 1997#, no. I/9., Fusenig 2010#, č. 73 s. 208-209., and Obraz nelze považovat za alegorii moci vína, které vítězí i nad láskou, ale není také oslavou vína a lásky (L. Konečný in Fusenig 2010, 209). Postavu Venuše zobrazené zepředu se zvýrazněnými ňadry, obličejem obráceným vzhůru a pohledem upřenýma k nebesům Aachen převzal z rytiny (Hubert Goltzius, c. 1560), která ilustruje okřídlené rčení "Sine Cerere et Baccho friget Venus." Toto téma Aachen zobrazil několikrát a obraz s Venuší a Bachem ve Vídni je tedy nutné chápat jako výřez z celku, jehož součástí je rovněž Ceres. V této variantě tématu bohyně lásky víno odmítá. Je to Venus Caelestis (Úrania, tedy Nebeská, srov. Platón, Symposion 180d-181b), což naznačuje její pohled upřený k nebesům i gesto její pravé ruky s ukazováčkem obráceným stejným směrem. Venušina gesta jsou v protikladu ke gestům Bakchovým: jeho pravice má ukazováček obrácený dolů, dotýká se navíc Venušina ramene a naznačuje tak tělesnou lásku. I pohled boha vína směřuje dolů. Levici má pozdviženou vzhůru, ale drží v ní sklenici vína, což lze chápat jako ironický komentář ke gestu Venušiny levé ruky ukazující vzhůru. Nápadná symetrie Bakchových rukou (obě mají sepjaté dva prostřední prsty a oddělený ukazovák i malíček) má rovněž symbolický význam, hmat a tělesná láska (Bakchova pravá ruka) jsou společně s chutí a vinným opojením (Bakchova levice) atributy materiálního světa. V Sofokleově dramatu Oidipús na Kolónu, hrdina zdůrazňuje, že vstupuje do háje zasvěcého Erínyím střízlivý (néfón aioniois: jsem střízlivý bez vína), antický komentář k tomu poznamenává, že k božstvům, kterým se neobětovalo víno, patřila také Afrodíté Urania čili Venus caelestis/ Venuše nebeská (Sch. Soph. Oid. K., 100). Scholia byla v 16. století známa, vyšla tiskem už v roce 1518 a 1547.
Olej na dřevě (45 x 36 cm): chlapec s iluzivně nakreslenými hrozny vína., Fučíková 1997#, I, 15., Fusenig 2010#, č. 75 s. 211., and Obraz byl patrně inspirován historkou o sporu mezi slavnými řeckými malíři Zeuxidem a Parrhasiem, kterou zaznamenal Plinius v knize Kapitoly o přírodě/ Naturalis historia (35, 65-66). Oba malíře před obrazem s chlapcem s hrozny Aachen zobrazil na kresbě z roku 1589 (Paříži). Chlapce lze na základě atributu interpretovat jako mladého Bakcha, ale lze jej chápat také jako Amora, protože je citátem z Aachenova obrazu s Bakchem a Cererou (Wien, Bakchus, Ceres a Amor). Toto srovnání osvětluje význam chlapcova pohledu, který je odvrácený od hroznů a směřuje vzhůru, k nebesům. Ideová koncepce obrazu je založena na kontrastu mezi spiritualitou tváře a zdůrazněnou materialitou vinných hroznů a listů, které jsou virtuózní imitací smyslové skutečnosti.
Řezba v nefritu, pasování pozlacené stříbro (délka 37 cm): na okraji misky Neptun s trojzubcem z pozlaceného stříbra.. and Prag um 1600#, II, č. 704 s. 233
Reliéefní commesso (5 x 3, 5 cm): Minerva, přilba s maskou Fauna, brnění s nárameníkem v podobě lví hlavy., Prag um 1600#, II, č. 719 s. 241., and Z existence podobných renesančních zobrazení lze usuzovat, že jejich společnou inspirací byla nějaká antická gema (srov. Bange 1922, č. 62; Pope-Hennessy 1965, č. 259). Podle tohoto vzoru bylo v Miseroniho pražské dílně zhotovena také chalcedonová kamej (Wien, KM, inv. no. XII 813).
Stříbrná medaile: na averzu nahý Jupiter (koruna) s orlem (blesk v pařátech) slétá k ležící Danaé. Z oblaku pod Jupiterem se sypou mince, služebná je sbírá., Fučíková 1997#, II/55, and Na reverzu Paridův soud. Služka sbírající peníze ukazuje, že se nejednalo o zobrazení mýtu o Danaé, ale o alegorii všemocnosti peněz. V této funkci byl mýtus o Danaé běžně používán, k emblému publikovaném Typotiem v roce 1601 na tab. 17, 10 (Typotius 1601-1603, 1, fol. 19r) je připojeno motto "Omnia subiecta auro" (na emblému je rovněž putto sbírající peníze, což je motiv, který s antickým mýtem nijak nesouvisí).
Olej na mědi (40 x 49 cm): Aktaión (plášť, oštěp) doprovázený dvěma loveckými psy vkročil k potoku, v němž se koupe polonahá Diana (srpek ve vlasech). Bohyně se sklonila stříká vodu na lovce. Okolo jsou Nymfy, ta stojící vedle Diany se ohlíží na Aktaóna a chystá se zakrýt svojí velitelku, vedle ní stojí nahá Nymfa, která sundavá ze stromu luk, nad ním visí toulec. Nymfa napravo se ohlíží k Aktaiónovi a obléká se, nahé Nymfy uprostřed si lovce nevšímají a odpočívají, prostřední má nad čelem stínítko proti slunci a shlíží se v zrcadle., Kaufmann 1988#, 7.20., and Podle obrazu zhotovil rytiny Aegidius Sadeler a J. Th. de Bry, jedná se o nejčastěji kopírované Heintzovo dílo. Inspirací mohla být Heintzovi varianta Titianova londýnského obrazu na stejné téma, která byla součástí Rudolfovy pražské sbírky.
Jaspisový džbán, z něhož nad držadlem vystupuje hlava drak, vznikl v milánské dílně Miseroniho kolem rooku 1590. Roku 1608 v Praze Paulus van Vianen připojil ke kamenonřezbě zlatnickou práci: víko s Nereidou, která drží na řetěze draka, na okraji patky jsou čtyři postavy, Jupiter, Juno, Pluto, Amfitrité, oddělené hlavami kozorohů., Fučíková 1997#, II/13, and Božstva na patce symbolizují čtyři živly, kozorozi, kteří je oddělují jsou narážkou na emblém císaře Rudolfa II.
Olejová malba na alabastru (37 x 45 cm): uprostřed je zobrazen převrácený vůz Hélia a nahý Faëthón padající k zemi. Nalevo je nahý Jupiter na orlu se svazky blesků v obou rukou, jimiž právě srazil vůz s Faëthontem. Napravo je sídlo Hélia (kruhový chrámek), v němž sedí bůh (žezlo, sluneční kotouč okolo hlavy), Faëtón před ním klečí a prosí o vůz, okolo sedí božstva. Dole je v pravém rohu pod keřem říční bůh Éridanos (nahý s nádobou, z níž vytéká voda), vedle další postava. Napravo mořský břeh, na něm další dva říční bohové s nádobami s vytékající vodou. Na břehu tři nahé sestry Faëthonta (Héliovny), levá se zděšeně dívá vzhůru na padající vůz, oboum Héliovnám stojícím napravo se ruce se mění v stromové větve. Za Héliovnami labuť, další labuť letí vzhůru., Kaufmann 1988#, I/17., Jacoby 2000#, str. 143-145, č. 40, 41., Fusenig 2010#, č. 66 s. 198-199., and Hans von Aachen se držel velmi těsně Michelangelovy kresby z doby okolo roku 1533 (Royal Library, Windsor), z níž okopíroval Faëthonta s padajícím vozem, personifikaci řeky i postoje tří Helioven, včetně dvou labutí. Částečně se rovněž držel zobrazení Jupitera. Malíř musel znát Michelangelovu kresbu z nějaké věrné kopie a ne z rytiny Nicolause Beatrizeta (Prag um 1600, I, s. 64), která se od originálu značně odchyluje. Z Michelangelovy kresby mohl převzít i labuť, v níž byl proměněn Faëthontův truchlící druh (pseudo-Hyginus, Báje, 154). Alabastrová destička byla původně patrně umístěna v otáčivém rámu, protože měla na druhé straně Osvobození Andromedy (Wien, KM, Osvobození Andromedy) a tvořila dvojici s destičkou z Rudolfovy sbírky, která byla rovněž oboustranná (Wien, KM, Triumf Amora a Bakcha; Wien, KM, Zkáza Aeneovy flotily). Jacoby alabastrové destičky z Rudolfovy sbírky interpretuje jako alegorie živlů: oheň (Faëthontův pád), země (Triumf Amora a Bakche), vzduch (Zkáza Aeneovy flotily) a voda (Osvobození Andromedy).